Tereza Vandrovcová - odpověď

 VÁŽENÁ PANÍ DOKTORKO,MOJE KOMENTÁŘE K VAŠIM BODŮM: Můj příklad s tabákem není extrémní, takové projekty podporu skutečně získávají (např. gravidní myši vystaveny cigaretovému kouři 1). Když si do pubmed.gov zadáte heslo "cigarettes animal model", dostanete na 150 výsledků a na prvních místech si můžete prohlédnout ty nejaktuálnější. PŘÍKLADY, KTERÉ UVÁDÍTE, MOHOU BÝT MEDICÍNSKY VÝZNAMNÉ – PRŮKAZ ŠKODLIVOSTI KOUŘENÍ MATKY U PLODU. NEMYSLÍM, ŽE EXPOZICE MYŠÍ TABÁKOVÉMU KOUŘI JE NĚJAKÉ ZVLÁŠTNÍ UTRPENÍ. Osobně jsem spíše typ podporující pozitivní způsoby demonstrací, akademické diskuze a legislativní vyjednávání. SOUHLASÍM ZCELA. Vámi popisované akce "osvoboditelů zvířat" nepopírám, ale jsem přesvědčena, že jsou spíše selháním jednotlivců. Zkuste mi např. najít nějaký nedávný příklad z České republiky.Napadení člověka je už úplně proti zásadám Animal Liberation Front (ALF). SPOUSTA PŘÍKLADŮ NÁSILÍ JE ZDE, NEMŮŽETE JE POPÍRAT:http://www.adl.org/learn/ext_us/ecoterrorism.asp Vegetariánů (mezi které patřím) není "pár promile" (např. v Německu to už je přes 10%). A ostatní lidé v citovaném přirovnání s nacismem by nebyli Mengelem. Lidé, kteří sice se zvířaty soucítí (např. neuměli by zvíře sami zabít, nemůžou ani vidět obrázky z jatek, milují svého psa), ale status quo tiše tolerují a finančně podporují, by byli spíš obyčejnými občany nacistického Německa. PROMIŇTE, ALE TO JE NAPROSTÁ DEMAGOGIE. LIDÉ SE MASEM ŽIVILI ODJAKŽIVA.NELZE MÍT NÁMITKY PROTI TOMU, ABYSTE PROPAGOVALI MYŠLENKY VEGETARIÁNSTVÍ, ALE NIC VÍC.SAMOZŘEJMĚ ZCELA SOUHLASÍM, ŽE JE POTŘEBA MINIMALIZOVAT RESP. ÚPLNĚ ODSTRANIT UTRPENÍ ZVÍŘAT CHOVANÝCH PRO JAKÉKOLI ÚČELY – PŘEDEVŠÍM V HOSPODÁŘSKÝCH CHOVECH A ZVLÁŠTĚ PŘI PŘEPRAVĚ TĚCHTO ZVÍŘAT A NA JATKÁCH. TÍMTO SMĚREM BYY SE MĚLA OBRÁTIT VAŠE POZORNOST. VE SROVNÁNÍ S TÍM JE PROBLEMATIKA EXPERIMENTÁLNÍCH MYŠÍ ZCELA PODRUŽNÁ. O "SAMOZŘEJMOSTI" nadřazenosti árijského lidu byl ve 30. a 40. letech přesvědčen kde kdo. Mně osobně se příčí toto automatické nadřazování člověka nad ostatní zvířata. OK – MÁTE ALESPOŇ NĚJAKOU ŠKÁLU? JE PRO VÁS ZCELA EKVIVALENTNÍ ČLOVĚK, PES, MYŠ, KAPR, ŽÍŽALA, KOMÁR?KDYBYSTE MOHLA ZACHRÁNIT ŽIVOT DÍTĚTE ZABITÍM PRASETE, UDĚLALA BYSTE TO?BUDETE BOJOVAT TŘEBA I PROTI DERATIZACI? NEBO PROTI HUBENÍ KOMÁRŮ? ZABILA BYSTE MOUCHU?PROSIL BYCH O ODPOVĚDI... Daleko logičtější mi připadá utilitaristické pojetí senzitivity, kdy morální hodnota zakoušení bolesti nezávisí na příslušnosti k živočišnému druhu. "Míra bolesti záleží na její intenzitě i trvání, bolesti stejné intenzity a trvání jsou však stejně zlé, ať už je pociťují lidé, nebo zvířata". (Singer 2001, Osvobození zvířat, str. 32) NE, JE ZCELA PŘIROZENÉ, ŽE PŘISUZUJEME VĚTŠÍ HODNOTU ČLOVĚKU (JAKÉMUKOLI) NEŽ JAKÉMUKOLI ZVÍŘETI.TO OVŠEM NEZNAMENÁ, ŽE SE NEMÁME SNAŽIT O HUMÁNNÍ CHOVÁNÍ KE ZVÍŘATŮM A NEPŮSOBIT JIM ZBYTEČNĚ UTRPENÍ.OSTATNĚ NENÍ VŮBEC JASNÉ, JESTLI VÍCE TRPÍ PRASE DOMÁCÍ V CHLÍVKU, NEBO JEHO DIVOKÝ BRATRANEC ZAMOŘENÝ PARAZITY, TRPÍCÍ HLADEM A NAPADANÝ ŠELMAMI. Vím, že lidem, kterým toto nepřipadá správné, je menšina. Hnutí za práva zvířat je však dle sociologických měřítek na vzestupu, počet vegetariánů a veganů v populaci setrvale roste: v roce 1993 byl v ČR kolem 0,6%, v roce 1991 1%, dnes se odhaduje 5%. Celosvětově je na Zemi přibližně 600 milionů vegetariánů. Každým rokem je v Praze otevřena 1-2 nová vegetariánská restaurace. A přesto se nejedná pouze o lacinou módu - schválně se podívejte, jací významní myslitelé podporovali myšlenku vegetariánství a práv zvířat v historii http://soucitne.cz/citaty (i o vámi zmiňovaném Ježíšovi se vedou spory). JÁ PROTI TOMU VŮBEC NIC NEMÁM – NAMÍTÁM (VELMI SILNĚ!) JEN PROTI EXTREMISTŮM, KLADOUCÍM ROVNÍTKO MEZI ČLOVĚKEM A MYŠÍ, KLADOUCÍM NE-VEGETARIÁNY NA ROVEŇ NACISTŮM A VĚDCE NA ROVEŇ MENGELEMU.NAPROSTÁ VĚTŠINA EXPERIMENTÁLNÍCH MYŠÍ NENÍ VYSTAVENA NĚJAKÝM BOLESTIVÝM POKUSŮM, ALE ŽIJE VELICE KOMFORTNĚ, JE BEZBOLESTNĚ UTRACENA A JEJICH TKÁNĚ A ORGÁNY POSLOUŽÍ JAKO VLASTNÍ EXPERIMENTÁLNÍ MATERIÁL – TAK JE TOMU ALESPOŇ V OBORECH MNĚ BLÍZKÝCH. Jakkoliv je můj názor menšinový, a podle Vás i bizarní, jak víte, že není správný? Byl ten, kdo se v nacistickém Německu stavěl proti zabíjení, automaticky nebezpečný deviant, který se nemá snažit překračovat legální hranice, i když tyto hranice podle něj nemají legitimitu? Ne vše, co je proti zákonu, je nutně špatné. A JAK ZASE VY VÍTE, ŽE TEN VÁŠ NÁZOR JE SPRÁVNÝ? O JAKOU KONEČNOU AUTORITU JEJ OPÍRÁTE? HODNĚ LIDÍ (VČETNĚ MĚ) BERE ZA TAKOVOU AUTORITU KŘESŤANSKÉ UČENÍ. TO ROZHODNĚ NIC NEPRAVÍ O NEPŘÍPUSTNOSTI ZABÍJENÍ ZVÍŘAT PRO NAŠI POTŘEBU (NA ROZDÍL OD ZABÍJENÍ LIDÍ). Také osobně neprosazuji násilné vnucování menšinového názoru většině. Nárokuji pouze to, čemu věřím, že mohu výhledově dosáhnout, a to preciznější definici nezbytnosti daného výzkumu. Opakované zabití tisíců zvířat např. pro poznání, že mikrovlnné vlny škodí živému organismu, mi nepřipadá správné, i když je jistě velice zajímavé sledovat a POZNAT, jak rychle zahyne