Prezident prohlásil, že se zasadí o zvýšení minimální hodinové mzdy v zemi ze 7,25 na 10,1 dolaru (přes 200 Kč). Stejné hodnoty by měla v nových pracovních kontraktech dosahovat minimální hodinová mzda pro smluvní zaměstnance federálních úřadů. Podle řady amerických ekonomů je tento krok tou nejjednodušší cestou, jak účinně pomoci americkým chudým.
Prezidentský dekret
Obama chce o zvýšení minimální mzdy pro federální zaměstnance rozhodnout prezidentským dekretem, který nepodléhá schválení Kongresu. Jeho republikánská část se proti plošnému zvyšování minimální mzdy ostře staví. Republikáni varují, že opatření, které má vstoupit v platnost v příštím roce, nepřinese dostatečný užitek a jen dál zvýší nezaměstnanost.
Osou Obamova projevu, pátého od nástupu do Bílého domu, byla kritika příjmové nerovnosti, v níž americká střední třída zápasí o zachování životní úrovně, zatímco nejbohatší vrstva prosperuje. "Dnes, po čtyřech letech hospodářského růstu, jsou firemní zisky a ceny akcií vysoké jaké téměř nikdy předtím. Nejvyšší vrstvy se nikdy neměly lépe. Průměrné mzdy se ale sotva pohnuly, nerovnost se prohloubila," řekl Obama.
Proti nerovnosti Američanů
Obama se zavázal ke "konkrétním, praktickým návrhům" na odvrácení nerovnosti Američanů. Bez podpory Kongresu hodlá zlepšit podmínky pro odborný růst zaměstnanců, pro důchodové zabezpečení či pro pomoc dlouhodobě nezaměstnaným. Obama v projevu slíbil podporu drobným americkým střadatelům, oznámil plán na zavedení rychlého internetu do škol a slíbil daňové úlevy autodopravcům, pokud budou používat auta na zemní plyn a alternativní paliva. Všechny tyto kroky mají zlepšit hospodářskou perspektivu střední třídy.
Své posluchače prezident nenechal na pochybách, že lék na chudobu bude hledat i mimo Kongres. "Kdykoli a kdekoli budu moci pokročit dál bez legislativy, abych rozšířil možnosti pro americké rodiny, udělám to," řekl shromážděným poslancům. "Amerika nezůstane stát na místě, přešlapovat nebudu ani já," slíbil šéf Bílého domu.
Sledovaný projev
Projev tradičně sledovali poslanci obou komor amerického Kongresu a miliony Američanů u televizních obrazovek. Bílý dům přizval také osobnosti, které symbolizují akcenty americké vnitřní politiky v Obamově éře. Řeči prezidenta ve Sněmovně reprezentantů naslouchala skupina očitých svědků loňského teroristického útoku v Bostonu, hasič, který zasahoval při ničivém tornádu v Oklahomě, či hráč basketbalu, který se veřejně přihlásil ke své homosexualitě.
Boj s terorismem a uzavření Guantánama
Menší část projevu věnoval Obama zahraniční politice. Prohlásil, že bude vetovat případné nové protiíránské sankce, budou-li je navrhovat američtí zákonodárci. Vyjádřil podporu úsilí Ukrajinců o svobodu slova a ochranu demokratických hodnot.
Prezident prohlásil, že během letošního roku by měla být uzavřena věznice na kubánském Guantánamu. "Boj s terorismem není jen záležitosti zpravodajských služeb a vojenských akcí. Je to i věrnost našim ústavním ideálům, je to příklad, který dáváme světu," řekl Obama.
Spojené státy budou dál spolupracovat s mezinárodním společenstvím, aby Syřanům zajistily budoucnost, kterou si zaslouží, konstatoval. Budou rovněž podporovat Izraelce a Palestince v jejich obtížném, ale potřebném jednání o ukončení vzájemného konfliktu, řekl prezident.
GUANTÁNAMOZákladní údaje o americké vojenské základně a věznici Guantánamo: ZÁKLADNA - Leží na jihovýchodě Kuby, v provincii Oriente, asi 1000 kilometrů východně od Havany, v zálivu, jenž patří k nejlépe chráněným na světě (je lemován ze tří stran pohořím).
