Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Ocenit Františka Čubu za Slušovice by bylo velmi zvláštní, říká historik

Česko

  7:30aktualizováno  7:40
PRAHA - Hrad tají jména osobností, které prezident Miloš Zeman ocení při slavnostním ceremoniálu v pondělí 28. října. O některých jménech se však již spekuluje, mezi nimi je i František Čuba, strůjce "Slušovického zázraku". Jiří Kocian z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR si však myslí, že by jeho případné ocenění bylo velmi výjimečné a zvláštní.

František Čuba foto: Tomáš Hájek, Lidové noviny

František Čuba potvrdil serveru iHned.cz, že dostal pozvánku na Hrad na státní svátek, proto se předpokládá, že jej chce prezident Miloš Zeman vyznamenat. Nikdo z Hradu však žádné ze skloňovaných jmen nepotvrdil. Dále se spekuluje o Kamile Moučkové, Vladimíru Mišíkovi, Karlu Srpovi, Lubomíru Lipském, Pavlu Pafkovi, Erazimu Kohákovi nebo Miroslavu Grégrovi. Kancelář hlavy státu obvykle nechce seznam oceněných do poslední chvíle zveřejnit.

"Slušovický zázrak"

Předseda JZD Slušovice a strůjce "ekonomického zázraku" František Čuba vybudoval z družstva lokálního charakteru nejdynamičtější podnik v komunistickém Československu, který produkoval nejen zemědělské produkty, ale zabýval se také technologiemi a expandoval do zahraničí.

Lidovky.cz.: Jakou roli sehrál František Čuba v moderních československých a českých dějinách?
Přes jeho předlistopadové členství v KSČ zřejmě nepatřil k nějakým významnějším politickým funkcionářům. Samozřejmě nejvíce je vnímána jeho role předsedy Agrokombinátu Slušovice, kde měl možnost vybudovat podle výjimečných pravidel jiný typ družstva. To mělo podobu spíše moderního komplexního podniku, jenž neměl na starosti pouze zemědělskou výrobu, ale nejvíce se vydělávaly peníze v oblasti, která měla technologický charakter: počítačové náležitosti, nové technologie, biotechnologie a jiné.

Lidovky.cz: Byl tento úspěch postaven pouze na schopnostech jeho předsedy?
Ať už si o tom myslíme, co chceme, musíme si uvědomit, že těžko mohl fungovat takový model zemědělského podniku bez toho, aby v jeho čele stál komunista, nebo člen strany, který by ho mohl sám o sobě řídit s těmi velkými aktivitami bez souhlasu komunistické strany nebo státních orgánů. Alespoň to odhaduji z některých dokumentů. Spojitost pana Čuby s režimem neměla funkcionářskou a politickou podobu, ale spíše tu stranicko-ideovou. Já bych trochu pochyboval o tom, že kdybychom s tímto nápadem přišli, mohli bychom to realizovat bez kontaktů a bez osobních vazeb užšího charakteru.

Lidovky.cz: Ale František Čuba zase tvrdil, že prezident Gustáv Husák neměl slušovické JZD rád...
On sice připomíná, že neměl dobré vztahy s nejvyššími státními a stranickými činiteli, ale v některých rozhovorech zase odkazuje na předsedu federální vlády Lubomíra Štrougala, takže bez těch stranických struktur by to možné nebylo.

Lidovky.cz: Angažoval se Čuba nějak i po roce 1990?
Myslím, že určitě ne. Podnik byl postupně vytunelován a zprivatizován a ty jednotlivé výrobní jednotky se staly samostatnými podniky.

Lidovky.cz: Jaký tedy mohl mít pan Čuba přínos pro svobodnou českou společnost?
Tohle je takový závažný aspekt celého toho kroku. Předat toto ocenění je právem hlavy státu, i když jména spolunavrhuje třeba Senát. Ale já si myslím, že u lidí typu pana Čuby, kteří byli opravdu svázáni s minulým režimem, by to bylo dosti výjimečné a velmi zvláštní. Nevím totiž, do jaké míry tato jeho činnost před rokem 1989 může být srovnávána se zkušeností těch lidí, kteří za komunistů trpěli, nebo byli postiženi, nebo se výrazně podíleli na budování demokratické společnosti.

Lidovky.cz: V médiích se mluví o dalších možných osobnostech, které by mohl prezident vyznamenat. Zmiňuje se například Kamila Moučková, Vladimír Mišík nebo Karel Srp. Těm se dají připsat zásluhy za českou společnost?
Pro mě jako člověka, který zažil jako chlapec osmašedesátý rok, je paní Moučková jedním ze symbolů občanského protestu proti okupaci. Její další osud navíc odpovídá i osudu dalších tisíců lidí na počátku normalizace. Vladimír Mišík je bojovník s režimem na kulturní frontě. Za těch, i pro něj osobně velmi těžkých podmínek hudebníka, byl symbolem svobody kulturní a umělecké. Karel Srp je osoba spjata a Jazzovou sekcí, která hrála, co málo o tom vím, důležitou roli v nezávislé kulturní frontě 70. a 80. letech. Je to člověk, který má zásluhy na tom, co u nás Jazzová sekce znamená, byť z některých důvodů může být také trochu kontroverzní osobnost, ale je to asi jiný formát, než případ Slušovic. U těchto tří osobností by bylo vyznamenání určitě více opodstatněné.

Prof. PhDr. Jiří Kocian, CSc.

  • Narozen 1956
  • Vystudoval obor historie a filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
  • Zástupce ředitele Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR
  • Vědecký pracovník ÚSD AV ČR - specializuje se na české a československé dějiny po roce 1945 a vývoj politického systému a stranictví
  • Vyučuje na Univerzitě Karlově v Praze a Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
  • Autor mnoha odborných publikací a několika učebních textů