Dcera slavného ruského reformátora a premiéra v 90. letech minulého století Jegora Gajdara a pravnučka sovětského spisovatele Arkadije Gajdara byla v polovině července jmenována zástupkyní gubernátora Oděské oblasti, kde má nyní na starosti sociální problematiku. Jejím šéfem je také cizinec – exprezident Gruzie Michail Saakašvili. Oba se stali ukrajinskými občany.
K TÉMATU: |
Třiatřicetiletá Gajdarová byla jednou z významných aktivistek demokratické opozice. Vystudovala ekonomii v Rusku, poté politologii a státní správu na John F. Kennedy School of Government. Založila a vedla v Rusku několik fondů na podporu svobodné žurnalistiky i advokacie. Po odchodu na Ukrajinu se všech funkcí vzdala.
Spolu s Gajdarovou udělil prezident Porošenko občanství i vynikajícímu ruskému novináři Vladimirovi Fedorinovi. Právě žurnalisté patří mezi ty, kteří v poslední době Rusko masově opouštějí. Na Ukrajině se usadila elita ruské novinařiny reprezentovaná například Jevgenijem Kisiljovem, někdejší hvězdou televizního kanálu NTV, nebo Matvejem Gonopolským, komentátorem rozhlasové stanice Echo Moskvy.
Osobnosti, které už opustily Rusko
|
Výhrůžky a strach
Řada mladých lidí ale odchází i jinam. Zvláště po únorové vraždě opozičního lídra Borise Němcova emigrace ruské intelektuální elity získala nový impulz – mnozí se stali terčem urážek, ale i výhrůžek a začali se vážně obávat o svoji bezpečnost. Vyhrožovat někdo začal i Gajdarové.
Ukrajina je pro představitele ruské intelektuální elity přitažlivá především díky tomu, že se zde bez problémů domluví rusky. Navíc represivní a stále vůči občanským aktivitám nepřátelštější režim Vladimira Putina činí existenci demokraticky naladěných osobností, ať už politiků, novinářů, nebo i vědců, prakticky nemožnou.
Moskva se na ty, kteří odcházejí do zahraničí, dívá nejen s opovržením, ale vyhrožuje i trestním stíháním. Například petrohradský poslanec Vitalij Milonov dal už 18. července podnět vyšetřovacímu výboru generální prokuratury, aby prověřil, zda se Gajdarová náhodou nedopustila vlastizrady.
Po novinářích a politicích se k emigraci připravují i vědci. Přiznávají to otevřeně i členové Ruské akademie věd. Zatímco novináři mají většinou politické motivy a k emigraci je nutí nesvoboda v ruských médiích, vědci jsou motivováni nedostatkem financí vynakládaných na výzkum v podmínkách sankcí a krize, ale i represemi vůči mecenášům, kteří ruskou vědu sponzorovali.
Vědci obvinění ze špionáže
Represe proti ‚nežádoucím‘. Kreml ušil likvidační zákon proti neziskovkám |
Likvidace fondu Dynastie, který ukončil činnost letos 5 .července, když byl z moci úřední označen za „organizaci zahraničních agentů“, byla zásadním úderem. Roste také počet předpisů a zákonů řídících téměř každý krok vědce. Dokonce se podle ruského tisku uvažuje o obnovení takzvaného prvního oddělení, což bylo za SSSR obávané centrum pro sledování zahraničních aktivit zaměstnanců.
Dalším motivem odchodu vědecké elity do zahraničí je strach. Ten opět vyvolaly poslední případy vědců obviněných ze špionáže. Za poslední dva roky bylo podle listu Moskevskij Komsomolec odsouzeno 18 vědců.
Specialista na molekulární biologii Michail Gelfand je přesvědčen, že stále větší politická izolace Ruska velmi sráží autoritu ruské vědy ve světě. „Nedávno jsme organizovali v Moskvě mezinárodní konferenci pro molekulární biology. Ze zahraničí přijeli jen ti vědci, se kterými se už dávno známe… Dokážu si představit, že se Moskva stane postupně ruským Teheránem.“
Proslulý jazykovědec opouští Rusko: Nechci žít v nacistické atmosféře nenávisti |
Noví vědci ze zahraničí do Ruska nepřijíždějí, naopak ti, kteří zde byli, ho opouštějí. Další ukázkou negativního vlivu politické izolace způsobené konfliktem na Ukrajině na ruskou vědu je odchod holandského onkologa Antona Bernse. Po sestřelení holandského boeingu, ve kterém letěli jeho kolegové, odmítl v Rusku zůstat. Úprkem opouštějí Rusko i IT odborníci a finanční poradci.
Největším problémem je ale podle filozofa Igora Čubajse emigrace ruských politických elit, tedy lidí mladých a perspektivních, právě takových, jako je Marija Gajdarová. Ve svém zásadním článku Jak zachránit Rusko v úterý mimo jiné napsal: „Emigrace v současném Rusku dokonce překonává emigrační vlnu v letech občanské války.“ Podle agentury Bloomberg v roce 2014 emigrovalo přes 250 tisíc lidí, což je nejvíce od roku 2000.
