Jediná dávka viru vyléčila pacientům vleklé záněty středního ucha, na které nezabírala antibiotika. Nepříjemné infekce měla na svědomí bakterie Pseudomonas aeruginosa. Tento mikrob vyvolává řadu těžko léčitelných zánětů. Jeho buňky si kolem sebe vytvářejí složitou bariéru z cukrů a bílkovin a spojují se do povlaků označovaných jako biofilm.
Bakterie rostoucí v biofilmu jsou chráněny před nepříznivými vnějšími vlivy. Ve srovnání s buňkami volně rostoucích bakterií téhož druhu jsou až 1000krát odolnější k antibiotikům.
Tým britských lékařů pod vedením Andrewa Wrighta z University College London otestoval lék tvořený virem, který biofilm bakterie rozloží a následně „požírá“ jednotlivé bakteriální buňky.
Polovina z 24 pacientů s vleklým a těžce léčitelným zánětem středního ucha dostala virový preparát (označovaný jako BiophagePA). Druhé polovině byl pro kontrolu podán neúčinný prostředek. Zánět a bolest ustoupily u všech pacientů. Nemocným, kteří dostali léčebný vir, se však vedlo mnohem lépe. V jejich uchu drasticky poklesl počet bakterií. U tří pacientů bakterie dokonce úplně zmizela. Lékaři zároveň nezjistili, že by virus napadal v těle nemocných další bakterie plnící důležité ochranné funkce. Výsledky testu jsou připraveny ke zveřejnění v lékařském časopise Clinical Otolaryngology.
Léčba pomocí virů má celou řadu výhod. Zabírá i proti kmenům, jež si vyvinuly odolnost k antibiotikům. Navíc stačí podat virus v jediné dávce. Odpadá tedy opakované užívání nezbytné v případě léčby pomocí antibiotik. Při léčbě zánětů v uších sehrává svou roli i fakt, že antibiotika mohou poškodit buňky, jež jsou v uchu zodpovědné za zachycení zvuků.
Léčba bakteriálních infekcí pomocí virů ze skupiny bakteriofágů má více než staletou tradici. Na počátku 20. století se rozvíjela například ve Francii, ale později lékaři upřednostnili snáze vyrobitelné chemické léky, jako byly první sulfonamidy či penicilin a další antibiotika. Těžiště výzkumu léčby pomocí bakteriofágů se přesunulo do Sovětského svazu. Ruští vojáci si léčili infikované rány speciálními náplastmi a obvazy prosycenými viry v zákopech druhé světové války i v dalších ozbrojených konfliktech. Virové obvazy byly součástí výstroje ruských vojáků i za války v Afghánistánu či v Čečensku.