potkan obecný nebo třeba kočka (mnohaletý příklad z historie vivisekce). DEMAGOGIE – NAPROSTÁ VĚTŠINA EXPERIMENTŮ SE ZABÝVÁ NĚČÍM OPRAVDU SMYSLUPLNÝM, NE TAKOVÝMI NESMYSLY. SNAŽÍTE SE FALEŠNĚ PODSOUVAT VĚDCŮM, ŽE JSOU TO VĚTŠINOVĚ HLUPÁCI PROVÁDĚJÍCÍ NESMYSLNÉ POKUSY, PŘI KTERÝCH ZVÍŘATA TRPÍ. Rozšiřování vědeckého poznání je nutné, ale nikoliv za každou cenu. Když se vrátíme k dr. Mengelemu, nezrychlilo by závratně biomedicínský výzkum, pokud by se používaly lidské modely? Jistěže ano. Zvířecí modely jsou pouhou chabou alternativou. Ale stanovili jsme si jisté hranice, které neporušujeme, i kdyby nám tisíckrát pomohly - jen si vemte, kolik humbuku se dělá kolem kmenových buněk apod. U zvířat přitom je ta hranice neúměrně dál. Nepřipadá mi logická ani morálně ospravedlnitelná. VÁM MOŽNÁ NEPŘIPADÁ LOGICKÁ A OSPRAVEDLNITELNÁ, ALE VĚTŠINĚ LIDÍ ANO.ZDÁ SE, ŽE VŠECHNO SE TOČÍ OKOLO TOHO VAŠEHO POSTULÁTU, ŽE LIDSKÁ BYTOST NENÍ O NIC VÝZNAMNĚJŠÍ NEŽ PES, MYŠ ČI KAPR. TAKOVÝ POSTULÁT POVAŽUJI ZA VSKUTKU ZVRHLÝ A NELIDSKÝ. Já si myslím, že zacházení se zvířaty v obou oblastech je v dnešní podobě neobhajitelné a je třeba o obojím vyvolávat diskuzi. NO VIDÍTE - JÁ SI ZASE MYSLÍM, ŽE JE DOBŘE OBHAJITELNÉ A ZCELA PŘIROZENÉ. DISKUSI SE NEBRÁNÍM, ALE ODMÍTÁM UZNAT NĚJAKOU MORÁLNÍ NADŘAZENOST VAŠEHO NÁZORU.OPAKUJI, ŽE BYCH SE S VÁMI ZCELA SHODL NA BOJI ZA PODSTATNÉ ZLEPŠENÍ PODMÍNEK CHOVU HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT, VČETNĚ JEJICH TRANSPORTU A PORÁŽENÍ.  

diskuze

Vážený pane profesore, děkuji moc za důkladnou odpověď. Dovolím si odpovědět na vaše otázky.PŘÍKLADY, KTERÉ UVÁDÍTE, MOHOU BÝT MEDICÍNSKY VÝZNAMNÉ – PRŮKAZ ŠKODLIVOSTI KOUŘENÍ MATKY U PLODU.Pakliže víme, že zkoumaná onemocnění lze eliminovat nekuřáctvím, nejedná se zde podle mě o nějaký boj s přírodou o přežití, ale spíše o boj s vlastní hloupostí (tím myslím hloupost lidstva, ne vědců, abyste si to nevzal osobně).Dnes mi shodou náhod kamarád poslal následující video o pokusech na primátech - upozorňuji, že se jedná o parodii právě na tento typ pokusů http://www.videacesky.cz/parodie-parody-youtube/the-onion-skodi-mnohocetne-bodne-rany-zdravi - neberte jej prosím příliš vážně.Chápu, že pokud zvířata člověk vnímá jako prostředek k našim cílům, výzkumy účinků cigaretového kouře nejsou ničím zavrženíhodným. Když však jako já vnímáte jiné živočišné druhy spíše jako jiné národy obývající společnou planetu (nikoliv podřadné bytosti), jsou takové pokusy neobhajitelné. Nechci říct, že můj názor je lepší - pouze jej chci v tomto vzkazu lépe vysvětlit, protože jste jej nazval bizarním.NEMYSLÍM, ŽE EXPOZICE MYŠÍ TABÁKOVÉMU KOUŘI JE NĚJAKÉ ZVLÁŠTNÍ UTRPENÍ.Expozici myši tabákovému kouření, tedy násilnou inhalaci několika jedů (nepočítaje následný rozvoj rakovinného onemocnění s bolestivým průběhem) považuji za utrpení. Každé dítě i zvíře (kromě již závislých kuřáků) reaguje na cigaretový kouř dávivým kašlem. Nejeden kuřák vám na počkání poví historku o své první cigaretě, jak mu z ní bylo zle (a to byla jen jedna, představte si, že by byl nucen inhalovat třeba pět za sebou). Skutečně není potřeba IQ 130, aby byl takový zážitek utrpením.SPOUSTA PŘÍKLADŮ NÁSILÍ JE ZDE, NEMŮŽETE JE POPÍRAT: http://www.adl.org/learn/ext_us/ecoterrorism.aspV odkazu jsem našla spoustu případů hospodářské kriminality (působení škod pomocí vandalismu). Já však reagovala na vaše nařčení z vypouštění norků do volné přírody a násilí páchané na lidech (což je skutečně otázkou selhání jedinců, asi jako když nějaký vědec mlátí svá zvířata, také mohou najít desítky, možná stovky hrozivých příkladů). Ano uznávám, mnozí lidé staví život těch tvorů nad majetek napadené instituce, což samozřejmě nemusíte schvalovat. V článku jste však psal o činech jiných.PROMIŇTE, ALE TO JE NAPROSTÁ DEMAGOGIE. LIDÉ SE MASEM ŽIVILI ODJAKŽIVA.Tím odjakživa myslíte od okamžiku stvoření nebo od začátku evoluční historie člověka? K první variantě se vyjádřím později, ale nyní k evoluční teorii. Podle antropologů se pravěký člověk živil v různých oblastech a obdobích podle situace. V době dostatku potravy byli lidé spíše sběrači, později zemědělci, v obdobích nedostatku, klimatických změn nebo migrace se uchylovali k lovu a později pastevectví.Konzumace masa měla své nesporné evoluční výhody, nebyla však přítomna vždy a všude (v Indii a některých místech Číny byli lidé vegetariáni po staletí z náboženských důvodů - zejm. pod vlivem taoismu, buddhismu a hinduismu). Výhodnou pro rozvoj naší civilizace byla i instituce otroctví. Tento fakt však neospravedlňuje její existenci v dnešní době, neboť jsme se vyvinuli jak technicky, tak i duchovně a eticky.Dnes se dokonce zdá, že z hlediska přežití člověka jakožto druhu je výhodnější od konzumace masa opustit. Když ne zcela, tak alespoň tuto konzumaci radikálně snížit na míru, která byla obvyklá ještě před sto lety (tedy maso 1x týdně). To by i umožnilo zlepšení podmínek hospodářských zvířat, na kterém se shodneme.Jednak je s dnešní úrovní konzumace masa spojena řada