Obhájí lidovci prvenství?
Naposledy si z celorepublikových stran vedla nejlépe KDU-ČSL. V komunálních volbách v roce 2014 získali lidovci 3792 mandátů, což bylo o 19 více než obdržela sociální demokracie, další v pořadí. Bodovali zejména na Moravě, v jižních a východních Čechách. Nejvíce zastupitelských křesel – 253 - získali ve Žďáru nad Sázavou.
OTÁZKY A ODPOVĚDI: Jak proběhnou letošní senátní a komunální volby? |
Od té doby ale byli tři roky součástí vládní koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL, což jim jejich příznivci mnohdy vyčítali. Bude proto zajímavé sledovat, nakolik se tato skutečnost projeví v letošních volbách a zdali KDU-ČSL potvrdí svou silnou pozici v obecních zastupitelstvech.
„Když jsme stavěli kandidátku do komunálních voleb v Náchodě, tak nám několik lidí, kteří nás dříve nevolili kvůli účasti ve vládě s Babišem, tentokrát řeklo: Ano, budeme za vás kandidovat, spojíme s vámi své jméno. Právě proto, že jste zásadoví, avizovali jste, že s ním po volbách loni na podzim nepůjdete, a dodrželi jste to,“ komentoval nedávno v rozhovoru pro Aktuálně.cz předseda strany Pavel Bělobrádek.
Pavel Bělobrádek ve volebním štábu KDU-ČSL.
Právě od hnutí ANO, které v roce 2014 získalo pouhých 1600 zastupitelských křesel, se letos očekává, že si co do počtu mandátů výrazně přilepší. Nasvědčují tomu loňské parlamentní volby i krajské volby z roku 2016. V obou ANO dominovalo.
Tuhá bitva o Prahu
Komunální volby jsou mnohdy vnímány jako hlasování, jemuž se nepřikládá taková důležitost. Naprostou výjimkou však představuje hlavní město, jehož výsledky často ovlivňují i politiku na celorepublikové úrovni.
Před čtyřmi lety ukořistilo nejvíce zastupitelských míst (17) na pražském magistrátu hnutí ANO současného premiéra Andreje Babiše. Druhá TOP 09 ale tehdy získala jen o jeden mandát méně a podobně vyrovnaná bitva o vedení metropole se očekává i tento rok.
Kromě ANO, kterému by mohlo uškodit nepříliš povedené panování dosluhující primátorky Adriany Krnáčové (ANO), TOP 09 a tradičně ODS se letos o pozornost výrazně hlásí i další dva politické subjekty. Jedním z nich je sdružení Praha sobě, jež si s sebou nese dobrou pověst z úřadování v Praze 7. Tím druhým Piráti, kteří se těší značné podpoře u mladých lidí.
Návrat bývalých sociálních demokratů?
Koncem července přinesly LN jako první informaci, že s myšlenkou kandidatury do Senátu si pohrává i David Rath, jenž by se tak rád vrátil do vrcholné politiky. Bývalý středočeský hejtman, který je nepravomocně odsouzený k osmi a půl rokům ve vězení za korupci, tak také nakonec učinil. Kandiduje v Litoměřicích za Českou suverenitu, jíž předsedá někdejší poslankyně Jana Volfová.
David Rath na své tiskové konferenci k senátní kandidatuře, která proběhla na Hradčanském náměstí.
Rath se pro tento volební obvod rozhodl mimo jiné i z toho důvodu, že v místní vazební věznici strávil v letech 2012 a 2013 osmnáct měsíců. „Takže město znám nejen jako občan, ale v podstatě i z druhé strany, což je dle mého zajímavá zkušenost,“ komentoval v červenci pro LN. Pozoruhodné je, že zvolením by získal imunitu.
Kromě boje o senátorské křeslo se Rath letos účastní i komunálních voleb. Ve svém bydlišti v Hostivici v okrese Praha-západ vede uskupení Zdravá Hostivice, v němž je i jeho bývalý náměstek Marcel Chládek. Na kandidátních listinách města s více než osm tisíci obyvateli jsou i další známá jména, například za hostivickou ODS kandiduje bývalý poslanec a předseda hnutí Úsvit Marek Černoch. Lídrem kandidátky ANO je zase Robert Změlík, olympijský vítěz v desetiboji z roku 1992.
O comeback mezi politickou elitou se po pěti letech pokouší i někdejší předseda vlády a ČSSD Jiří Paroubek, jenž je zároveň nejvýraznější politickým jménem letošních senátních voleb. Paroubek kandiduje jako nezávislý v obvodě Ostrava-město, k čemuž mu pomohlo i tisíc podpisů od občanů. Původně se chtěl o senátorské křeslo ucházet jako kandidát ČSSD. Předsednictvo strany jej ale i přes návrh ostravské buňky nepodpořilo.
Druhá šance pro neúspěšné prezidentské kandidáty
Letos v lednu se neúspěšně ucházeli o prezidentské křeslo. Jiří Drahoš, Pavel Fischer a Marek Hilšer dokázali na svou stranu přetáhnout téměř polovinu elektorátu (Drahoš 26,6%, Fischer 10,2%, Hilšer 8,8%). Aby podpora, které se jim v této volbě dostalo, nepřišla zcela vniveč, rozhodli se posléze pro kandidaturu do Senátu. Pro svou další misi si všichni vybrali Prahu, kde mají silnou voličskou základnu. Ačkoliv znovu proti sobě stát nebudou.
Někdejší šéf Akademie věd Jiří Drahoš (s podporou KDU-ČSL, Zelených, Starostů a nezávislých a TOP 09) se o místo v horní komoře Parlamentu popere v Praze 4, kde mu úhlavní konkurentkou bude jeho bývalá kolegyně z vědecké instituce a současná senátorka Eva Syková (ANO). Bývalý diplomat Pavel Fischer (s podporou ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN) kandiduje ve volebním obvodu Praha 12. Střetne se například s předchozím ministrem financí Ivanem Pilným (ANO), bývalou poslankyní Martou Semelovou (KSČM) či psychiatrem a někdejším ministrem zdravotnictví Ivanem Davidem (za SPD).
Bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš.
Patrně nejtěžší cestu si zvolil lékař Marek Hilšer (nezávislý), který v Praze 2 vyzve obhájce postu a populárního bojovníka s korupcí Libora Michálka (za Piráty), herce Vladimíra Kratinu (za ODS), sociologa a někdejšího poslance Ivana Gabala (za Zelené) či Ladislava Jakla (za SPD), bývalého tajemníka prezidenta Václava Klause.
Zůstane Štěch šéfem Senátu?
Senátorský klub ČSSD má aktuálně 23 členů. Nejstarší tuzemská politická strana bude v letošních volbách obhajovat více než polovinu z nich. Konkrétně 13 z 27 senátních obvodů, v nichž se o víkendu bude volit, totiž aktuálně reprezentují zástupci sociální demokracie.
S ohledem na poslední parlamentní volby, v nichž strana zcela propadla, bude ale velmi zajímavé sledovat, jak si nominanti ČSSD povedou. Případný další neúspěch a ztráta většího množství mandátů by totiž mohla znamenat i to, že by sociální demokracie mohla přijít o post šéfa horní komory Parlamentu, který aktuálně již od listopadu 2010 připadá Milanu Štěchovi.
Senátor Milan Štěch.
Tradice totiž říká, že právo nominovat kandidáta na předsedu má nejpočetnější senátorský klub. Za ČSSD, jež tuto pozice prozatím stále drží, následuje lidovecká frakce s 16 členy a klub Starostů a nezávislých s 12 senátory, které letos obhajují shodně po třech křeslech.
