Sobota 30. března 2024, svátek má Arnošt
130 let

Lidovky.cz

Co opravdu obsahuje Lisabonská smlouva?

Co opravdu obsahuje Lisabonská smlouva jste se ptali odborného asistenta Střediska mezinárodních studií VŠE a vedoucího katedry evropské integrace Vysoké školy mezinárodních vztahů Zbyňka Dubského.

UKONČENO

Přestože Lisabonská smlouva rozděluje českou společnost, málokdo opravdu ví, co by její přijetí pro ČR znamenalo. Ústavní soud sice rozhodl, že není v rozporu s českou ústavou, ale mýty, které se o dokumentu tradují, na pravou míru neuvedl. Co opravdu obsahuje Lisabonská smlouva jste se ptali 8. prosince od 10:00 odborného asistenta Střediska mezinárodních studií Jana Masaryka VŠE Praha a vedoucího katedry evropské integrace Vysoké školy mezinárodních vztahů Zbyňka Dubského.

položených otázek: 58 | jak se správně ptát | Aktualizovat
  1. Otázka má být stručná a jasná, maximálně tři řádky.
  2. Není možné reagovat na otázku zakládající se na externím odkazu.
  3. Přestože konfrontační otázky vítáme, nesmí překročit hranici slušnosti.
  4. Nepište otázky VELKÝMI PÍSMENY.
  5. Podepište se.
  6. Neopakujte dotazy, které už položili jiní.