- Guantánamo mají USA pronajaté od kubánské vlády dle dohody z roku 1903, potvrzené v květnu 1934 (doba pronájmu není stanovena). Kubánské území dělí od americké základny 28 kilometrů dlouhé a několik kilometrů široké ostře hlídané pásmo.
VĚZNICE - Funguje od ledna 2002, kdy tam byli dopraveni první podezřelí z teroristických akcí či z příslušnosti k hnutí Taliban nebo k teroristické síti al-Káida.
- Od té doby prošlo věznicí asi 775 lidí zadržených v Afghánistánu, Iráku či na severovýchodě Afriky, z nichž drtivá většina nebyla nikdy obviněna a roky neměla ani přístup k právníkům.
- Pod tlakem veřejnosti a některých vlád urychlily USA v roce 2007 výslechy a většinu zadržených propustily, nebo předaly justici.
- Nyní zůstává v tamní věznici asi 155 vězňů. Mezi nimi je i pětice islámských radikálů Pákistánci Chálid Šajch Muhammad, jeho synovec Alí Abdal Azíz, Jemenci Ramzí bin Šibh a Valíd Attaš a Mustafá Ahmad Havsáví ze Saúdské Arábie, obviněných ze zosnování teroristických útoků na USA z 11. září 2001.
- Od roku 2002 osm vězňů ve vazbě na Guantánamu zemřelo - šest jich spáchalo sebevraždu, jeden zemřel na rakovinu a jeden na infarkt při cvičení v posilovně.
- Americký prezident Barack Obama hned po nástupu do úřadu v lednu 2009 slíbil věznici uzavřít do ledna 2010, což se nestalo. Pro vězně, kteří budou v USA souzeni, nařídil Obama v prosinci 2009 vládě zakoupit věznici ve městě Thomson (stát Illinois).
SOUDY- Krátce po teroristických útocích na USA z 11. září 2001 rozhodl prezident George Bush zřídit pro vězně z Guantánama zvláštní vojenské tribunály, které ale později nejvyšší soud označil za protiústavní. Bush poté inicioval vznik zvláštních protiteroristických tribunálů.
- Zadrženým na Guantánamu nebyl přiznán status válečných zajatců podle ženevské konvence, ale byli označeni za "nepřátelské bojovníky", což je podle interpretace USA umožňovalo zadržovat (i více než tři roky) bez soudu a bez přístupu k právníkům.
- Podle organizací na ochranu lidských práv byli vězni mučeni a vystaveni nelidskému zacházení. Organizace Amnesty International dokonce v roce 2005 označila Guantánamo za "gulag naší doby".
- V březnu 2009 Obamova vláda oznámila, že už nebude užívat pojem "nepřátelský bojovník" a podezřelé z terorismu na Guantánamu bude zadržovat na základě mezinárodního práva; zadržováni budou moci být jen lidé, kteří poskytovali "podstatnou" podporu al-Káidě nebo Talibanu.
- Obama také po nástupu do funkce pozastavil výkon zvláštních vojenských tribunálů na Guantánamu a snažil se zapojit civilní soudy, narazil ale na odpor v Kongresu. V březnu 2011 byla činnost vojenských soudů na Guantánamu obnovena.
- Před vojenským tribunálem na Guantánamu stanula v květnu 2012 i pětice islamistů, jež se podle obžaloby podílela na přípravě teroristických útoků na New York a Washington v září 2001.
- Prvním vězněm z Guantánama, jenž byl shledán vinným z podpory terorismu, se stal v roce 2007 Australan David Hicks, který byl s rozsudkem devíti měsíců vězení poslán domů.
- Prvním vězněm z Guantánama, který stanul v USA před civilním soudem, se stal v červnu 2009 v New Yorku Ahmed Khalfan Ghailani, jenž byl obviněn ze spiknutí kvůli bombovému útoku na budovy amerických ambasád v Tanzanii a Keni v roce 1998, při nichž zemřelo 224 lidí. V lednu 2011 dostal trest doživotí.
|
