Pěstounská péče na přechodnou dobu se v ČR zavedla od roku 2006. Využívala se ale málo. Situaci změnila od roku 2013 novela o ochraně dětí, která upřednostnila péči v rodině před ústavem. Profesionální pěstouni mají i řadu odpůrců, a to také mezi poslanci. Podle kritiků přechodná péče nebývá kvalitní, lidé ji dělají jen pro peníze a děti musí často putovat z rodiny do rodiny.
Podle vedení organizace Lumos průzkum tato tvrzení vyvrací. Konal se v červnu v sedmi krajích. Zapojily se do něj zhruba dvě stovky z 254 tamních profesionálních pěstounů. Na konci loňska v Česku působilo podle údajů ministerstva práce 421 přechodných pěstounů.
Cesta do rodin a k příbuzným
Podle výsledků 47 procent dětí odchází od profesionálních pěstounů k adoptivním rodičům, zhruba 26 procent se dostává do pěstounské péče k příbuzným. Patnáct procent chlapců a děvčat si převezme matka či otec, osm procent širší rodina. Necelá dvě procenta zamířila do náhradní rodiny do ciziny. Jen 0,8 procenta se přesunulo k dalším profesionálním pěstounům a 1,5 procenta do dětských domovů.
Před ústavy zachránila 11 miminek. Na jejich mámu si ale nehraju, říká pěstounka |
„Pouze tři děti šly do ústavů a dvě do jiných přechodných pěstounských rodin. Vyvrátila se tak představa batůžkářů, kteří běhají mezi pěstounskými rodinami a nemají trvalé umístění,“ řekla Barbora Křižanová z organizace Lumos.
Zhruba dvěma třetinám dětí, o které se profesionální pěstouni starali, nebylo ani půl roku. Dalším 12 procentům bylo od šesti měsíců do dvou let. Každému dvacátému dítěti bylo mezi šesti a 12 lety. Chlapci a děvčata u profesionálních rodičů strávili v průměru 6,5 měsíce. U poloviny dětí se jejich situace vyřešila zhruba do pěti měsíců.
Vzdělanější než ostatní vrstevníci
Pěstounům na přechodnou dobu je v průměru 48 let. Nejmladšímu bylo 33 let, nejstaršímu 62. Profesionálním pěstounem na přechodnou dobu je podle šéfky Lumos Petry Kačírkové nejčastěji žena mezi 40 a 55 lety. Skoro čtyři pětiny pěstounů měly minimálně maturitu. „Ukázalo se tak, že pěstouni na přechodnou dobu jsou vzdělanější než česká populace ve stejném věku,“ podotkla Kačírková. Maturitu a vyšší vzdělání mělo 47 procent lidí mezi 36 a 64 lety.
Pro profesionální pěstounství se lidé rozhodli hlavně proto, že chtěli pomoci dětem, aby nemusely být v ústavech. Chtěli také dělat něco smysluplného. Odměna patřila k nejméně důležitým důvodům. Tři čtvrtiny lidí měly před pěstounstvím jinou práci, desetina byla v domácnosti a 14 procent bylo nezaměstnaných. Podle Kačírkové náročná příprava žadatele bez vztahu k dětem vyloučila.
Organizace Lumos prosazuje rodinnou péči. Usiluje o přeměnu velkých ústavů v přívětivější služby pro děti a jejich rodiny.