civilizačních chorob (kardiovaskulární onemocnění, vysoký krevní tlak, některé druhy rakoviny, cukrovka), jednak má živočišná výroba závažné ekologické a sociální důsledky. Zatímco mnozí lidé ve střední a jižní Americe trpí, tamní státy posílají svou produkci obilovin do USA a Evropy jako krmivo pro naše krávy, prasata a kuřata.S tím souvisí ekologické hledisko. Kvůli plantážím s krmnou sójou mizí vzácné jihoamerické savany se spoustou unikátních živočichů a rostlin, kácí se pralesy, pesticidy otravují půdu a vodu, zabíjejí místní domorodce a způsobují jim předčasné porody a vrozené vady. Kvůli vzrůstající celosvětové spotřebě masa, drůbeže a vajec se neustále rozšiřují i plantáže se sójou. Zatímco v roce 1976 byly v Argentině a Brazílii 6,8 milionů hektarů, v roce 2005 už to bylo bezmála 37 milionů hektarů.Další ekologické hledisko se týká globálních změn klimatu. Nedávná studie vědců z Woods Hole Research Centre[1]uvádí, že produkce masa vyžaduje obrovský objem hnojiv spotřebovaných v rostlinné výrobě. Z nich se uvolňuje oxid dusný, jeden z plynů způsobujících globální změny klimatu. Podle autora studie Davidsona je alarmující, že se spotřebuje více hnojiv na pěstování krmiva pro zvířata než na pěstování potravy pro lidi. Půl milionu prasat vyprodukovalo za rok více fekálního znečištění než 1,5 milionu obyvatel Manhattanu.  Chlévská mrva je vedle hnojiv nejen dalším zdrojem skleníkových plynů, ale i chemického koktejlu pocházejícího ze stravy velkokapacitně chovaných zvířat: antibiotik, vakcín a insekticidů, které mají udržovat zvířata zdravá.Teprve nedávno vydala jiná skupina badatelů ještě závažnější varování. Podle nich by se téměř celá lidská populace měla během čtyřiceti let přeorientovat na vegetariánství, jinak se nepodaří zabránit katastrofickému nedostatku potravin. „Pokud se budeme dál držet běžné stravy lidí ze západních zemí, pak v roce 2050, kdy se předpokládá, že na Zemi bude žít devět miliard lidí, nebudeme mít dostatek vody potřebné pro vypěstování potravin,“ varuje spolu se svými kolegy Malik Falkenmark ze Stockholm International Water Institute (SIWI).[2]SAMOZŘEJMĚ ZCELA SOUHLASÍM, ŽE JE POTŘEBA MINIMALIZOVAT RESP. ÚPLNĚ ODSTRANIT UTRPENÍ ZVÍŘAT CHOVANÝCH PRO JAKÉKOLI ÚČELY –PŘEDEVŠÍM V HOSPODÁŘSKÝCH CHOVECH A ZVLÁŠTĚ PŘI PŘEPRAVĚ TĚCHTO ZVÍŘAT A NA JATKÁCH. TÍMTO SMĚREM BYY SE MĚLA OBRÁTIT VAŠE POZORNOST. VE SROVNÁNÍ S TÍM JE PROBLEMATIKA EXPERIMENTÁLNÍCH MYŠÍ ZCELA PODRUŽNÁ.Na tom, že ve srovnání s utrpením hospodářských zvířat je problematika experimentálních zvířat méně naléhavá (podružná bych nepoužila), se s vámi shodne i většina aktivistů za práva zvířat a naše pozornost (jakožto hnutí) je i z tohoto důvodu zaměřena tímto směrem. Každý pátek promítáme na náměstí Republiky záběry z velkochovů, aby byli lidé informování o tom, co kupují.[3] Každý rok na den hospodářských zvířat (2. 10.)  děláme pietní průvod, abychom na problém upozornili.[4] Uspořádali jsme debatu za zavedení 8 hodin jako maximální doby transportu zvířat na jatka[5] a zapojili jsme se do kampaně za férové značení živočišných potravin.[6]Já osobně se během svých sociologických studiích a výzkumu zabývám tímto méně naléhavým problémem zvířat v laboratořích zejména proto, že představa inteligentního a vzdělaného vědce nutícího inhalovat kouř nevinné a vystrašené zvíře mi připadá ze sociologického úhlu pohledu zajímavější na interpretaci než představa nekvalifikovaného dělníka na jatkách, který tuto činnost dělá kvůli nedostupnosti lepšího živobytí (zejm. bývalí trestanci). Jsem ale smířena s tím, že dokud nevyřešíme ten první, "palčivější" problém hospodářských zvířat, nepříjdou na řadu ani ty podle mně zbytečné výzkumy.OK – MÁTE ALESPOŇ NĚJAKOU ŠKÁLU? JE PRO VÁS ZCELA EKVIVALENTNÍ ČLOVĚK, PES, MYŠ, KAPR, ŽÍŽALA, KOMÁR?Zcela ekvivalentní není, i proto jsem psala"automatické" nadřazování - je pro Vás zcela ekvivalentní dospělý jedinec a plod ve 2. měsíci těhotenství? Škálu mám založenou na principech evoluční biologie. Z odporu k nadřazenosti nijak nevyplývá, že bychom byli všichni identičtí. Máme přece různé zájmy. Pro psa by např. bylo k ničemu volební právo, ale má zájem, aby mu nebyla zima, zájem uspokojovat své sociální potřeby atd. Pokud utrhnete křídlo mouše, bude to (vzhledem k menší složitosti její nervové soustavy) menší utrpení, než když utrhnete křídlo labuti. Ekvivalentní tedy nejsou jedinci, ale jejich zájmy...  Je dobré si uvědomit, že počitky bolesti se týkají vývojově nejstarších částí mozku, a patří tak mezi rysy, kterými se od jiných savců nijak nelišíme. Stejná míra bolesti je stejně špatná, ať je zakoušena člověkem, prasetem nebo myší.KDYBYSTE MOHLA ZACHRÁNIT ŽIVOT DÍTĚTE ZABITÍM PRASETE, UDĚLALA BYSTE TO?Zřejmě ano, jelikož u dítěte by kromě fyzické bolesti hrál roli i zájem rodičů. Ale to je opravdu extrémní příklad. Také bych se mohla zeptat v podobném duchu. Pokud byste viděl topit se dva lidi, ale mohl zachránit jen jediného, vytáhl byste spíše Čecha, nebo Inda? Dítě, nebo dospělého? Svého psa, nebo laboratorní opici? BUDETE BOJOVAT TŘEBA I PROTI DERATIZACI? NEBO PROTI HUBENÍ KOMÁRŮ? ZABILA BYSTE MOUCHU?Zde už se dotýkáte hranice boje za přežití (však víte, že proti "nutným" pokusům nebojuji, i když ani s nimi nesouhlasím). Proti dreatizaci bojovat nebudu (ačkoliv osobně bych hledala cestu, jak problém vyřešit méně konfliktně viz např.