Návštěvníci budou moci obdivovat devět z celkem 16 drobných domů, ve zbylých sedmi budou obchody. Rekonstrukce uličky stála 34 milionů korun. Slavnostní znovuotevření je naplánováno na 1. června.
Zlatá ulička vznikla po roce 1597, kdy císař Rudolf II. zvláštním reskriptem dovolil, aby si čtyřiadvacet hradních střelců postavilo v obloucích severního opevnění malé komory.
Dalších tři sta padesát let tu žili – obvykle chudí – obyvatelé Hradu, zapomenutí sloužící (bez královského dvora, který se Pražskému hradu většinou vyhýbal), a snažili se zvětšit stísněný prostor svých miniaturních obydlí trpělivým hloubením sklepů a vymíláním hradební zdi, k níž domky přiléhají.
Ještě v devatenáctém století to ve Zlaté uličce vypadalo docela jinak než dnes. U jižní stěny – naproti domkům – stály kůlny a přístěnky, takže místy byl průchod uličkou sotva metr široký. Úřady je nařídily zbořit v roce 1864.
Psali jsme: |
Vůbec poslední obyvatelé odešli ze Zlaté uličky v roce 1953, kdy prezidentská kancelář domky od soukromých majitelů vykoupila (a je otázkou, nakolik šlo o dobrovolný akt) a celou uličku nechala zrekonstruovat a památkově upravit.
Tehdy také vznikla charakteristická barevná úprava uličky, jež se vyznačuje odvážnou kombinací výrazných odstínů (třeba kombinací modrých okenic na zelené omítce). Jejím autorem je Jiří Trnka.
Dodnes přitom není zřejmé, nakolik přihlížel k historickým podkladům a nakolik se – vždyť ulička složená z barevných kostek a hranolů připomíná ze všeho nejvíc zvětšené kulisy jeho pohádek – řídil jen fantazií, svým uměleckým a estetickým citem.
"Byla to jeho poetická vize," vypravuje s neskrývanou vášní historik Pavel Jiras. "Ty pastózní barvy, jak jim sám říkal, jsou opakem měkkých barev z jeho filmů. A Trnka měl velké problémy, aby svoji představu, jak má Zlatá ulička vypadat, prosadil," vypravuje někdejší Trnkův spolupracovník a přítel.
"Na druhou stranu, když seškrábete a odstraníte jednotlivé vrstvy omítky, zjistíte, že barvy zdejších domků se v minulosti měnily a byly často velmi výrazné. Takže Trnkův návrh nebyl nijak odtržený od historické reality," mírní představu Trnkovy – zcela autonomní a nijak neovlivněné – fantazijní vize Ing. arch. Petr Chotěbor z památkového odboru Kanceláře prezidenta republiky.
Na každý pád, ulička nabyla v roce 1955 tvář, kterou dnes považujeme za přirozenou – a vlastně také za tu jedinou správnou.
Takže když vloni začala rekonstrukce kanalizace uložené pod dlažbou (místy až v hloubce šesti metrů), jež prosakovala a ohrožovala statiku baráčků, spojená s úpravou vnitřní i vnější podoby domů, nikdo ani na chvíli nezauvažoval o jiném řešení, než je obnova – po půlstoletí přece jen vybledlého – Trnkova konceptu.
Zlatá ulička bude veřejnosti zpřístupněna 1. června.
