ODPOVĚĎ (26.8.2008 10:17) Dobrý den všem čtenářkám a čtenářům www.lidovky.cz, děkuji za většinu otázek, které jste mi položili, pokusím se na ně co nejlépe odpovědět. Vzhledem k jejich značnému množství a vzhledem k tomu, že se dají tématicky rozdělit na několik podskupin, k danému subtématu budu odpovídat pouze jednou, čtenáři, kteří položili identické otázky, nechť hledají odpovědi chronologicky první. Nehodlám odpovídat na otázky, které nesouvisí s tématem, ale vztahují se k mému soukromí. Již tedy k první otázce. Pojem pravicový/levicový extremismus není právně definovaný termín, jedná se o politologický termín, který je v praxi České republiky takřka zlidověl díky svému užívání v Informaci o problematice extremismu na území ČR, které ročně vydává ministerstvo vnitra. Pojem extremismus sám o sobě je velmi problematický, protože předpokládá definici středu, od něhož lze definovat kraje, tedy extrémy. Česká politologická věda v praxi převzala německý model vnímání politické středu jako souboru ústavně-právních hodnot tvořících demokratický stát. Osobně se snažím pojmenovávat jednotlivá hnutí, která jsou tradičně řazena k politické ultrapravici, označovat podle doktríny, která jejich činnost ovládá, rozlišuji tedy v zásadě na neonacisty (uskupení jako Národní odpor, Autonomní nacionalisté) a radikální nacionalisty (Národní strana, Vlastenecká fronta). Přitom se obě skupiny mohou ocitat mimo meze platného právního řádu. Na tradiční politické lineární pravo-levé ose je podle politologické vědy za levicový subjekt/ideologii označován takový subjekt/ideologie, která, podle jejího postoje k státu a ekonomice, prosazuje myšlenky rovnosti, svobody, bratrství, pokroku a kosmopolitismu, na druhé straně pak stojí pravice akcentující hodnoty jakými jsou autorita, hierarchie, řád, tradice a nacionalismus. Někdy je potom k horizontální pravolevé rovině přidávána rovina vertikální, na které se vztahuje postoj k jednotlivých uskupení k hodnotám, kterými jsou na jednom pólu svoboda a na druhém pólů autorita. Pro ideologii nacionálního socialismu je typické 1) odmítnutí myšlenky rovnosti, a to v extrémní podobě biologického rasismu, sociálního darwinismu, která vyústila v cílený částečně zrealizovaný likvidační program určený celým skupinám obyvatel. 2) autoritářský systém, resp. tzv. vůdcovský princip 3) akcentace tradičních hodnot (od role ženy, přes význam rodiny až po vliv náboženství) 4) vyznávání přepjatých konzervativních hodnot v podobě zromantizovaného ideálního hrdiny 5) vztah NS k ekonomice – ekonomika je v soukromých rukách, nicméně řízena státem a podřízena jeho zájmům. Ekonomické aktivity některých skupin obyvatel jsou eliminovány. (Německý nacionální socialismus byl v době své největší expanze závislý na ekonomických výstupech významných německých průmyslníků). Na rozdíl od např. bolševiků NS režim v zásadě nezměnil ekonomickou strukturu státu, nedocházelo k vyvlastňování majetku atd. Nelze opomenout, že ačkoli NSDAP nese ve svém názvu jak slovo dělnická, tak slovo socialistická, nelze jí mechanicky a automaticky přiznávat místo na levé části politického spektra. Adolf Hitler využil ke svým zájmům dělnické masy, jejich zájmy hájil ale pouze do té doby, než se mu podařilo s pomocí vlastních ozbrojených sborů získat dostatečnou moc. Poté se postupně s dělnickou tradicí a frakcemi NSDAP vypořádal, od konce třicátých let (donucení k emigraci O.Strassera) až po finální likvidaci levicové frakce NSDAP (včele s představitelem SA E.Röhmem, a znovu se aktivizujícím G. Strasserem) proběhla během tzv. Noci dlouhých nožů v roce 1934.