Zodpovězené otázky

OTÁZKA (7.12.2008 17:16) Josef Prokop
Dobrý den. Domníváte se, že pokud bude podepsána Lisabonská smlouva, bude možné u některé z evropských institucí nově zpochybnit platnost Benešových dekretů a vznést nové nároky kolaborantů s nacismem na restituce, které již jednou byly zamítnuty? Pokud se domníváte, že ne, jak je toto v Lisabonské smlouvě garantováno?
ODPOVĚĎ (8.12.2008 10:10)
Lisabonská smlouva se samozřejmě přímo minulosti, potažmo k tzv. Benševým dekretům, nevyjadřuje. Pokuď zaznívají názory, že by následkem přijetí Lisabonské smlouvy mohly být Benšovy dekrety zpochybněny, odvolávají se na Listinu práv a svobod, která byla jako deklarace přijata na summitu v Nice v prosinci 2000 a díky Lisabonu se stane právně závazná. Listina se totiž vyjadřuje k majetkovým vztahům a k zákazu hromadného vyhoštění. Musíme si ale uvědomit, že retroaktivita práva je nepřípustná a i v případě, že by se vyskytly pokusy využít této Listiny k napadání stavu po druhé světové válce, je pravděpodobnost úspěchu více než malá. Ostatně Benešovy dekrety již byly rešeny před naším vstupem do EU, existují vyjádření profesora J. Proweina, dále profesora Bernitze a lorda Kingslanda na jejichž základě se Evropský parlament rozhodl problematikou Benešových dekretů nezabývat. Podobný názor měla i komise. Nelze předpokládat, že by členské státy EU byly ochotny skutečně otevírat výsledky druhé světové války, to by mohlo mít vážný dopad na mnohé jiné otázky z minulostí související.
OTÁZKA (7.12.2008 17:57) Michal
Dobrý den, na demokratický deficit ve strukturách EU dlohodobě poukazuje bývalý německý prezident Roman Herzog. Oproti dlouhodobě vyvažované dělbě moci v klasických státech (zákonodárná, výkonná a soudní) poukazuje na nedostatek demokracie i dělby moci a nerozumnou centralizaci v EU. Princip subsidiarity je převážně nefunkční. V čem vidíte, že může Lisabonská smlouva tento stav zlepšit a v čem naopak zhoršit?
ODPOVĚĎ (8.12.2008 10:14)
Děkuji za otázku. Máte pravdu, že bývalý německý prezident R. Herzog je jedním z kritiků současné struktury EU, rovněž máte pravdu, že EU jako projekt sui generis nemá rozdělenu moc srovnatelně jako je tomu u států. Ovšem daná podoba je výsledkem historického vývoje a zároveň nutností vyvažovat vliv států a jiné vlivy v integračním procesu. Skutečné řešení vyvážení moci v EU by bylo defakto možné pokud by došlo ke skutečné federalizaci Evropy. Rovněž nerozumná centralizace EU je důsledkem neschopnosti států řešit solupráci jiným způsobem. Lisabonská smlouva vznikala rovněž jako pokus dlouhodobě odstranit demokratický deficit. Přestože v mnohých ohledech situaci pozitivně posunuje, deficit nebyl a nemůže být zcela odstraněn.
OTÁZKA (7.12.2008 18:11) Honza
Dobrý den, chtěl bych se zeptat do jaké míry je obsah Lisabonské smlouvy totožný se zamítnutou Euroústavou. Děkuji.
ODPOVĚĎ (8.12.2008 10:16)
Po neúspěchu Euroústavy se některé státy rozhodly využít reforem v Ústavě obsažených maximálním způsobem, což vedlo k tomu, že obsah Smlouvy je až na vyjímky (zejména jakékoli symboly vztahující se k ústavnosti textu) totožný, a to do takové míry, že se často celé části textu jako paragrafy včleňují.
OTÁZKA (7.12.2008 18:56) Jarmila
Dobrý den, jsem ráda, že konečně se k dokumentu tak významnému vyjadřuje odborník a nikoli experti typu JPP. Takže: Kdo všechno si dojednal výjimky z LS? Můžeme si dojednat podobnou výjimku jako Polsko? Děkujeme za vysvětlení
ODPOVĚĎ (8.12.2008 10:21)
Co se týče výjimek ze smluv, jsou součástí protokolů těchto smluv, v lisabonské smlouvě se v podstatě jedná o jednu zásadní vyjímku, která se týká uplatňování Listiny základních práv a svobod EU ze strany Polska a Spojeného království. Výjimky se vyjednávají pouze v případě, pokud nekterý stát identifikoval určitou otázku jako "životně" důležitou a ostatní byli ochotni v tomto ustoupit, aby nebyl blokován úspěch celého textu. ČR se nepřipojila k této výjimce, přestože právě ona by mohla částečně rozmělnit obavy ohledně Benešových dekretů.V současné době probíhá text ratifikací, výjimky jsme měli sjednat buď před podpisem, nebo hypoteticky si dokáži představit, pokud by text nemohl být ratifikován v ČR, mohla by tato otázka být znovu otevřena.
OTÁZKA (7.12.2008 19:49) Petr Vláčil
Proč již dávno nevyšlo PLNÉ ZNĚNÍ Lisabonské smlouvy ve všech novinách? Proč již dávno v televizi nediskutují týmy špičkových právníků o možných důsledcích LS? Nebo si snad myslíte, že politici, třeba Václav Klaus jsou chytřejší a schopnější než tzv "normální" lidé?
ODPOVĚĎ (8.12.2008 10:25)
Vzhledem k rozsahu a specifičnosti textu smlouvy asi nelze předpokládat, že by mohl být otištěn v periodikách. Co se týče diskuze právníků z hlediska možných důsledků, probíhá, ale mediálne není příliš důrazná. politická diskuze je samozřejmě rovněž zásadní, neboť politici tuto smlouvu přijímají. Text je ale dostupný v češtině včetně expertíz např. na stránkách vlády ČR, Parlamentu ČR (parlamentní institut) a samozřejmě na oficiálních stránkách EU (europa.eu).
OTÁZKA (7.12.2008 21:07) Skácel Ivan
Co soudíte o snaze opakovat referendum v Irsku?Nemáte dojem, že je to potlačování demokracie, kterou se tak rádi oháníme ve vztahu k zemím EU?
ODPOVĚĎ (8.12.2008 10:29)
Děkuji za správnou otázku. Musím se přiznat, že i pro mě je otázka opakování referenda problematická. Podobný případ nastal v Irsku již při přijímání smlouvy z Nice. Na druhou stranu musíme rovněž brát v potaz, že smlouva byla schválena absolutní většinou členských států a sami obyvatelé Irska podle výzkumu hlasovali proti zejména kvůli neznalosti daného dokumentu. Referendum v Irsku je ostatně důkazem jak obtížně je přibližována problematika EU občanům i důkaz toho, že integrační proces byl a je dlouhodobě vytvářen zeshora a proto logicky, pokud se na občana odvolává, nenachází často náležitou odezvu.
OTÁZKA (7.12.2008 17:31) Nezumi-san
Proc musi mit EU ustavu na 700 stran a s prilohama pres 2000? Proc nestaci napsat ji tak, jak ji maji treba v USA kde je vse v ustave srozumitelne i pro nepravnika a cela ma tak 10 stran? Definuje zakladni prava, definuje deleni moci mezi slozky vlady, proc to nejde v evrope?
ODPOVĚĎ (8.12.2008 10:30)
Opět velmi správná otázka. Ovšem sepsání takto jednoznačné Ústavy, navíc takto nazvaný dokument, by právě byl jasným přiznáním federalizace kontinentu.
OTÁZKA (7.12.2008 20:09) ph
Kolik hodin času by dle Vašeho odhadu měl každý poslanec řádově strávit studiem textu LS před tím, než o ní bude schopen odpovědně hlasovat?
ODPOVĚĎ (8.12.2008 10:33)
Naštěstí nejsem v podobné pozici, ale předpokládaám, že nejde pouze o studium vlastního textu smlouvy, ale zejména o analýzu posunu oproti předchozí podobě EU podle smlouvy z Nice, stejně jako o obecnou rovinu rozhodnutí podle názoru na vývoj na evropském kontinentě a budoucnost vztahů mezi evropskými státy.
OTÁZKA (7.12.2008 20:24) Tomáš
Myslíte, že je správné aby zásadní dokument typu LS byl indoktrinován postoji moderní evropské levice jako např. definování cíle EU jako "udržitelného rozvoje ..., založeného na vysoce konkurenceschopném SOCIÁLNĚ-tržním hospodářství ", tj. jen jednoho z relevantních politických proudů? Nemělo by jít spíše o jednoduchý, každému dostupný text o několika stránkách, se kterým by se opravdu každý mohl ztotožnit?
ODPOVĚĎ (8.12.2008 10:36)
Máte pravdu, že část kritiků LS si povšimla této "indoktrinace", ale tyto pojmy ve skutečnosti vůbec nemají dopad na podobu EU ani na její fungování. Podobně toto zřejmě chápe i část občanů EU, kdy ve francouzském referendu o Ústavě část voličů odmítla text právě proto, že byla přesvědčena, že budoucí EU bude méně sociální. Ostatně každý politický roud i stát se pokouší pomocí těchto pojmů často hájit své postoje alespoň v symbolické rovině s dopadem na vnitřní diskuze.
OTÁZKA (7.12.2008 21:05) Tomáš
Lze takovouto smlouvu, resp. alespoň některé její body teoreticky časem vypovědět nebo je její přijetí v podstatě nevratné?
ODPOVĚĎ (8.12.2008 10:36)
LS obsahuje možnost vystoupit z EU.
OTÁZKA (7.12.2008 21:11) MM
Dobrý den, pane Dubský, mám tři otázky: 1) Byla by to pro EU opravdu tak velká katastrofa, jak to většina evropských politiků naznačuje, kdyby LS nebyla přijata ? 2) Proč, dle zastánců LS, nadále EU nemůže fungovat podle stávajících pravidel ? 3) Co nejvíce vadí odpůrcům LS ? Děkuji za Vaše odpovědi. MM
ODPOVĚĎ (8.12.2008 10:44)
ad 1) samozřejmě EU by fungovala dál, ale zatížena nkolika neúspěchy v tomto desetiletí a neshopna přijmout text, který by ji umožňoval alespoň ve střednědobé perspektivě soustředit se na hlavní problémy vývoje evropského kontinentu. Text LS jako výsledek jednání defacto od roku 2000 je spojen s velmi obtížným dosahováním kompromisu a pokud by neuspěl, jednalo by se o "bezprecední" ztrátu času jednoho desetiletí. ad 2) stávající pravidla vychází ve své podstatě z Maastrichtské smlouvy ze začátku 90. let, která byla vnímána jako poměrně slabý kompromis a předpokládala se její významější reforma. Zároveň dochází k urychlování některých procesů v globální i regionální rovině a současný rámec rychle zastarával. Podobně problematické může být fungování v EU 27 a více (ještě na počátku 90. let bylo pouze 12 členských států, navíc s podobnou historickou zkušeností a podobnými zájmy). Ad 3) jednoduchá odpoveď neexistuje. Odpůrci se rekrutují z různého politického spektra. Obecně lze konstratovat, že existují zejména obavy z dalšího prohlubobání integračního procesu, další centralizace a posilování rozhodování v evropské rovině na úkor národních států.
