ODPOVĚĎ (23.1.2008 10:05) Dobrý den, vybral jsem si Vaši otázku především proto, že shrnuje hlavní kritické připomínky, které poslední dobou zaznívají z médií. Ještě než Vám ale odpovím, dovolte mi využít této odpovědi k tomu, abych pozdravil všechny čtenáře, ať svůj dotaz položili, nebo ne. A teď k otázce... Kdyby ceny českých dálnic byly skutečně tak vysoké ve srovnání s cenami v zahraničí, jistě by si toho zahraniční firmy všimly a do soutěží o české dálnice by se dávno hlásily – a pokud by nabídly své zahraniční, tedy údajně nižší ceny, jistě by s přehledem vyhrávaly. Ony se totiž zahraniční firmy do probíhajících tendrů hlásí, ale zatím nikdy nenabídly takové podmínky, tedy hlavně cenu, aby uspěly. Známí u stavby, kde se krade, to je samozřejmě zajímavá informace. Podotýkám, že zhotoviteli zaplatíme jen to, co do stavby zabuduje, a ne to, co je mu ukradeno. Ale budiž, ať mi prosím napíší, které stavby se to týká a v čem má kradení spočívat, a já se na věc nepochybně podívám. Jen mě napadá, odkud oni to vědí, že se tam krade? Nepředpokládám, že by si tam třeba sami kupovali beton, to by se tím asi nechlubili, že? Tak se chodí se na ty krádeže dívat? Proč už je ale tedy dávno neohlásili policii? Tak jak je to? Není to jenom taková šuškanda?

ODPOVĚĎ (23.1.2008 10:09) Fámy o předražených stavbách kolují, protože je to téma dovolující jen lehkou manipulací s čísly naznačovat, že se děje něco nekalého. Jinak platí, že ceny stavebních prací jsou řádně soutěženy. Na podzim byla vydána studie evropského statistického úřadu Eurostat, která vychází z údajů národních statistických úřadů zemí EU a dalších šesti kandidátských zemí. A z ní plyne, že ceny betonových a asfaltových silnic, nových mostů a oprav mostů jsou na úrovni 75 procent průměru celé EU. Což odpovídá na otázku, proč se třeba německé firmy nehrnou stavět v Česku dálnice, což by jistě dělaly, kdyby u nás stavba dálnic skutečně byla předražená. Ostatně, třeba Strabag a Hochtief sice jsou firmy registrované u nás, ale jejich vlastníci jsou zahraniční koncerny, které patří k největším stavebním firmám na světě. Hlavní problém není v tom, jaké jsou ceny jednotlivých částí staveb, ale v tom, co všechno se musí stavět. Jestli se kvůli různým požadavkům v místě výstavby musí navíc stavět nové dálniční křižovatky, k nim samozřejmě nové přivaděče, někdy také protihluková okna v obci apod. A nesmím zapomenout na stále častěji vyžadované přechody pro zvěř apod. Někdy jdou ekologické iniciativy tak daleko, že kvůli ochraně nějaké lokality požadují vedení trasy silnice někudy, kde to znamená zbořit deset nebo i více domů a lidi z nich přestěhovat. Zákony jsou bohužel takové, že tyto obstrukce umožňují.

ODPOVĚĎ (23.1.2008 10:11) Bohužel pravda je, že tomuto tématu „rozumí každý“ a celá věc byla neodborně rozdmýchána médii, bohužel je podpořili i někteří méně uznávaní lidé z oboru. Debata o této problematice je složitá a trvala by dlouhé hodiny, pokud bychom ji chtěli vést korektně, tedy podrobně. Každý tvrdí, že naše dálnice jsou drahé, protože to přece psali v novinách, ale o detailech ví málokdo – kdy se v článku srovnávajícím ceny dozvíte, jestli se náhodou o naší dálnici neuvádí cena včetně daně, zatímco u té cizí ne, intenzita křižovatek je několikrát menší, drahé přeložky sítí a rekonstrukce přilehlých komunikací hradí obce, ne stát atd. Opravdu to není o tom podělit cenu počtem kilometrů. Mrzí mě, že touto debatou jsme nuceni trávit drahocenný čas tolik potřebný jinde, takže s vámi souhlasím.