ODPOVĚĎ (26.8.2008 10:23) Otázka je poměrně nejasná. Nicméně současnou politickou reprezentaci považuji za legitimní vzhledem k tomu, že byla zvolena v demokratických volbách, na kterých se mohl podílet každý a vyjádřit tak svobodně svoji vůli. To by se nám myslím, za vlády nacionálních socialistů nikdy nepoštěstilo.

ODPOVĚĎ (26.8.2008 10:27) Z Vaší otázky chápu, že se domníváte, že komunistické demonstrace jsou nebezpečnější než demonstrace neonacistické. Nemůžu s Vámi do značné míry souhlasit. Mezi ideologií komunismu a nacismu nelze jednoznačně položit rovnítko. Zatímco nacionální socialismus apriori prosazuje doktrínu nadřazenosti jedněch nad druhými a směřuje k totalitě zcela jednoznačně, komunismus se opírá o myšlenku egalitářské rovnosti a jeho některé proudy mohou k totalitě směřovat, resp. v minulosti směřovaly. Na rozdíl od nacionálního socialismu, který je tvořen téměř jednolitou doktrínou, má komunismu mnoho podob, od mimozákonného stalinismu až po eurokomunismus, který se momentálně pohybuje v mezích zákona. Považuji za legitimní požadovat po policii a orgánech státních správy v souladu se zákonem postupovat proti všem ideologiím, jejichž cílem je potlačovat práva a svobody třetích osob. A v zásadě je jedno, zda se jedná o 10 lidí nebo 10 000 lidí, kteří tyto názory reprezentují. Neonacisté nepředstavují reálnou politickou sílu, která by mohla v současné době ovlivnit komunální, regionální nebo celostátní politiku, dlouhodobě však představují fyzické nebezpečí pro osoby jiné barvy pletí, náboženství, sexuální orientace atp. Pokud se ptáte na financování, tak dlouhodobě jsou podporovány právě aktivity směřující k rovnému prosazení práv všech osob pobývajících na určitém území, zvláště pak aktivity proti rasismu a xenofobii.

ODPOVĚĎ (26.8.2008 10:34) Ke změně praxe v řadách policie žádné legislativní opatření nepřispěje. Policie je dlouhodobě v krizi, a to včetně útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, čili té části policie, která by měla představovat elitní jednotku zodpovědnou za vyšetřování těch nejzávažnějších trestných činů, včetně přeshraniční kriminality a kyber kriminality. Ke změně postojů policie k vyšetřování může přispět změna systému policejní výchovy a vzdělávání, a to je běh na dlouhou trať. Neonacistická a podobná shromáždění dále také spadají do gesce státní správy, a tam je taktéž velký prostor pro změnu a rozšiřování znalostí. Pokud někdo v rámci státní správy dělá chyby, postupuje v rozporu se zákonem, měl by za to nést odpovědnost, a to nejen politickou. Platná legislativa by neměla být v zájmu boje proti neonacistům měněna směrem k větší represi, tato změna by postihla 10 milionů osob, oproti 4 000 vůči, kterým by byla původně cílena.

ODPOVĚĎ (26.8.2008 10:37) Tolerance a občanská společnost dlouhodobě vytváří archiv, v rámci kterého jsou zaznamenány jednotlivé veřejné akce neonacistů a radikálních nacionalistů. Informace z archivu jsou dále analyzovány, případně poskytovány mediím jako zdroj informací nebo ojediněle orgánům činným v trestním řízení jako důkazní prostředky. Dlouhodobě spolupracujeme se středními školami na vzdělávacích projektech vztahujících se k neonacismu a rasismu, v rámci těchto projektů jsou realizovány jednak semináře a přednášky, jednak vytvářeny výukové materiály. Několikrát jsem iniciovali pozitivní kroky státní správy ve vztahu k veřejným neonacistickým aktivitám. Dlouhodobě usilujeme o aktivizování české občanské veřejnosti a podnícení jejího zájmu o otázky spojené s tolerancí a nediskriminací. V současné době jsme součástí sítě evropské Agentury základních práv, která se zabývá monitorováním projevů rasismu a rasového násilí, v rámci této činnosti participujeme na vytváření evropských srovnávacích studií, které následně slouží jako podklady pro změnu evropské a potažmo národní legislativy a politiky v oblasti rasismu a xenofobie.