OTÁZKA (7.12.2008 21:21) Bro
1) Proč se z evropské ekonomické a obranné únie dělá nyní jeden stát ? 2) Proč není u nás referendum o LS, když podle ústavy moc patří lidu? 3) Proč se všude oznamuje, že Ústavní soud rouhodl, že LS není v rozporu s naší ústavou a jeden den jsem četl, že rozhodl jen o části LS a ta prý není v rozporu?
ODPOVĚĎ (8.12.2008 10:46)
Ad 1) LS nevytváří jednotný stát. Ad 2) Tato otázka by měla být cílena na naše zástupce v parlamentu, neboť se nerozhodli referendum v této otázce vypsat. Ad 3) Ústavní soud logicky rozhodl pouze o šesti bodech námitek, které vyslovil Senát Parlamentu ČR a nevyjádřil se proto k LS jako celku.
OTÁZKA (7.12.2008 21:35) Čenda
Dobrý den, když po přijetí LS nebudeme mít právo veta a 55% států s 65% obyvatel odsouhlasí, že z české kotliny udělají skládku pro komunální odpad celé EU, jak se proti tomu můžeme po přijetí LS bránit? Děkuji za odpověď, která doufám nebude ve stylu, že všichni v EU jsme kamarádi a to nám přece neudělají. Kvalita každé smlouvy se pozná, když mezi smluvními partnery vzniknou sutečné problémy.
ODPOVĚĎ (8.12.2008 10:50)
Máte zcela jistě pravdu, že kbalita smlouvy i každého spojenectví se pozná skutečně zejmína tehdy, pokud nastávají problémy. Co se týče vašeho dotazu, samozřejmě tato otázka je velmi hypotetická, velmi těžko lze předpokládat, že legislativa přijímaná v evropské rovině se bude vyjadřovat k takto obecným otázkám. Navíc státy by se vždy obávaly toho, že pokud by zcela zřetelně postupovaly proti zájmům jiných členských států nejen, že tí mosalbí integrační projekt, ale v konečném důsledku se to začne obracet i proti těmto státům v jiných oblastech. Nastavení kvalifikované většiny totiž neznamená vytváření stálých koalic, ale koalice se většinou vytváří podle otázky, která je řešena.
OTÁZKA (7.12.2008 22:22) tom
cirka pred rokem probehla v tisku zprava, ze stay jako svedsko, francie, italie atd chteji zavest povinne rozdelovani imigrantu prichazejici do eu. Cele toto utichlo se schvalovanim lisabonu, protoze se zjistilo, ze by to stejne zkoncilo na vetu zemi jako je CR. jak to bude po lisabonu, kdy zmizi moznost se branit proti podobnym rozhodnutim. Jakym zpusobem se vyresi krize zpusobena hloupou imigracni politikou zemi jako je svedsko? Bude CR nucena poslechnou eu a prijmout dejme tomu1000 imigrantu za rok?? Bude mit CR se proti tomuto sanci sama branit?
ODPOVĚĎ (8.12.2008 10:53)
Máte pravdu, že přistěhovalecká politika se LS posřizuje rozhodování kvalifikovanou většinou s odůvodněním nutnosti účinně řídit migrační toky, ale ČR se stejně na rozhodování bude podílet a podobně jako v předchozím dotazu lze pouze v hypotetické rovině předpokládat určité "spiknutí" ostatních států proti ČR.
OTÁZKA (8.12.2008 0:42) Mirek
Dobrý den. Ústavní soud se vyjádřil pouze k 6ti bodům, na které se ptali senátoři. Lisabonská smlouva však podle dostupných textů předává kompetence jednotlivých států ve velmi důležitých oblastech do Bruselu. Jaké oblasti kompetencí podle Vás budou předány Bruselu a o čem bude Brusel rozhodovat bez nás, ale o nás, aniž by se ptali z Bruselu, jaký je náš názor. A je pravdou, že si Brusel může kompetence rozšiřovat, aniž by se ptal jednotlivých států, zda s tím souhlasí nebo nesouhlasí? Podle textu, který jsem četl to tak vyznívá, takže z textu je patrné, že Brusel si usurpuje práva, která bychom Bruselu neměly jako stát dávat. Děkuji Vám za odpověď a přeji hezký den.
ODPOVĚĎ (8.12.2008 10:55)
k Ústavním soudu jsem již odpověděl. "Brusel" své kompetence nemůže rozšiřovat, ale je pravdou, že podle LS mohou členské státy jednomyslně v některých oblastech rozhodnout o jejich převedení pod rozhodování kvalifikovanou většinou ( říká se tomu passerele). Každopádně Brusel nerozhoduje " o nás bez nás", ale jsme součástí tothoto rozhodování. To samozřejmě ovšem neznamená, že v určitých případech nemlžeme být přehlasováni. Rovněž přeji hezký den.