[7]). Mouchu bych vědomě nezabila (tohle léto jsem jich z chalupy vynesla asi 50). Ani octomilku, když to není nutné.[8]Abych nemusela zabíjet komáry, mám síť v okně, ale stane se mi, že nějakého plácnu "reflexivně".Chápu, proč uvádíte tyto extrémní příklady, ale nezapomínejme, že se zde stále bavíme o obratlovcích, ba dokonce o savcích. Nechci oplácet stejnou mincí, tak pouze naznačím, že bych se mohla zeptat, zda jste důsledným humanistou, zda finančně nepodporujete dětskou práci nebo otřesné životní podmínky dělníků, protože dnes těžko seženete fair trade počítač apod. Ale ptát se nebudu, nejsem bez viny.NE, JE ZCELA PŘIROZENÉ, ŽE PŘISUZUJEME VĚTŠÍ HODNOTU ČLOVĚKU (JAKÉMUKOLI) NEŽ JAKÉMUKOLI ZVÍŘETI.Zcela přirozeně přisuzujeme větší hodnotu člověku blízkému, své rodině, svému kmenu, národu, rase, mnoha lidem naopak více záleží na svém psovi či kočce než na oběti indických povodní, o které zaslechli ve zprávách. Otázky, zda je člověku přirozený egoismus, či altruismus, trápí psychology už léta. Já ale vysvětluji, jaké pojetí se mi zdá lepší. Tedy pojetí, které zohledňuje zájem každého jedince bez ohledu na příslušnost ke konkrétní rase, pohlaví, náboženskému vyznání či živočišnému druhu.TO OVŠEM NEZNAMENÁ, ŽE SE NEMÁME SNAŽIT O HUMÁNNÍ CHOVÁNÍ KE ZVÍŘATŮM A NEPŮSOBIT JIM ZBYTEČNĚ UTRPENÍ.Ano, v tom spolu souhlasíme. Ale neshodneme se na tom, co je "zbytečné" a co je "utrpení".OSTATNĚ NENÍ VŮBEC JASNÉ, JESTLI VÍCE TRPÍ PRASE DOMÁCÍ V CHLÍVKU, NEBO JEHO DIVOKÝ BRATRANEC ZAMOŘENÝ PARAZITY, TRPÍCÍ HLADEM A NAPADANÝ ŠELMAMI.Chlívek bych ještě brala, pokud by tam prasata žila v přirozených skupinách a měla podněty (pro sociální zvířata je utrpením také izolace). Ale podíváte-li se na podmínky prasečích velkochovů, odkud dnes pochází 99 % masa na našem trhu, na klecové chovy, na kastrace, uřezávání ocasů bez umrtvení a život v temných halách bez jakýchkoliv podnětů, a uvědomíte si, že toto je celoživotní realita vysoce inteligentních, emocionálních a sociálních stvoření, jistě i vy uznáte, že na svobodě s parazity i hrozbou šelem naplní svůj život přirozeněji i šťastněji. Prase v chlévu s pečujícím farmářem je hezká romantická představa, avšak dnešní realitě neodpovídá.Těší mě, že se shodneme na tom, že současné podmínky zvířat jsou špatné. Já se však domnívám, že není možné zlepšení podmínek na slušnou úroveň (bez stresu a frustrace) při stávající spotřebě živočišných produktů. Už jen prostorová náročnost bio živočišné produkce nám naznačuje, že 99 % zvířat, která jsou dnes ve velkochovech, není možné na této planetě s omezenými zdroji a exponenciálně rostoucí populací[9]chovat v dostačujících podmínkách. Dříve bylo jednak méně lidí, jednak konzumovali daleko méně masa. Pokud někdo chcete jít cestou welfare a samotné zabíjení zvířat jej z různých filosofických či náboženských důvodů netrápí, musí i tak počítat s nutností omezit spotřebu těchto produktů (a počítat s jejich vyšší - resp. skutečnou - cenou). Nechci nikoho nutit, aby se stal vegetariánem, ale ráda bych, aby se lidé zamysleli, odkud dnešní živočišné produkty nejčastěji pochází a zda potřebují tyto produkty konzumovat v tako vysoké míře jako dosud. Smířlivé řešení v tomto duchu nabízí např. dlouholetý vegetarián Sir Paul McCartney, který vyzývá k zavádění bezmasých pondělků[10]JÁ PROTI TOMU VŮBEC NIC NEMÁM – NAMÍTÁM (VELMI SILNĚ!) JEN PROTI EXTREMISTŮM, KLADOUCÍM ROVNÍTKO MEZI ČLOVĚKEM A MYŠÍ, KLADOUCÍM NE-VEGETARIÁNY NA ROVEŇ NACISTŮM A VĚDCE NA ROVEŇ MENGELEMU.Není třeba rovnosti, aby mohl být jeden živočišný druh natolik rozumný, aby nezneužíval jiný živočišný druh, který má na světě své vlastní zájmy  a potřeby, k vlastním cílům, které se ani netýkají přežití.Ještě dovysvětlím, že v daném přirovnání (které nebylo mé, pouze ho za pana v rádiu do-vysvětluji) by ne-vegetariáni nebyli nacisté, ale průměrní obyvatelé nacistického Německa - snad si nemyslíte, že jsou všichni dnešní občané Německa starší 70 let nacisté? Chápu, že přirovnání k Mengelemu vám připadá absurdní, ale vězte, že není namířena proti vědcům jako jste vy. Je namířena proti vědcům typu Harryho F. Harlowa.[11]Jsem proti kladení rovnítka osudů milionů obětí nacistického režimu a situaci zvířat zabíjených ve výzkumných centrech. Při četbě knihy Modernita a holocaust od sociologa Baumana jsem si však uvědomila, že mnohé z toho, čím vysvětluje otázku masového vraždění v nitru civilizované a tzv. moderní společnosti, dokáže odhalit i některé méně uvědomované a ne příliš diskutované příčiny současné laboratorní praxe (např. dělba práce a s tím spojené štěpení morální odpovědnosti, anonymizace objektů, rutinizace činností atd.)