ODPOVĚĎ (23.1.2008 10:13) Dobrá otázka, ale na špatnou adresu. Ujišťuji Vás, že to nebylo ŘSD, kdo se neustále odvolával proti všemožným rozhodnutím, prodlužoval výstavbu, prosadil poměrně málo vhodnou trasu s drahým tunelem atd. Ale aby to nevypadalo, že uhýbám, přece jen něco dodám. Obávám se, že odpověď na Vaši otázku je kladná, taková problémová místa se budou objevovat znovu. V současnosti přece obdobné potíže zažívá Hradec Králové a Lovosice (D11 a D8). Bude tomu tak dlouho, dokud bude legislativa nastavena tak, jak je, dokud bude možné blokovat pozemky, zdržovat odvoláními všechny etapy přípravy staveb. Úsek dálnice D5 kolem Plzně mohl stát koncem devadesátých let, v případě průchodu dálnice D8 Českým středohořím jsem přesvědčen o tom samém.

ODPOVĚĎ (23.1.2008 10:14) Dálnice se zřejmě v nějakém rozsahu budou budovat vždy, i státy s rozvinutou sítí nové úseky budují. Ale když se ptáte na tu základní, jak správně píšete „páteřní“ síť komunikací dálničního typu, bude u nás podle mého názoru hotová někdy v letech 2017 až 2020. Před koncem loňského roku jsme otevřeli tisící kilometr českých dálnic a rychlostních silnic. Ta první tisícovka se stavěla od roku 1967, ale ukazuje se, že ta druhá tisícovka, která páteřní síť doplní, může být dobudována mnohem rychleji. Současný dálniční boom ukazuje, že je to možné.

ODPOVĚĎ (23.1.2008 10:16) ŘSD je státní investorská organizace, jejímž úkolem je vybudovat komunikace a s nimi související stavby. Nestavíme si – nemůžeme a ani bychom nechtěli – kde si vzpomeneme. Z toho plyne, že o trasování komunikací rozhodují ve svých územních plánech obce a kraje. Jinak otázky na priority výstavby sítě, provázání železničních koridorů se silnicemi, to jsou koncepční otázky, na které umí lépe odpovědět Ministerstvo dopravy. Dovolím si ale ještě jednu poznámku k oněm zbytečným komunikacím – fakt si myslíte, že dálniční spojení Brna s Vídní je zbytečné? A uvědomujete si, že se silnice nestaví pro dnešní realitu, ale s výhledem na dvacet třicet let do budoucna?

ODPOVĚĎ (23.1.2008 10:19) Jistě jste četl nedávný článek v Hospodářských novinách o finských a dálnicích. Je smutné, že vyložené nepravdy ve sdělovacích prostředcích jsou brány automaticky jako pravda. Možná jste si toho nevšiml, ale pod fotografií onoho manažera soukromé firmy, která dálnici staví, bude ji provozovat a dostane za to od státu zaplaceno, bylo uvedeno, a cituji skoro přesně, že ta firma nestaví žádné kilometrové přivaděče k dálnici. Ten manažer tím chtěl říct, že si postaví dálnici a sjezdy a nic víc ho nezajímá. Prima, řekli bychom si, to by se nám taky líbilo. Protože tyhle vyvolané investice u nás samozřejmě v cenách započtené jsou. Mimochodem, on to někdo musí postavit i v tom Finsku, že ano. Asi stát, nebo možná obce, co já vím. Ale dálnice bez napojení na ostatní komunikace nemá smysl, to se jistě shodneme. Takže pokud srovnáváme naši cenu se vším všudy s cenou čisté dálnice bez napojení, to není spravedlivé srovnání, že ne? Anebo jiný nedávný článek srovnávající norskou dálnici a náročnou českou D8 přes Krušné Hory. S naprostou samozřejmostí se tam konstatovalo, že česká komunikace byla několikrát dražší. Autora článku ovšem z nějakých stručných podkladů, nejspíš v angličtině, nenapadlo zjišťovat, o jakou „highway“ se v Norsku jedná. Ona to totiž není dálnice, ale dvoupruhová rychlostní silnice. Něco jako když „high school“ je to, co u nás známe jako gymnázium, a rozhodně to není vysoká škola. Takže pokud srovnáváte silnici a dálnici, jistě není žádným překvapením, že silnice vyjde levněji.

