PRAHA Do čtrnácti dnů může české hospodářství ochromit generální stávka tuzemských odborů. Zastavit by se mohly nejen vlaky, ale i práce na stavbách či v továrnách. Odboráři si tak chtějí zajistit zachování zaměstnaneckých výhod na stávající úrovni. To ohrožují nová pravidla pro jejich danění.
„Dva týdny jsou, myslím, dostatečně dlouhá doba na to, aby mohla Poslanecká sněmovna či Senát reagovat a napravit zmatky, které vznikly novelou zákona o dani z přidané hodnoty (DPH),“ řekl Jaroslav Pejša, předseda Odborového sdružení železničářů.
Politici tak mají na úpravy zákona čas do 22. února. „Pokud k nápravě věcí nedojde, sejdeme se 23. února a dohodneme se na termínu stávky. Ta může vypuknout již během několika hodin,“ vysvětlil Pejša.
O rozsahu potenciální stávky vypovídá množství odborových svazů, které jsou připraveny ji podpořit. Včerejšího jednání se totiž zúčastnily nejen všechny odborové svazy působící na železnici, ale i Odborový svaz dopravy, zástupci svazu DOSIA a Stavba. Připojili se k nim i kováci, kteří představují nejsilnější odborovou organizaci v Česku.
„Pro nás je důležitý výsledek, nikoli forma jakou se k němu dostaneme,“ řekl Josef Středula, předseda odborového svazu KOVO. Kováci jsou podle něho sice na konci února ochotní stávkovat, přesto věří, že se celou záležitost podaří vyřešit dohodou.
Na tahu je sněmovna Celý spor odstartovala novela zákona o DPH, která platí od letošního ledna a zavádí do české legislativy evropskou směrnici. Podle ní musí zaměstnavatel za poskytovaný benefit odvádět státu daň z takzvané ceny obvyklé, a ne ze zaměstnanecké, zlevněné ceny.
„Novela způsobila velké zmatky, protože není jasné, jaká je cena obvyklá,“ řekl Středula. Podle něj tak nejen sami plátci DPH, ale ani ministerstvo financí nedokáže určit, z jaké částky se má daň odvádět. Vpraxi to znamená, že pokud například zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům bydlení za zvýhodněnou cenu, musel by nově platit DPH z ceny běžné, a ne z částky, kterou mu zaměstnanci za ubytování platí. Stejný režim má být uplatňovaný u všech zaměstnaneckých výhod, mezi něž patří i závodní stravování, stravenky či takzvané režijní jízdenky.
„Například u závodního stravování hradili zaměstnanci pouze cenu surovin, zbytek nákladů platil zaměstnavatel. Nyní již dochází k tomu, že zaměstnavatel chce zvýšit částku, kterou pracovníci na stravování přispívají,“ řekl Pejša.
Vzhledem k tomu, že implementace dané směrnice není pro členské státy povinná, mohou poslanci tuto nejasnou část z novely vypustit. „Je nyní na rozhodnutí členů parlamentu, jak se k tomu postaví a zda bude zachován sociální smír,“ uvedl Luboš Pomajbík, předseda Odborového svazu dopravy.
V současnosti existují dva návrhy, které by mohly situaci vyřešit. Jeden pochází z pera poslance Jiřího Dolejše (KSČM), na druhém spolupracoval Bohuslav Sobotka (ČSSD).