ODPOVĚĎ (26.8.2008 10:55) Dobrý den, nevím, jak jste dospěl k názoru, že prosazujeme represe u verbálních projevů, a že tyto projevy nemají žádné oběti. Verbální projevy obsahující rasovou, etnickou, národností, náboženskou či jinou zášť považuji za nebezpečné v tom smyslu, že jednak mohou snížit důstojnost třetích osob, vůči kterým jsou zacíleny, a naše Listiny základních práv a svobod zajišťuje důstojnost všem bez rozdílu, a za druhé mohou podnítit posluchače k fyzickým útokům motivovaným právě výše zmíněnou nenávistí. Ohledně USA se mýlíte, absolutní svoboda slova tam rozhodně nepanuje, v případě, že by některý z projevů tam pronesených v sobě obsahoval realizovatelnou bezprostřední výzvu k násilí, byl by ten, kdo ho pronesl stíhán (viz některé zajímavé nálezy kupř. Mitchell vs. State). Svoboda slova je tam nicméně pojata poněkud volněji, což je pochopitelné vzhledem k tomu, že USA na svém území nečelily dvou po sobě jdoucím totalitám, které na svém kontě měly milióny mrtvých, a u zrodu který stály právě různé projevy.

ODPOVĚĎ (26.8.2008 11:15) Dobrý den. Chtěla bych především zdůraznit, že nenesu odpovědnost za všechny problémy ve společnosti týkající se stíhání projevů podporující hnutí k potlačení práv a svobod. Jsme nevládní organizace, nikoliv orgán státní správy, a od této skutečnosti se odvíjejí reálné možnosti našeho působení. Pokud jste přesvědčen, že dochází k některým pochybením při vyšetřování trestných činů, je možné se obrátit na Inspekci ministra vnitra. Pokud se Vám nelíbí, že někdo prodává trika Ernesta Che Guevary s rudou hvězdou, máte stejnou možnost proti tomu vystoupit jako náš projekt Monitoring při o.s. Tolerance a občanská společnost. Nikdo Vám přeci nebrání podat trestní oznámení. Tam, kde není žalobce není ani soudce. Z vlastní zkušenosti vím, že na neonacistických srazech v ČR se nosí trička s Pinochetem či generálem Francem a neznám případ, že by za to byl někdo stíhán. Počty obětí mají tito jedinci zhruba stejný jako Ernest Che Guevara , někteří na pravém spektru dokonce více. V současné době nosí neonacisté na českých demonstrací až ze 40 % trička neonacistických kapel, kdy část těchto kapel ve svých textech vyzývá k zabíjejí cizinců, židů atd., a majitelé těchto triček policie nestíhá. Pořádková policie je schopna sledovat osoby, které nenávist vůči jiným osobám projevují oblečením se symboly Good Night Left Side, tedy symboly neonacistické kampaně, jejímž cílem je násilím likvidovat levicově orientovanou mládež. Jen na okraj bych se pozastavila nad skutečností, že neonacistický Hate Core Shop sídlící v Praze ještě může volně prodávat řadu oděvů a audionahrávek, které jsou napojeny na mezinárodní neonacistické hnutí ( Blood and honour, NPD,), jehož činnost tímto propagují.

ODPOVĚĎ (26.8.2008 11:21) Českou legislativu není třeba nijak zásadně měnit, zcela odpovídá legislativě v našem geo-politickém středoevropském prostoru, který byl postupně vystaven dvěma nedemokratickým politickým režimům. Eventuální neodůvodněné posilování pravomocí policie by mohlo být užito nebo zneužito proti všem obyvatelům České republiky. Trestem odnětí svobody by měla být postihována zejména násilná trestná činnost, popř. aktivity, které jsou organizované, a jejichž cílem je dlouhodobě a koordinovaně podporovat či propagovat hnutí potlačující práva a svobody určitých skupin obyvatel. Orgány činné v trestním řízení by se dále měly soustředit především na stíhání organizátorů těchto aktivit. Izolované verbální trestné činy jsou trestné činy, za které by vzhledem k jejich nebezpečnosti, měl být v první fázi udílen zejména alternativní trest, následně podmíněný trest.