[12]Historik Patterson dokonce zjistil, že toto propojení vnímali mnohdy i ti, kteří sami prošli pocitem ponížení a beznaděje v roli oběti během druhé světové války, nebo se holocaust týkal jejich blízkých příbuzných (někteří se dokonce sami angažovali v hnutí za práva zvířat.). Ani známý český filosof prof. Erazim Kohák, jenž byl také svědkem nacistických hrůz, neváhá použít tuto paralelu: "Vyrůstal jsem za války a velice dobře si pamatuji, jak se Němci durdili, jak můžou Češi ronit slzy nad Židy, když na východní frontě trpí a umírají krásní mladí Němci. To jsem slyšel několikrát. A teď to slyším znovu. Jak můžu litovat zvířat, někde zavřených ve vězení, když přece umírá tolik lidí. Jako by židovská bolest méně bolela než árijská, zvířecí než lidská."NAPROSTÁ VĚTŠINA EXPERIMENTÁLNÍCH MYŠÍ NENÍ VYSTAVENA NĚJAKÝM BOLESTIVÝM POKUSŮM, ALE ŽIJE VELICE KOMFORTNĚ, JE BEZBOLESTNĚ UTRACENA A JEJICH TKÁNĚ A ORGÁNY POSLOUŽÍ JAKO VLASTNÍ EXPERIMENTÁLNÍ MATERIÁL – TAK JE TOMU ALESPOŇ V OBORECH MNĚ BLÍZKÝCH.V oborech Vám blízkým zřejmě ano. Abych se přiznala, tak nevím, jaké výzkumy se běžně realizují ve Vašem Ústavu molekulární genetiky. Byla jsem však seznámena s řadou invazivních (a bolest způsobujících) výzkumů v mikrobiologickém ústavu, kde pracuje moje sestra, a ve fyziologickém ústavu, kde jsem realizovala svůj sociologický výzkum. Podle mě je např. rutinní výzkum nemocí, na které máme lék (v pomyslném boji za lidské dobro již bylo zvítězeno), zbytečný a tudíž z hlediska utilitarismu (viz níže) napadnutelný.A JAK ZASE VY VÍTE, ŽE TEN VÁŠ NÁZOR JE SPRÁVNÝ? Samozřejmě nevím, jenom se domnívám, že je správný a proto se hájím resp. dovysvětluji.O JAKOU KONEČNOU AUTORITU JEJ OPÍRÁTE?Ve svém etickém jednání se opírám o více různých morálních či spíše filosofických autorit. Nejbližší jsou mi tři koncepty: Singerův utilitarismus[13], Schweitzerova úcta k životu[14]a Reganova teorie subjektu života[15]. Oproti dřívějším antropocentrickým systémům mají tyto koncepty snahu o překonání na člověka zaměřeného hodnotového systému a zasazení člověka do kontextu biologické komunity, ke které se v historii vztahoval s větší či menší arogancí, avšak nikdy ji zcela neopustil.HODNĚ LIDÍ (VČETNĚ MĚ) BERE ZA TAKOVOU AUTORITU KŘESŤANSKÉ UČENÍ. TO ROZHODNĚ NIC NEPRAVÍ O NEPŘÍPUSTNOSTI ZABÍJENÍ ZVÍŘAT PRO NAŠI POTŘEBU (NA ROZDÍL OD ZABÍJENÍ LIDÍ).V ateistické ČR by se takový postoj mohl označit za minoritní, ale uznávám, že na jeho základech stojí naše západní civilizace. Existují však i alternativní výklady Bible.Jak tvrdí kněz John Dear, "v počátečním a ideálním božím světě, reprezentovaném v 1. knize Mojžíšově Rajskou záhradou, nebylo vůbec žádné utrpení, vykořisťování a násilí. Lidé i zvířata byli vegetáriáni, jak čteme v první kapitole 1. Mojžíšově: "Bůh řekl: "Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm.". Ihned poté, co stvořil tento krásný, nenásilný svět prosté jakéhokoliv vykořisťování, Bůh ho označil a vše co stvořil za "velmi dobré". Pouze na tomto místě příběhu je popisováno stvoření jako "velmi dobré" místo pouze "dobré" - a to činí bezprostředně poté, co vydává příkaz stravovat se vegetariánsky.Lidé však vedli války, drželi se navzájem jako otroci, jedli maso a spáchaly všechna možná zvěrstva. Po potopě, v níž byla zničena veškerá vegetace na světě, Bible vypráví o tom, že Bůh dovolil lidem jíst maso. Odborníci argumentují, že v kontextu tohoto příběhu to bylo povolení jen dočasné, vydané na základě lidského násilí a hříšnosti: Bůh nám dává svobodnou vůli, včetně svobodu odmítnou Boha a Jeho cestu nenásilí ale Bůh se pokusil nám pomoci ke snížení naší násilnickosti tím, že přikázal lidem, aby dodržovali boží zákony. V mojžíšovském právním řádu tedy existuje více než 150 zákonů ohledně jedení masa, ale ideál a cíl je stále vyjádřen vizí Rajské zahrady. Třetí Mojžíšova kniha dokonce přísně zakazuje jíst cokoliv, co obsahuje tuk nebo krev a mnozí argumentují, že zákon Mojžíšův ve skutečnosti zakazuje jedení veškerého masa proto, že není možné z něj krev úplně odstranit."Těmto interpretacím se věnuje mnoho moderních autorů, na které jsem narazila během psaní své diplomky. Např. že lidská schopnost uvědomění si sebe sama přináší dávku odpovědnosti vůči Stvořiteli. Že lidství neznamená vědomí nadřazenosti nad ostatními tvory, ale porozumění závislosti všech tvorů na Bohu. "Schopnost jednání sice lidi připodobňuje Bohu, avšak toto jednání proto musí být schopností vládnout s cílem porozumění, a nikoli ve smyslu manipulace." [16]Za inspirující lze jistě pokládat i vegetariánství těchto známých osobností: Alberta Einsteina, primatoložky Jane Goodallové, Mahátmy Gándhího, Jean-Jacquesa Rousseaua, L. N. Tolstého, Leonarda da Vinciho, Ovidia, Senecy, Pythagora... atd.Nedovoluj svým dětem zabíjet hmyz; tím začíná vraždění lidí. PythagorasV mládí jsem se zřekl jedení masa a přijde ještě den, že lidé mně podobní se budou na zabíjení zvířat dívat tak, jako se dnes dívají na zabíjení lidí. Leonardo da VinciNěkdo kdo si zvykl pokládat život nějaké živé bytosti jako bezcenný je v