Zmínil se přitom i o situaci utlačovaných náboženských a etnických menšin. Su Ťij považuje za nepřijatelné, že ji ústava vyřazuje z prezidentských voleb proto, že její děti mají cizí občanství; prohlásila, že ústava je „nespravedlivá a nedemokratická“.
Jde o článek 59 D a F ústavy z roku 2008. Su Ťij podle něj nebude moci v prezidentských volbách kandidovat, protože její synové jsou Britové. Britské občanství měl také její zemřelý manžel.
ČTĚTE TAKÉ: |
K této pasáži ústavy, která zakazuje Barmáncům ucházet se o nejvyšší úřad, pokud jejich příbuzní mají cizí občanství, se vyjádřil také Obama. „Nerozumím tomu, že někdo nemůže kandidovat na prezidenta kvůli tomu, kdo jsou jeho děti. To mi nedává smysl,“ řekl Obama na tiskové konferenci po schůzce se Su Ťij, která se uskutečnila v domě, kde byla nositelka Nobelovy ceny za mír léta vězněna někdejší vládnoucí vojenskou juntou.
Su Ťij je na svobodě čtyři roky a nyní je členkou parlamentu. Ke zmíněnému ústavnímu článku prohlásila, že jí lichotí, že se ústavní změna dělala kvůli ní osobně, ale že takto si reformu nepředstavuje. „Ústava říká, že se má se všemi občany jednat stejně, a toto je diskriminace s ohledem na mé děti,“ prohlásila.
Obama již ve čtvrtek vyjádřil optimismus ohledně demokratických reforem v Barmě, připomněl však, že ještě mnoho práce je třeba udělat. Po volbách v listopadu 2010 se v Barmě po letech vojenské diktatury ujala moci civilní vláda, která propustila na svobodu téměř všechny politické vězně a podnikla řadu dalších demokratických kroků. Znepokojení ale vzbuzuje zpomalení procesu reforem v poslední době, včetně přetrvávajícího silného vlivu armády na politické dění v zemi. Kritici poukazují také na pokračující zatýkání novinářů či diskriminaci muslimského menšinového etnika Rohingů.
„Diskriminace Rohingů či jakékoli jiné náboženské menšiny nepřísluší zemi, kterou se Barma chce v budoucnu stát. Destabilizuje to demokracii,“ řekl Obama.
V Barmě jsou Rohingové stále považováni za nelegální přistěhovalce ze sousedního Bangladéše a většina z 1,1 milionu příslušníků tohoto etnika tak nemá žádné státní občanství, přestože mnozí Rohingové žijí na území Barmy již několik století. V roce 2012 téměř 140 tisíc Rohingů uprchlo ze svých domovů v barmském Arakanském státě po tamních krvavých střetech s buddhisty. Od té doby žijí v uprchlických táborech. I opoziční vůdkyně Su Ťij, která je považována za legendu v boji za lidská práva, byla v minulosti opakovaně kritizována, že téma Rohingů opomíjí.
Své vystoupení na tiskové konferenci zahájila Su Ťij poznámkou o vztazích mezi USA a těmi, kdo usilují o demokratické reformy v Barmě. Panuje prý mezi nimi napětí, protože příležitostně se na věci dívají odlišně, avšak to, co je spojuje, je velmi silné. „Čas od času máme odlišný názor, ale to naše vztahy neovlivní... Až se Barma stane plně fungující demokracií v souladu s vůlí barmského lidu, budeme moci říct, že Spojené státy byly mezi prvními z našich přátel, kteří nám umožnili toho dosáhnout,“ podotkla.
Agentura AP upozornila, že Obama vystoupil se Su Ťij na společné tiskové konferenci, zatímco s prezidentem Barmy Thein Seinem ve čtvrtek nikoli. Podle agentury AP bylo také patrné, že americký prezident a barmská opoziční vůdkyně mají přátelský vztah. Oba politici se k sobě chovali velmi vřele, po úvodních projevech před novináři se dlouze objali a během tiskové konference spolu vtipkovali.
