Dohoda, o které obě země jednají od loňského května, nahradí smlouvu START 1 z roku 1991. Její platnost vypršela loni v prosinci. Klíčová je hlavně pro Američany. Podle nich jde o jediný způsob, jak zabezpečit ruskou jadernou technologii - tím, že bude postupně zlikvidována -, aby se nedostala do rukou překupníků se zbraněmi. Podezírají zkrátka Rusy, že nejsou schopni materiál nahromaděný během studené války ohlídat.
„Jsem rád, že rok po mé návštěvě v Praze souhlasila Česká republika - blízký přítel a spojenec USA -s hostitelstvím podpisu smlouvy,“ řekl Obama na tiskové konferenci po telefonickém rozhovoru s Medveděvem. Česká metropole je pro něj logickou volbou. Právě v Praze na Hradčanském náměstí přednesl americký prezident před rokem svůj klíčový projev o vizi světa bez jaderných zbraní.
Pokračování na straně 8
Dokončení ze strany 1
Nejasný je zatím způsob, jakým se obě strany vypořádaly s klíčovou překážkou, kterou byl americký plán na vybudování štítu protiraketové obrany v Evropě.
Obama sice ustoupil od původních plánů svého předchůdce George W. Bushe, jejichž součástí měl být radar v českých Brdech, ne však od celého projektu. Přišel s náhradním řešením, ale Rusku vadilo i to - nechtějí štít ani v Česku nebo v Polsku, ani v Bulharsku nebo v Rumunsku, s nimiž jednali Američané nedávno.
Na druhé straně barikády jsou ovšem američtí republikáni, kteří předem varovali, že smlouvu, v níž se Spojené státy vzdají celého projektu protiraketové obrany v Evropě, odmítnou ratifikovat. A Obama tentokrát republikány potřebuje, protože k ratifikaci v Senátu bude potřeba souhlasu dvoutřetinové většiny, kterou samotní demokraté nemají.
Výklady se liší Text odzbrojovací smlouvy bude zveřejněn až po ratifikaci v Praze, novináři se tudíž museli spokojit s tím, co jim řekli státníci a diplomaté. Agentura AP včera s odvoláním na zdroje Bílého domu napsala, že dohoda americké plány na protiraketový štít nijak neomezuje.
Rusko se podle AP skutečně pokoušelo blokující ustanovení do textu prosadit, ale smlouva prý nakonec nijak nelimituje testování, vývoj ani rozmístění protiraketového štítu. Obama k tomu pak na včerejší tiskové konferenci řekl, že smlouva „zachovává pružnost, kterou potřebujeme k ochraně a posílení naší národní bezpečnosti a k zajištění pevných závazků vůči bezpečnosti našich spojenců“.
Jinak se ale včera vyjadřoval Kreml. Podle jeho oficiálního prohlášení má být ve smlouvě „v právně závazné formě zakotveno stanovisko o vzájemné souvislosti strategických útočných a obranných zbraní“, tedy protiraketové obrany.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pak podotkl, že jakmile bude smlouva zveřejněna, „hned bude jasná vazba mezi útočnými zbraněmi a protiraketovou obranou“. Dřívější spekulace mluvily o tom, že problém protiraketové obrany bude řešit jeden z doprovodných protokolů, to se však včera nepotvrdilo.
Aby smlouva vstoupila v platnost, musí projít ratifikačním procesem v už zmiňovaném Senátu a ruské Státní dumě.