ODPOVĚĎ (23.1.2008 10:24) Takže postupně. První úsek dálnice D47 se začal stavět v roce 2002. To prostě není deset let. Počítáte do té doby jistě to, že se se stavbou již jednou začínalo někdy v devadesátých letech, ale za to já opravdu nemůžu, že tehdy proběhl onen nepovedený experiment s onou izraelskou firmou. Pokud jde o šílené křižovatky, připomínám, že hotový úsek kolem Ostravy je prostě úsekem u velkého města. A ujišťuji vás, že pokud bychom vedli dálnici kolem Ostravy a vybudovali třeba jen jeden sjezd, Ostraváci by nás ukamenovali, že to mají na dálnici daleko. A ještě k té chorvatské dálnici... těžko mohu komentovat, co tvrdíte, protože otázka obsahuje řadu nepřesností. Vím to velmi přesně, protože jsem u stavby té dálnice čtyři roky byl. Už jen z tohoto faktu plyne, že se nemohla stavět tři roky. Hlavní odchylka od naší reality je přitom ve velmi odlišné legislativní situaci, Chorvati např. kvůli této dálnici přijali zvláštní zákon se speciálním režimem při výkupu pozemků apod.

ODPOVĚĎ (23.1.2008 10:25) Vede se mi docela dobře. Po dlouhé době mám jistotu, že se moje argumentace ke čtenářům dostává tak, jak ji říkám. :-)

ODPOVĚĎ (23.1.2008 10:29) U nás je to bohužel tak, že různé orgány mohou během projednávání jednotlivých etap přípravy komunikace uplatňovat všemožné připomínky a hlavně podmínky, bez jejichž splnění nejde dokumentaci schválit. Takže si představte ekomost, tedy vlastně překrytí dálnice čímsi, co vypadá jako umělý kopec s tunelem, který má 40 metrů na šířku, aby překlenul celou dálnici, a je dlouhý 45 metrů. V jedné konkrétní lokalitě na Moravě, která není důležitá, protože se ještě nestaví a vedou se o tom složitá jednání, jsou odhadované náklady podle množství použitého materiálu, přesunů zeminy a tak dále asi 122 milionů korun. Já nechci, aby to znělo, že mi vadí ochrana životního prostředí, ale faktem je, že mnohé ty požadavky jsou za hranicí toho, co mi přijde smysluplné. Jestli máme lokalitu, kde kvůli maximální ochraně lokality s výskytem vyder říčních byla při přípravě trasy silnice první třídy zvolena varianta, která je ze všech existujících variant nejnáročnější na demolice obytných domů a na celkový zásah do obytné oblasti jedné obce, není to podle mě úplně v pořádku. Pro mě jsou vydry milá zvířátka, ale lidi mám taky rád. Kdo někdy stavěl domek, ten dobře ví, jak těžko může být dohodnout se se sousedy, sehnat všechna ta razítka od obce a stavebního úřadu a hygieny a co já vím, co všechno ještě. A teď si představte, že stavba dálnice má sousedů tisíce, prochází katastry mnoha obcí... Ta problematika je vážně složitá a právě jednání o ní a o dalších požadavcích na vedení trasy jsou hlavním zdrojem prodlužování přípravy staveb. Musím se proto skoro až smát, když někdo argumentuje, že bychom měli věnovat více pozornosti přípravě. Co jiného proboha děláme?

