Obama nabídne Izraeli 'deštník'

Podle něj by se Obamova administrativa v rámci navrženého "jaderného deštníku" zavázala odpovědět na případný íránský jaderný úder proti Izraeli zničující americkou jadernou odvetou.
Smlouva by podle deníku Haarec počítala s tím, že Izrael by měl mít nový, vylepšený protiraketový systém. První krok v tomto směru udělala již nynější administrativa prezidenta George Bushe, když USA v Negevské poušti na jihu Izraele instalovaly vyspělý protiraketový radarový systém. Ten by měl poskytnout včasné varování v případě raketového útoku z Íránu. Izraelští oficiální činitelé ani americká ambasáda v Izraeli zprávu listu Haarec zatímnijak nekomentovali.

Jaderná garance Izraeli se ale dá vyložit také jako známka toho, že Spojené státy věří, že se Teheránu podaří získat jaderné zbraně, píše Haarec a připomíná, že designovaná ministryně zahraničí v budoucí Obamově vládě Hillary Clintonová nadnesla ideu jaderné záruky pro Izrael už během své nominační kampaně před prezidentskými volbami.

V dubnové debatě s Obamou Clintonová řekla, že Izraeli a arabským zemím se musí dostat "odstrašující podpory". Jak dodala, "Írán musí vědět, že útok na Izrael vyvolá masivní odpověď". Navrhla rovněž rozšíření amerického "jaderného deštníku" na další země v regionu, jako Saúdskou Arábii a státy v Perském zálivu, jestliže se vzdají vlastních jaderných ambicí. Poskytnutí jaderné garance pro Izrael by podle Haarecu v podstatě znamenalo, že Spojené státy jsou ochotny smířit se s jaderným Íránem.

Íránci prý shromažďují větší množství štěpného materiálu
Izrael se ovšem staví zásadně proti takové možnosti a podobný odmítavý postoj vyjadřovali i činitelé v končící Bushově administrativě. Vysoce postavený izraelský bezpečnostní zdroj poukázal na skutečnost, že diskuse o možnosti jaderného Íránu podkopávají snahy zabránit Teheránu v získání jaderných zbraní. Nejmenovaný vysoký představitel Bushovy administrativy podle Haarecu označil návrh amerického "jaderného deštníku" pro Izrael za absurdní a nehodnověrný.

"Kdo přesvědčí občany v Kansasu, že se USA musejí zaplést do jaderné války, protože byla bombardována Haifa? A jaký smysl bude mít americká odpověď poté, co by izraelská města byla
zničena íránským jaderným úderem?" Současná diskuse se podle Haarecu odehrává ve světle odhadu vojenské zpravodajské služby, že Írán pokročil za stěžejní bod a zvládl technologii obohacování uranu. Rozhodnutí o pokračování v procesu směrem k výrobě jaderných zbraní je podle zpravodajců nyní čistě záležitostí íránského vedení.
 
Podle odhadu tajných služeb se ale Íránci zřejmě snaží nejprve nashromáždit větší množství štěpného materiálu, což údajně nabízí okno příležitosti k poslednímu zoufalému diplomatickému pokusu zabránit Íránu ve výrobě jaderné bomby. Írán dlouhodobě popírá, že by vyvíjel atomovou zbraň a tvrdí, že jeho jaderný program je určen výhradně k mírovým účelům.