Severní a Jižní Korea zůstávají technicky ve válečném stavu od konfliktu v letech 1950 až 1953, který skončil jen podpisem příměří, nikoli řádné mírové smlouvy. Komunistická KLDR čelí v současnosti přísným sankcím OSN za svůj jaderný a raketový zbrojní program.
Jedna z organizátorek akce, Američanka korejského původu Christine Ahnová, podle agentury Reuters prohlásila, že je načase zaujmout jiný postoj k řešení krize na Korejském poloostrově. Odmítla současně kritiky, že pochod je naivní, senzacechtivou akcí. „Neděláme si iluze, že by náš pochod mohl smazat konflikt táhnoucí se sedmdesát let,“ řekla Ahnová. „Domnívám se ale, že přechodem demilitarizovaného pásma změníme pocit, že rozdělení Korejského poloostrova je trvalé,“ dodala.
Jedna z nejpřísněji střežených hranic světa
Demilitarizované pásmo široké 3,2 kilometru je navzdory svému názvu jednou z nejpřísněji vojensky střežených hranic světa. Existují pouze tři oficiální hraniční kontrolní stanoviště, kde je možné překročit hranici mezi oběma Korejemi, i když takovéto přechody jsou výjimečné.
Po atentátech na Kima zachvátila režim paranoia, líčí agent z KLDR |
Aktivistky, mezi nimiž jsou i známá americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová a nositelky Nobelovy ceny za mír Mairead Maguireová ze Severního Irska a Leymah Gboweeová z Libérie, plánují v KLDR uspořádat dva mírové pochody a mírové sympozium. Setkat by se údajně měly také se stovkami severokorejských žen, navštívit porodnici, školku a továrnu zaměstnávající ženy v severokorejské metropoli Pchjongjangu.
Severní i Jižní Korea hlavní pochod, který se má uskutečnit 24. května na Mezinárodní den žen za mír a odzbrojení, povolily. Aktivistky ale ještě musejí počkat na rozhodnutí velitelství OSN, které na demilitarizované pásmo dohlíží, napsala agentura Reuters.