ODPOVĚĎ (23.1.2008 10:30) Ptáte se generálního ředitele ŘSD na zrušení ŘSD? Úkolem je právě výstavba silnic a dálnic, o financích pro vědu se rozhoduje jinde. Ať se nám to líbí, nebo ne, dopravní infrastrukturu potřebujeme, protože všechno zboží, které se u nás vyrobí, nebo které si chceme přivézt ze zahraničí, musí po něčem přejet do obchodů, kde si ho koupíme, nebo do zahraničí, kam ho vyvezeme. Zastavit výstavbu páteřní dálniční sítě by samozřejmě přineslo krátkodobou úsporu několika set miliard korun v několika příštích letech. Ale dlouhodobě by se nám škaredě nevyplatilo. Firmy, které u nás investovaly do výroby čehokoli, by prostě dříve nebo později odešly. A po čem by jezdilo těch pět milionů aut, která tu máme?

ODPOVĚĎ (23.1.2008 10:31) Již jsem odpovídal, že trasování není v gesci Ředitelství silnic a dálnic ČR. Ale jinak díky za tip na blog pana Šuty, to je asi ten pán z Greenpeace, že? Článek je opravdu zajímavý – autor lká nad krajinou, která byla určena k odpisu a naznačuje tím zřejmě, že by se dálnice neměla stavět. Chápu, čas od času si do té krajiny přijede motoráčkem, pokochá se a odjede. Co mu je do těch lidí, kteří bydlí v obcích, přes něž dnes jezdí ty hromady kamionů, které po dobudování dálnice zmizí?

ODPOVĚĎ (23.1.2008 10:35) Už jsem někde výše odpovídal na otázku k páteřní síti a k tomu, že až ji dokončíme, můžeme se začít věnovat postupnému zahušťování o další úseky. Je jasné, že prioritou je dobudovat trasy dovnitř a ven a pak se můžeme zabývat dalšími spoji uvnitř. Například mě napadá, že Jihočeši by vám jistě řekli, že prioritou je, aby se dostali po dálnici do Plzně a dál do Německa, ten vámi navrhovaný z Karlových Varů do Liberce jistě bude mít také hodně zastánců. Ale pak právě přijdou ke slovu různé aspekty onoho posouzení, která trasa je ze společensko-ekonomických hledisek potřebná a která ne. Jinými slovy, bude třeba posoudit, kolik lidí je jako vy a jak často jezdí z Varů do Liberce, a jestli se tedy klasická dálnice nebo rychlostní silnice v „maximální výbavě“ vyplatí. A jen pro úplnost dodávám, že opravdových dálnic se ve výhledu do roku zhruba 2020 plánuje 1000 km, rychlostních silnic 1100 km. I tak ale máte pravdu, dálniční síť bude co do hustoty na kilometr čtvereční území zhruba čtvrtinová, než třeba v Německu.

ODPOVĚĎ (23.1.2008 10:37) Používáme stejné kvalitativní požadavky i technologické postupy jako v zahraničí. S ohledem na to, co jsem již řekl výše o srovnání cen stavebních prací je podle mého názoru kvalita přiměřená, už proto, že splňuje normy EU.

ODPOVĚĎ (23.1.2008 10:40) Rozhodně ne my jako investor, ale ti, kteří prodlužovali územní řízení, to nás stálo dva roky času. Se zhotoviteli jsme domluvili alespoň rok časové úspory během výstavby, ale rozumím tomu, že i ten zbylý rok odkladu vás rozlobil. Na druhou stranu platí, že D47 je poměrně ucelený a dlouhý soubor komunikací, které se staví ve stejném čas a nenabírají – od okamžiku faktického zahájení výstavby, žádné vážné zpoždění.