nebezpečí přicházet s nápadem bezcenných lidských bytostí. Albert SchweitzerNic nebude lidskému zdraví prospěšnější a nic nezvýší šance na zachování života na Zemi více než přechod na vegetariánskou stravu. Albert EinsteinDEMAGOGIE – NAPROSTÁ VĚTŠINA EXPERIMENTŮ SE ZABÝVÁ NĚČÍM OPRAVDU SMYSLUPLNÝM, NE TAKOVÝMI NESMYSLY. SNAŽÍTE SE FALEŠNĚ PODSOUVAT VĚDCŮM, ŽE JSOU TO VĚTŠINOVĚ HLUPÁCI PROVÁDĚJÍCÍ NESMYSLNÉ POKUSY, PŘI KTERÝCH ZVÍŘATA TRPÍ.Rozhodně neříkám, že jsou vědci hlupáci. To společnost si žádá léky na nemoce, které si způsobila sama. Já říkám, že na to nemá právo. Co se týká vědců, tak tvrdím, že jsou v některých případech motivováni spíše kariérou, finančním ziskem nebo možností publikovat.Je známo, že chce-li vědec publikovat a získávat finanční podporu, je nejlepším způsobem  praktikovat zavedené postupy, kterým je dnes experimentování se zvířaty. Pro výzkumníky není neobvyklé připustit, že podobné pokusy se už mnohokrát prováděly, ale bez této či tamté malé obměny; a závěrem vědecké publikace je pak často prohlášení, že je nutný další výzkum. Jsou tak opět otevřená zadní vrátka vyzkoušet daný postup na jiném živočišném druhu příp. s jinými proměnnými.Dvojice výzkumníků John Gluck a Steven Kubacki ve svém článku o biomedicínském výzkumu tvrdí, že mnoho publikovaných výzkumů je triviálních, je jich velké množství a ne vždy přináší něco nového nebo lidstvu prospěšného. Podle autorů tím vědci reagují na kvantitativní požadavek „publikuj nebo zemři“, což se projevuje např. tím, že je v biomedicínských časopisech ročně publikováno přibližně 1 milion nových článků. Zároveň kriticky dodávají, že „jedna věc je plýtvat svým vlastním časem a časem ostatních vědců, ale jiná věc je plýtvat životy ostatních zvířat“[17]VÁM MOŽNÁ NEPŘIPADÁ LOGICKÁ A OSPRAVEDLNITELNÁ, ALE VĚTŠINĚ LIDÍ ANOS tou většinou bych si nebyla tak jistá. Podle studie Centra pro výzkum veřejného mínění z roku 2006 byly v otázce testování léčiv a léčebných postupů souhlasné (42 %) a nesouhlasné (43 %) hlasy vyrovnané. Pro zajímavost dodám, že proti testování kosmetiky, výrobků pro domácnost, tabákových a alkoholických výrobků se vyjádřilo 72 % respondentů a pro zavedení alternativních způsobů ve výuce se vyjádřily dvě třetiny dotazovaných.[18]OPAKUJI, ŽE BYCH SE S VÁMI ZCELA SHODL NA BOJI ZA PODSTATNÉ ZLEPŠENÍ PODMÍNEK CHOVU HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT, VČETNĚ JEJICH TRANSPORTU A PORÁŽENÍ.Vím, že patříte mezi vědce, kteří jsou otevřeni soucitným postojům vůči zvířatům, čehož si velice vážím.S pozdravem Tereza Vandrovcová [1]http://soucitne.cz/jezte-mene-masa-jeho-produkce-prilis-zatezuje-planetu-tvrdi-vedci[2]http://soucitne.cz/lidstvo-se-bude-muset-kvuli-nedostatku-vody-obejit-bez-masa-varuji-vedci[3]http://otevrioci.rajce.idnes.cz/Promitani_27_11_09_Praha/[4]http://www.lidovky.cz/aktiviste-v-praze-nesli-rakev-jako-symbol-utrpeni-hospodarskych-zvirat-1o4-/ln_domov.asp?c=A101002_193741_ln_domov_lya[5]http://soucitne.cz/kampan-8-hours-v-ohrozeni[6]http://soucitne.cz/zapojte-se-do-kampane-proti-klamave-reklame[7]http://www.havahart.com/store/live-animal-traps?start=2&sortby=BestSellers[8]http://soucitne.cz/octomilky-jak-se-jich-zbavit-nezabijet[9]http://en.wikipedia.org/wiki/The_Limits_to_Growth[10]http://soucitne.cz/sir-paul-mccartney-vydava-novou-kucharku-bezmase-pondelky[11]Gluck, J. P. 2007. "Harry F. Harlow and Animal Research: Reflection on the Ethical Paradox." Ethics & Behavior, 7 (2), pp. 149-161.[12]více se tomu věnuji v publikaci Zvíře jako pokusný objekt: sociologická reflexe, 2011 (Triton).[13]Koncept australského utilitaristického filosofa Petera Singera, inspirovaný Jeremy Benthamem, autorem známého výroku: "Otázkou není: mohou myslet? ani mohou mluvit?, ale jsou schopna trpět?" Je založení na maximalizaci všeobecného štěstí - a to napříč rasami, pohlavími a živočišnými druhy. Někdy je tento směr nazýván sentientismem či painismem. Velice doporučuji jeho knihu Osvobození zvířat.[14]Morální princip lékaře a filosofa Alberta Schweitzera, který rozšiřuje morální zájmy na vše živé - tedy i bakterie a rostliny. Připustil však jistou míru křížení zájmů, kdy je někdy třeba zranit jeden život pro život jiný (musíme jíst rostliny, musíme zahubit bakterie atd. nemusíme však podle Schweitzera zabíjet hmyz, když jej můžeme vynést).[15]Americký filosof Tom Regan se domnívá, že morální status a právo vyhnout se utrpení, mohou mít jak lidé, tak zvířata, která mají jisté mentální a behaviorální schopnosti. Pro názornost za morální subjekty pokládá všechny savce starší jednoho roku (přičemž někteří vyvinutější savci, s člověkem v čele, se jím stávají dříve)[16]Kolářský, Suša 1998. Filosofie a současná ekologická krize. str. 126[17]Gluck, J. P.; Kubacki, S. 1991. „Animals in Biomedical Research: The Undermining Effect of the Rhetoric of the Besieged.“ Ethics & Behavior, 1 (3), pp. 157-173.[18]Škodová, M. 2006. Češi o životě zvířat chovaných v zajetí. Praha: Centrum pro výzkum veřejného mínění. Sociologický ústav AV, ČR, v.v.i.

