Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Obstál Barack Obama jako prezident? Ano, vyvedl svou zemi z úzkosti

Svět

  18:00
WASHINGTON/PRAHA - Když se v roce 2008 stal Barack Obama prezidentem, progresivní část Ameriky zachvátila euforie, ta konzervativní ale upadla do skepse, či přímo deprese. Tichý odpor konzervativců se brzy změnil v hlučnou rebelii proti prezidentovi. Republikánští zákonodárci přišli se strategií obstrukcí, konspiračních teorií a otevřené neúcty.

Barack Obama (Ilustrační foto) foto: Reuters

Když totiž chceme hodnotit Obamovo působení v Bílém domě, je nutné vnímat toxické prostředí, živené explozí sociálních médií, v němž se jeho prezidentství odehrálo. Například takový Twitter vznikl v roce 2009, v prvním roce jeho vlády. Negativní názory či vymyšlené zprávy o Obamových selháních a aférách zaplavovaly chytré telefony...

Text s opačným vyzněním můžete nalézt ZDE.

Barack Obama tento příval urážek a pomluv ustál s noblesním nadhledem. Je to jeden z mála prezidentů moderní historie, který se nenamočil do žádného skandálu. Žádná aféra typu Írán–Contras (Reaganova administrativa prodávala ilegálně zbraně Íránu a z výtěžku financovala komunistickou opozici Contras v Nikaragui) nebo sexuální eskapády Billa Clintona. Namísto toho Amerika sledovala ideál manželství v podání Baracka a Michelle Obamových.

Obama vstupoval do Bílého domu v době, kdy americkou společnost a potažmo i tu světovou sevřely obavy a panika. Amerika zpočátku roku 2009 ztrácela 800tisíc pracovních míst měsíčně a nezaměstnanost prudce rostla. Mluvilo se o tom, že USA zažijí nový exodus z chudých jižanských států, o pouličních nepokojích, a někteří dokonce strašili spektakulárním úpadkem země.

Miliony pracovních míst

Nic z toho se nestalo, naopak, Amerika od roku 2010 vytvořila téměř 16 milionů pracovních míst – přibývalo jich 75 měsíců v řadě. Nezaměstnanost je nyní na 4,7 procenta a platy se v roce 2016 zvýšily oproti předcházejícímu roku o tři procenta.

Obama? Slušný člověk, který nenaplnil očekávání, říká amerikanista Kozák

Kritici Obamovy hospodářské politiky s oblibou poukazují na pomalý růst hrubého domácího produktu. Opomíjejí ale fakt, že se Amerika dokázala z velké recese vzpamatovat během několika let a neupadla do stagnace, která například v 90. letech postihla Japonsko. Evropa s následky recese z let 2007 až 2009 bojuje dodnes.

Obama rovněž prosadil zdravotní reformu, o niž se demokraté neúspěšně pokoušeli od dob Franklina Delana Roosevelta, tedy od 30. let. Obama sice ke zklamání mnohých liberálů do reformy nepřidal veřejnou pojišťovnu, a systém tak nechal jen v privátních rukou, přesto dopřál mi lionům Američanů klidné mysli.

Pojištění mohou dnes získat i chronicky nemocní Američané, kteří nemohou být nadále odmítáni jako proděleční klienti. Takzvaná Obamacare dosud pojistila na 22 milionů Američanů, kteří si předtím pojištění nemohli dovolit. Donald Trump sice reformu pravděpodobně zničí, sám ale společně s republikány slibuje náhradu. A fakt, že i konzervativci chtějí (a musí, aby nevypadali jen jako krutá demoliční četa) reformovat zdravotní pojištění, je krokem kupředu. Amerika tak snad konečně doklopýtá k systému, jenž by uspokojil většinu.

Za další Obamův úspěch je rovněž možné považovat jeho iniciativy v boji proti globálnímu oteplování. Obama dokázal k jednomu stolu dostat největší znečišťovatele ovzduší včetně Číny. Svět se především díky Obamovi zavázal ke společnému snižování emisí a začal brát hrozbu vážně. Samozřejmě až čas ukáže, do jaké míry bude mít Obamova environmentální politika na fenomén klimatické změny dopad.

Íránci mají k bombě daleko

Vd el ším časovém horizontu je také nutné nahlížet na dohodu o íránském jaderném programu. Kritici upozorňují, že Teherán výměnou za zastavení vývoje jaderné pumy získal desítky miliard dolarů zmrazených kvůli ekonomickým sankcím. Většině Íránců je ale dnes méně než 30 let a časy větší prosperity a především globálního konzumu včetně přístupu k technologickým inovacím, to vše může zasít v mladých lidech odpor vůči marasmu tamních mocenských a náboženských elit.

Navíc svět byl od hrozby íránské jaderné bomby vzdálen pouze v horizontu měsíců, dnes je v silách teheránského režimu pumu zprovoznit až po roce, což by Západu dalo dostatečný čas na případný vojenský úder.

Prezident a první dáma během průvodu po Pennsylvania Avenue.
Barack Obama na své poslední tiskové konferenci.

Obamova zahraniční politika je rozporuplná. Podařilo se mu sice rozleptat al-Káidu, z irácké a syrské pouště nicméně povstali hrdlořezové Islámského státu, kteří v jednu chvíli ovládali území o velikosti Jordánska. Dnes jsou zahnáni do kouta a na 50 tisíc z nich zahynulo. Přesto je a bude jejich hrozba reálná, ať už se budou jmenovat IS, nebo budou terorizovat svět pod jinou vlajkou.

Ve vztahu k Rusku působil Obama defenzivně. Prezident se brání, že stál například o jadernou dohodu s Moskvou, nedočkal se ale vstřícnosti druhé strany. Včera vyzval Trumpa, aby v úsilí o globální odzbrojení pokračoval.

Držel na uzdě radikály

Obamovi byla často vyčítána zdrženlivost a jakýsi nedostatek vášně. Je ale čím dál těžší současnou Ameriku držet pohromadě. A první černoch v úřadu prezidenta měl tuto úlohu ještě těžší. Musel na uzdě udržet socialisticky laděné demokraty, kteří ho tlačili ke skandinávskému sociálnímu systému, stejně jako extrémní konzervativce, již ho neváhali obvinit z levicového radikalismu, ale i z rasové nesnášenlivosti. Obama si nemohl dovolit osobní výlevy ve stylu Donalda Trumpa.

Barack Obama nedosáhal svých smělých vizí. Nicméně tento prezident pevné integrity a morálky Ameriku vyvedl z úzkostných časů.

Autor: