Jelikož tato hvězda vysílá silný hvězdný vítr, ztrácí na hmotnosti a snižuje se její přitažlivost. Planety přitom putují čím dál víc ke kraji sluneční soustavy; například Země se přemístí přibližně na nynější dráhu Marsu. Slunce do té doby odpaří vnitřní planety Merkur a Venuši a jeho kotouč bude při pohledu ze Země vyplňovat značnou část oblohy.
Teplota na Zemi vystoupí asi na 1200 °C. Nejpozději v tomto okamžiku nebude obyvatelný již ani Mars.
Slunce odvrhne zbylý vodíkový obal do tzv. planetární mlhoviny. Těžké jádro se smrští v bílého trpaslíka, objekt přibližně o průměru Země a hmotnosti zbylého Slunce.
