Policisté ve druhém největším dánském městě Aarhusu rozjeli program na pomoc izolovaným muslimům, kteří by se mohli zradikalizovat. Hlavní zbraní má být empatie a poskytnutí druhé šance.
V rámci programu se zkouší ojedinělý přístup, který nabídne pomoc radikalizujícím mladistvým i dospělým. Pomoc nabízejí i těm, kteří do Sýrie odjeli, ale později se vrátili. Kromě konzultací také pomáhají v nalezení ubytování, vzdělávacích kurzů a zaměstnání.
‚Chci jet domů.‘ Německá dívka lituje svého rozhodnutí přidat se k džihádistům |
„Policie, jež vede program, je přesvědčena o tom, že pomoc mladým extremistům je nejlepší způsob, jak udržet mír. Drsné zacházení spojené s podezříváním je pouze více izoluje, čímž jsou větší hrozbou pro společnost,“ napsala Australská televize SBS.
Kriminálník bez spáchání trestného činu
Na internetu a v médiích již koluje půlhodinová reportáž, která o programu informuje. V ní se novinář a reportér Evan Williams potkal s mužem, jehož pravá identita zůstala skrytá (říkali mu Jamal). Spolu se sourozenci byli první děti ve třídě s tmavou barvou pleti. Díky kořenům na Blízkém východě se „cítí uvězněně mezi dvěma světy“.
„Podporuj svého nácka!“Nejen empatie se v předchozích kampaní osvědčila jako funkční. Humor se jako zbraň proti extremismu stal u celoevropsky úspěšné kampani z roku 2001 Podporuj svého nácka (Be Kind to Your Local Nazi), která parodovala těžký život neonacistů. Snažila se tak právě humorem dojít k pochopení extremismu ze strany bílých nacionalistických extremistů. |
Roportáž rovněž představuje další postavy, které s komunitou muslimů pracují a poukazují na to, že jsou často vyháněni do muslimských ghett. „Cítí se izolovaně a vyloučeně,“ říká Faisal Mohamed, mentor programu, který s mladými muži pracuje. Podle něj je právě trpělivost klíčem k de-radikalizaci. „Trvá dlouho, než se člověk zradikalizuje. Stejně tak dlouho trvá, než se stane opak. Důvodem je, že se necítí součástí téhle společnosti,“ podotkl.
Jamal se nikdy nepovažoval za extremistu. Konflikt ale přišel při školní debatě o islámu. Své náboženství vehementně bránil a Jamalova učitelka o konverzaci informovala ředitele. Jamala ze školy vyhodili. „Cítil jsem se jako kriminálník,“ vypráví Jamal. I když žádný zákon neporušil.
Někteří mladí muslimové se dostávají do situací, kdy s nimi okolí jedná jako s teroristy. Frustrace Jamala dohnala k tomu, že se uzavřel do komunity, ve které se cítil bezpečněji. „Jestli chtějí teroristu, jestli to je to, co chtějí – mají ho mít,“ vzpomíná na dobu, kdy se v něm začal probouzet extremismus.
Reportáž v anglickém jazyce:
S přáteli začali sledovat extremistické skupiny na internetu, mluvili o džihádu. Chtěli odjet do Pákistánu. Jeden telefonát mu ale změnil život. Policejní důstojník mu tehdy zavolal s omluvou. Položil Jamalovi otázku, zdali by se nechtěl setkat s mentorem, který je rovněž muslim. Jamal souhlasil. Začaly dlouhé konzultace s mentorem, které Jamal navštěvuje dodnes.
Tři muži, se kterými se stýkal ve svém období radikalizace, odjeli do Sýrie. Dva z nich tam zahynuli, jeden stále pobývá na syrském území. Jamal přiznává, že se mohl stát teroristou. Z Dánska nyní již neplánuje odejít.
Extrémně naivní
Přestože Dáni program vnímají jako pozoruhodně efektivní, má i odpůrce. Jedním z nich je i dánský politik Naser Khader, muslim narozený v Sýrii. Přístup podle něj vysílá špatnou zprávu. Věří, že model druhé šance nabízí džihádistům odměnu. „Vyjděte do ulic, udělejte kriminální čin a buďte svobodně džihádisty. Získáte od společnosti mnoho privilegií,“ argumentuje Khader. To je podle něj špatně.
Za sedm let se počet džihádistů ve Švédsku zdesetinásobil |
Ve vysílání televize Fox News zkritizoval program i James Elmer Mitchell, bývalý agent CIA, který prováděl a vylepšil techniku výslechů. Tvrdí, že tento přístup je „extrémně naivní.“ Podle Mitchella propagace západních hodnot v rámci rodiny, škol a společnosti obecně je jediný možný způsob, jak zabránit šíření radikálního islámského terorismu.
