Podle Asada byly bezpečnostním složkám vydány jasné rozkazy, aby do demonstrantů a civilistů nestřílely. Prezident zdůraznil, že hovoří v "mimořádné době", kdy ani Sýrie nezůstala izolována od toho, co se odehrává jinde v arabském světě. Důvody protestů z minulých dnů podle něj musejí být důkladně vyšetřeny a "viníci musejí být pohnáni k odpovědnosti".
"S pomocí boží toto spiknutí přemůžeme," prohlásil Asad, jehož projev mnozí poslanci přerušovali opakovaným provoláváním věrnosti.
Syrský prezident si podle pozorovatelů připravil půdu k dnešnímu projevu úterní demisí vlády a zmobilizováním desetitisíců Syřanů k účasti na mohutných shromážděních na svou podporu v mnoha syrských městech v rámci "dne věrnosti".
Demise vlády je jen kosmetickou změnou
Rezignace kabinetu Muhammada Nádžího Utriho, kterého Asad ponechal ve funkci úřadujícího premiéra, je ovšem označována za kosmetickou změnu vzhledem k tomu, že moc v Sýrii je
Největší protesty za 11 letAsad čelí největším protestům za 11 let své vlády. Nepokoje propukly 18. března a rozšířily se po celé zemi. Při jejich potlačování bylo zabito údajně na 120 lidí. |
Organizace na obranu lidských práv dnes podle agentury DPA poukázaly na to, že zatímco před televizními kamerami slibuje syrské vedení reformy, v zákulisí jsou kritici režimu nadále utlačováni a zavíráni. V neděli byli údajně zatčeni dva advokáti, kteří se mimo jiné starali o politické vězně. Neustávají ani snahy zastrašovat novináře.
Výjimečný stavVýjimečný stav je ve světě vyhlašován při přírodních pohromách, ozbrojených konfliktech či politických nepokojích. Většinou omezí normální fungování výkonné, zákonodární či soudní moci, má vliv například i na pohyb obyvatel. Přehled zemí, kde platí výjimečný stav - Egypt - vyhlášen v roce 1981 po atentátu na prezidenta Anvara Sadata, stav je každé dva či tři roky prodlužován. V zemi byl zaveden již v roce 1967 a platil do roku 1980. V pondělí vládnoucí Nejvyšší rada ozbrojených sil (SCAF) oznámila, že do doby konání parlamentních voleb letos v září zruší také výjimečný stav v zemi. - Palestinská autonomie - vyhlášen v roce 2007 poté, co radikální hnutí Hamas ovládlo pásmo Gazy. Výjimečný stav platí v pásmu Gazy i na západním břehu Jordánu. - Somálsko - zaveden v roce 2009 kvůli útokům muslimských radikálů v zemi. - Tunisko - vyhlášen 14. ledna 2011 poté, co autoritářský prezident Zín Abidín bin Alí, jenž byl v čele země od listopadu 1987, po několikatýdenních protivládních protestech odstoupil z čela země. - Bahrajn - zaveden na tři měsíce 15. března 2011 po mohutných demonstracích v zemi, při kterých od února zahynulo 24 lidí. - Jemen - vyhlášen 18. března 2011 po velkých nepokojích, při Výjimečný stav v únoru zrušilo Alžírsko (zaveden byl kvůli potírání islamistických radikálů v roce 1992). Zdroj: ČTK |