Vážený pane profesore,

velice děkuji za odpověd.Omlouvám se za obsáhlost svého příspěvku, ale považuji tuto výměnu názorů za velice podnětnou.Můj příklad s tabákem není extrémní, takové projekty podporu skutečně získávají (např. gravidní myši vystaveny cigaretovému kouři 1). Když si do pubmed.gov zadáte heslo "cigarettes animal model", dostanete na 150 výsledků a na prvních místech si můžete prohlédnout ty nejaktuálnější.Jelikož píšete "Aktiviste jako Vy", ráda bych objasnila svou vlastní pozici v této kauze. Nejsem aktivistkou, která by se šla vloupat do laboratoře. Ačkoliv s nimi sympatizuji tak nějak "lidsky" (chápu jejich motivace), svou angažovanost v této oblasti bych považovala za mrhání času, který mohu strávit efektivnější kampaní. Osobně jsem spíše typ podporující pozitivní způsoby demonstrací, akademické diskuze a legislativní vyjednávání. V rámci své sociologické práce jsem mimo jiné vedla rozhovory s mnoha pracovníky experimentujícími na zvířatech i aktivisty za práva zvířat a snažila se najít nějaké společné hodnoty a způsob vedení diskuze, který by umožnil oboustrannou výměnu názorů /bez vzájemného nepochopení např. že většina vědců vidí v aktivistech násilné a nevzdělané fanatiky; někteří aktivisté měli vědce zase za sadistické patrony/.Vámi popisované akce "osvoboditelů zvířat" nepopírám, ale jsem přesvědčena, že jsou spíše selháním jednotlivců. Zkuste mi např. najít nějaký nedávný příklad z České republiky. Napadení člověka je už úplně proti zásadám Animal Liberation Front (ALF). Mám-li hodnotit promyšlené akce (s novým domovem pro zvířata, která nelze vypustit na svobodu), nepokládám je za tak zločinné jako Vy, ale především se podle mě jedná o boj s větrnými mlýny. Ačkoliv zásah ALF možná vzbudí mediální pozornost, laboratoř/farma si dokoupí další jedince - pokud útok instituci nepoloží úplně. Ale z lidského hlediska chápu aktivisty, kteří vidí aktuální utrpení a jediný způsob, jak proti tomu dnes zakročit, v přímé záchraně. Chápu ale i frustraci vědců, kteří takto přijdou třeba o rok práce.Váš hlavní argument "nektera zvirata masove chovame a nasledne zabjime a jime" jsem neignorovala, viz "Za skutečně pokrokové považuji srovnání s domácím mazlíčkem i hospodářským zvířetem." Každý z něho ale vyvozujeme odlišné závěry. Vegetariánů (mezi které patřím) není "pár promile" (např. v Německu to už je přes 10%). A ostatní lidé v citovaném přirovnání s nacismem by nebyli Mengelem. Lidé, kteří sice se zvířaty soucítí (např. neuměli by zvíře sami zabít, nemůžou ani vidět obrázky z jatek, milují svého psa), ale status quo tiše tolerují a finančně podporují, by byli spíš obyčejnými občany nacistického Německa.O "SAMOZŘEJMOSTI" nadřazenosti árijského lidu byl ve 30. a 40. letech přesvědčen kde kdo. Mně osobně se příčí toto automatické nadřazování člověka nad ostatní zvířata. Daleko logičtější mi připadá utilitaristické pojetí senzitivity, kdy morální hodnota zakoušení bolesti nezávisí na příslušnosti k živočišnému druhu. "Míra bolesti záleží na její intenzitě i trvání, bolesti stejné intenzity a trvání jsou však stejně zlé, ať už je pociťují lidé, nebo zvířata". (Singer 2001, Osvobození zvířat, str. 32)Vím, že lidem, kterým toto nepřipadá správné, je menšina. Hnutí za práva zvířat je však dle sociologických měřítek na vzestupu, počet vegetariánů a veganů v populaci setrvale roste: v roce 1993 byl v ČR kolem 0,6%, v roce 1991 1%, dnes se odhaduje 5%. Celosvětově je na Zemi přibližně 600 milionů vegetariánů. Každým rokem je v Praze otevřena 1-2 nová vegetariánská restaurace. A přesto se nejedná pouze o lacinou módu - schválně se podívejte, jací významní myslitelé podporovali myšlenku vegetariánství a práv zvířat v historii http://soucitne.cz/citaty (i o vámi zmiňovaném Ježíšovi se vedou spory). 2)Jakkoliv je můj názor menšinový, a podle Vás i bizarní, jak víte, že není správný? Byl ten, kdo se v nacistickém Německu stavěl proti zabíjení, automaticky nebezpečný deviant, který se nemá snažit překračovat legální hranice, i když tyto hranice podle něj nemají legitimitu? Ne vše, co je proti zákonu, je nutně špatné.Také osobně neprosazuji násilné vnucování menšinového názoru většině. Nárokuji pouze to, čemu věřím, že mohu výhledově dosáhnout, a to preciznější definici nezbytnosti daného výzkumu. Opakované zabití tisíců zvířat např. pro poznání, že mikrovlnné vlny škodí živému organismu, mi nepřipadá správné, i když je jistě velice zajímavé sledovat a POZNAT, jak rychle zahyne potkan obecný nebo třeba kočka (mnohaletý příklad z historie vivisekce).Rozšiřování vědeckého poznání je nutné, ale nikoliv za každou cenu. Když se vrátíme k dr. Mengelemu, nezrychlilo by závratně biomedicínský výzkum, pokud by se používaly lidské modely? Jistěže ano. Zvířecí modely jsou pouhou chabou alternativou. Ale stanovili jsme si jisté hranice, které neporušujeme, i kdyby nám tisíckrát pomohly - jen si vemte, kolik humbuku se dělá kolem kmenových buněk apod. U zvířat přitom je ta hranice neúměrně dál. Nepřipadá mi logická ani morálně ospravedlnitelná.Vím, že spolu v podstatě souhlasíme, jenom vy si myslíte, že je možné proti experimentům vystupovat teprve AŽ přestaneme zabíjet zvířata pro potravu (nebo dejme tomu alespoň až nebude 99 % živočišných produktů na našem trhu z intenzivních velkochovů). Já si myslím, že zacházení se zvířaty v obou oblastech je v dnešní podobě neobhajitelné a je třeba o obojím vyvolávat diskuzi. 1) "Maternal smoking and the retinoid pathway in the developing lung." Respir Res. 2012 "Pulmonary Inflammatory Reaction and Structural Changes Induced by Cigarette Smoke Exposure in the Guinea Pig." COPD. 2012 "Claudin-3 and Clara Cell 10 kDa Protein as Early Signals of Cigarette Smoke-Induced Epithelial Injury along Alveolar Ducts." Toxicol Pathol. 20122) http://www.vegetarian.cz/ostatni/cesta%20za%20jesusv1.html ;

