Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Obnažené paradigma aneb Jak módní návrháři osvobozují bradavky

Design

  7:56
Dnes už není třeba krejčího, abychom mohli být krásně oblečení. Taková je dobrota paní módy. Možná by se však mohla zamyslet ještě nad tím, jak na to, aby císařovy nové šaty byly k dostání ve více než jedné barvě.

Do 19. listopadu probíhá v berlínské Helmut Newton Foundation výstava fotografií Maria Testina pojmenovaná Undressed (Nazí). foto: Archiv Taschen

Téma nahoty v módě ve mně hlodá už nějakou dobu. Klimax nastal letos v květnu, kdy jsem se zúčastnil oslavy tématu roku Hermes, která probíhala za spolupráce návrháře Martina Margiely. Jedním bodem v programu byla unikátní performance modelek. Byly to tytéž, které pro designéra pracovaly už před dvaceti lety, kdy začal na několik let zaštiťovat tvorbu tohoto módního domu.

Po jedné před nás nastoupily v neutrálně zbarvených trikotech a punčocháčích a velmi umně popisovaly, co mají právě na sobě. „Mám na sobě dlouhé bílé šaty s vysokým rozparkem. Náušnice jsou z obarveného ledu, a jak se roztékají, nechávají mi na šatech fialové skvrny,“ říkala jedna. Došlo mi, že by mohla být zcela nahá, a přesto bychom ji my všichni v místnosti viděli tak, jako jsme ji viděli v ten okamžik: nikoliv v trikotu a punčocháčích, ale v těch bílých šatech, v nichž šla přehlídku kolekce pro jaro a léto 2006.

Do 19. listopadu probíhá v berlínské Helmut Newton Foundation výstava...
Do 19. listopadu probíhá v berlínské Helmut Newton Foundation výstava...

Je starou pravdou, že to, jak se cítíme, do značné míry ovlivňuje to, jak vypadáme. Třeba obyčejná bílá košile může být tou nejnudnější, ale zároveň nejsofistikovanější součástí oděvu v závislosti jen na tom, jak „to podáme“. Je paradoxní, že často vyhlížíme tak nepřirozeně, když jsme v tom, v čem bychom měli vypadat naprosto nejpřirozeněji – pouze ve vlastní kůži, tedy bez oblečení – bez našeho kostýmu, naší masky, naší zbroje.

Dobrá zpráva: Jako by si móda uvědomila odpovědnost, kterou nese za paradigma, jak by kdo měl vypadat, a zahájila nápravu. Kdo by někdy neslyšel o kampani Free the Nipple (Osvoboď bradavku), která se zasazuje o rovnost pohlaví? Jedná se přece o jedno z nejrychleji rostoucích hnutí dnešní doby. Vcelku hodně se o něm hovořilo v souvislosti se zjištěním, že Instagram používá v případě bradavek dvojí metr: Zatímco mužská aplikaci nevadí, ženská představuje problém.

Právě to byl jeden z momentů, kdy tvůrci módy přispěli svou špetkou do mlýna. Na přehlídce kolekce Chanel pro jaro s létem 2015 se po mole ve formě feministického průvodu prošly modelky s transparenty mimo jiné také s nápisem „Free the Nipple“. Bylo to milé a s přihlédnutím k tradici tohoto domu, jehož základy stojí na emancipaci a rovnosti pohlaví, nijak zvlášť překvapivé.

Nakladatelství Taschen u příležitosti berlínské výstavy Maria Testina vydalo i...

Jiní návrháři se nebáli zajít dál: Bradavku doslova osvobodil třeba Jacquemus nebo Hedi Slimane u Saint Laurent, a méně explicitně i značka Valentino, od které by to nikdo nečekal. Její tehdejší kreativní duo (Maria Grazia Chiuri a Pierpaolo Piccioli) možná nemohlo odhalit vše, ale využité materiály jemné jako pavučinka rozhodně nenechaly fantazii mnoho.

A tak si říkám, zda je v době, která tolik klade důraz na přijetí sebe samých, a to v různých podobách, nahota skutečně trendem pomáhajícím k dosažení tohoto renesančního cíle? Dobrá, nahota jako taková úplně trendem není, ale jsme jí jaksi blíž než kdy jindy díky produktům v barvě pleti. Kosmetika byla o krok napřed a široká škála odstínů make-upu v MACu nejspíš nikoho nezaskočí. Nyní je na módě, aby dohnala skluz.

„Nahé“ oblečení dnes na věšácích najdete, jistě, jenže co je nahá barva pro jednoho, nemusí být nutně nahá barva pro druhého. Takže když je nám podávána pleťová barva coby žhavý způsob, jak uchopit minimalismus, je třeba, aby móda také, přijde-li na barvu, nebyla neutrální. Aby vzala v potaz, že se, jak trefně prohlásil legendární obuvník Christian Louboutin, nejedná o barvu, nýbrž koncept. Pleť totiž, světe div se, má víc odstínů než jen broskvový...

Vlastně, abych byl přesný, má odstínů přes sto. Tedy alespoň podle Pantone, který roku 2012 přišel se svým vzorníkem SkinTone Guide. Ten je založený na skutečných odstínech pleti, které společnost získala pozorováním více než tisíce lidských kůží napříč rasami, typy pokožky i věku. Má sloužit mimo jiné právě módnímu a kosmetickému průmyslu.

Když se dnes podíváte v módním řetězci na šaty, které se běžně označují za nahé nebo pleťové, povětšinou tam visí jen v té broskvové. Možná je to utopistická myšlenka, ale pokud může existovat make-up v tolika různých tónech, nezaslouží si oděv to samé? Odvoláváme se dostatečně na to, že nedostatek možností je exkluzivní (ne v tom navoněném, nablýskaném smyslu slova), ne-li mnohdy přímo rasistický?

Do 19. listopadu probíhá v berlínské Helmut Newton Foundation výstava...

Vzpomínáte, jak roku 2015 Kanye West představil svou kolaboraci se značkou Adidas, tedy kolekci Yeezy? Ať už je původně hudebník jakkoliv kontroverzní, jeho show byla dobrým příkladem toho, že to zkrátka jde. Na padesát modelek a modelů (notabene různých velikostí a tvarů) představilo oblečení v barvách často přímo korespondujících s odstínem jejich pokožky. Jak osvěžující!

Sečteno a podtrženo, módě to trvá déle. Směr, jakým se ubírá, je každopádně správný, a to nám může dodávat naději v lepší zítřky, kdy se budeme cítit dobře v „barvě“, která nám sluší nejvíce a kterou nosíme nejčastěji – to je ta, kterou máme na sobě, když za sebou zavřeme dveře, vše shodíme a oblečeme si císařovy nové šaty.

P. S.: Pokud vás téma nahoty v módě zajímá, nenechte si ujít poslední počin fotografa Maria Testina, a sice výstavu Undressed (Nazí), jež probíhá do 19. listopadu v berlínské Helmut Newton Foundation. Čtyřiapadesát děl oslavuje nahotu coby něco přirozeného, vzrušujícího, ale nikoliv obscénním, či dokonce pornografickým způsobem. K výstavě vychází stejnojmenná kniha od nakladatelství Taschen a ta nabízí též esej na toto téma od psychiatra a psychologa Manfreda Spitzera či konverzaci se světově uznávanou stylistkou Carine Roitfeld.

Autor:

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Administrativní pracovník

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Praha