osvobozeni, efektivita

Vážěný pane profesore,děkuji za zajímavé zamyšlení nad etikou experimentování se zvířaty. Za skutečně pokrokové považuji srovnání s domácím mazlíčkem i hospodářským zvířetem. Ráda bych však reagovala na dvě zásadní tvrzení uvedená v článku.1) Obhajujete tvrzení, že smysluplné experimenty jsou eticky obhajitelné. Nespecifikujete však žádná kritéria "smysluplnosti". Je např. smysluplné zkoumat mutace viru černého kašle, na který zabírají antibiotika? (jak mi osobně sdělila výzkumnice fyziologického ústavu, která tento výzkum "pro poznání" provádí). Protože to schválila etická komise (kde sedí spolužáci a kamarádi žadatelů projektů) nebo protože se provádí dle aktuálně platné legislativy (kterou lze za etickou považovat pouze relativně)? Podle některých odhadů nemá drtivá (dejme tomu 95%) většina dnes prováděných experimentů hlubší význam než zvýšit počet publikací a získat na aktraktivní téma (např. milionkrát zkoušeného výzkumu účinků tabáku) štědrý grant.Pokud zastáváte stanovisko - pokusy ano, ale jen ty nutné - mohl byste též upozornit na současnou realitu, kdy je mnoho výzkumů prováděno zcela rutinně, ze zcela jiných příčin než je lidské dobro. Já osobně nesouhlasím ani s tímto - myšlenka, že jsou zvířata na světě k našemu zneužití, pramení z panského přístupu ke světu, jenž nás dovedl na pokraj ekologické krize a nemyslím si, že je pro člověka nejvhodnější strategií. Druhová nadřazenost, která se za tímto pocitem skrývá, není nepodobná nadřazenosti jedné rasy nad druhou - proto i příklad dr. Mengeleho je celkem na místě.2) Svůj článek zakončujete úvahou nad radikály pouštějící zvířata do lesů, jako by to byla nějaká běžná praxe. V aktivistickém prostředí se pohybuji už několik let, znám i členy kontroverzní skupiny Animal Liberation Front a nikdy by je ani nenapadlo zvíře pouštět do volné přírody, pokud by nemohlo přežít (mají to i ve svých stanovách). Naopak trpělivě hledají domov u nových opatrovníků a nikdy neberou víc zvířat, než pro kolik mají bezpečný azyl. Zde se můžete podívat na některé z nich: http://adopce.kvalitne.cz/nalezli.htm Samozřejmě, že se může najít neinformovaný člověk (rozhodně ne uvědomělý aktivista za práva zvířat), který v dobré víře zvíře vypustí (nejčastěji o vánocích kapra). Není to však snad důvod vyvolávat dojem, že se jedná o běžné jednání průměrného aktivisty. S pozdravem Tereza Vandrovcová  

 Vazena pani

 Vazena pani Vandrovcova, rozhodne existuje hodne spatnych, samoucelnych experimentu, jejichz hlavnim cilem je ziskat nejaky titul, "splnit" nejaky grant. Vas priklad (milionkrat overena skodlivost tabaku) je ale extremni - nemyslim, ze tento typ grantu by dostal podporu. Ale ze sve zkusenosti vim, ze velka vetsina experimentu (obycejne na mysich) je zamerena na ziskani novych poznatku, ktere vedou k vedeckym publikacim (objasnuji napr. funkci nejakeho dosud neznameho genu).  Rekl bych, ze takovych experimentu je tak 90%. Vy se sice o necem takovem vyjadrujete pohrdlive, ale z mnoha takovych poznatku "jen pro publikaci" muze vyrust i neco prakticky uzitecneho. A nebo take ne - ja jsem hluboce presvedcen, ze i poznani toho, jak veci v prirode funguji, je samo o sobe dulezite.Popirate akce "osvobozovatelu zvirat" existuje prece spousta pripadu (dobre si  pamatuji i na dokumentarni film, ve kterem filmari evidentne fandili aktivistum, kteri vypustili do prirody stovky norku z kozesinove farmy, dobre zname jsou pripady z Anglie, kdy aktiviste dokonce fyzicky napadali majitele takovych farem, v jednom pripade i zhanobili hrom jejich rodinneho prislusnika; o velkych materialnich skodach pusobenych temito aktivisty ani nemluve.Libi se vam srovnani s Mengelem - naprosto ale ignorujete muj hlavni argument - nektera zvirata masove chovame a nasledne zabjime a jime. Takze potom jsme vsichni (krome par promile vegetarianu) srovnatelni dokonce s jakymsi Mengelem-kanibalem?Pripominam, ze ani Jezis nebyl vegetarianem.Aktiviste jako Vy by se meli soustredit na zajisteni dobrych podminek pro chov hospodarskych zvirat a jejich porazek na jatkach.Nasilne akce na "osvobozovani" experimentalnich zvirat (nebo kozesinovych zvirat)  jsou neprijatelnymi kriminalnimi akty a mely by byt prisne trestany.Neni mozne, aby nekdo nasilne vnucoval svuj naprosto mensinovy nazor vetsine.SAMOZREJME, ze nas druh je nadrazeny napr. mysi domaci, komarum nebo kaprum. Pokud si myslite opak, je to Vase pravo, ale obavam se, ze je to nazor dosti bizarni.