ODPOVĚĎ (26.8.2008 11:50) Dobrý den. Domnívám se, že pravicový extremismus, resp. neonacismus skutečně představuje v Evropě narůstající problém, a to především v tom, že se neonacistům pod hlavičkou různých politických stran daří vstupovat do jednotlivých zákonodárných sborů, a jednak, že podle mého názorů narůstá kriminalita spojena s jednotlivými neonacistickými hnutími. Česko bohužel není úžasně občansky uvědomnělé, proto je třeba všechny, kteří proti neonacistům aktivně nenásilně vystupují a podpořili listopadovou iniciativu Společně proti neonacismu, ocenit. Současně ale nelze přehlednout, že několik měsíců předtím se ve Vlašimi konal Den rasy, jehož svolatelé otevřeně útočili na práva a oprávněné zájmy celého romského etnika, a ani orgány státní správy, ani státní zástupkyně, ani občanská veřejnost neučinila nic. To co v České republice chybí, na rozdíl od Vámi zmiňovaného Německa, je právě vyspělá občanská společnost, která se projevuje v případě antineonacistických aktivit tak, že je schopna dlouhodobě proti neonacistům protestovat, pořádat různé iniciativy, semináře a školení a postupně tak měnit chování regionálních politiků, policie a státní správy. Jako příklad může sloužit bavorský Wunsiedel, místo, kde je pohřben Rudolf Hess. Na přelomu 90tých let se zde pravidelně v den výročí jeho smrti pořádaly neonacistické pochody čítající až několik tisíc osob. Místní samospráva se pravidelně pokoušela tyto pochody zakazovat a pravidelně byly tyto zákazy rušeny Ústavním soudem. Přesto se starosta a ostatní zastupitelé společně s občanskými iniciativami každoročně vydali do městečka neonacistům pochod alespoň trochu znepříjemnit, důsledně se však vyhýbali jakémukoli násilí a respektovali pokyny policie. Po několika letech došlo v Německu ke změně zákona, nelze již oslavovat osoby nebo jiné symboly spojené s NSDAP. Občanská aktivita spojená se státní správou dokázala neonacistické hnutí alespoň částečně omezit. Naproti tomu v Česku se po několika proběhlých demonstracích emotivně volá po zpřísnění zákona o právu shromažďovacím, místo toho, aby se důsledně požadoval po orgánech státní správy profesionální přístup a odpovědnost za jejich politická ne/rozhodnutí. Česko je na tom v otázce neonacismu a radikálního nacionalismu poměrně dobře. Ani jedna ze zmíněných skupin nepředstavuje reálné politické nebezpečí. Nicméně jejich aktivity nelze podceňavat a je třeba především anticipovat vývoj těchto skupin. Strategie neonacistů se v současné době diametrálně liší od těch, které užívali ještě před pár lety. A bohužel se zdá, že odpovědné orgány od regionálních politiků, přes primátora hl.města, až po policejního prezidenta, ministra vnitra a Bezpečnostní a informační službu, na to nejsou připraveny, resp. se na to připravují na poslední chvíli, ačkoliv je tady tento problém od roku 1989. V posledních několika měsících se ukázalo, že situace ani zdaleka není pod kontrolou tak, jak by měla být, čehož samozřejmě využívají neonacisté k rozšiřování svých aktivit.

ODPOVĚĎ (26.8.2008 12:01) Dobrý den. V posledních měsících trestní oznámení nepodáváme, neexistuje důvod, proč bychom měli suplovat činnost státní správy, politiků, a neposlení řadě voličů žijících v konkrétních regionech. Zákon o shromažďování, jak jsme ostatně již několikrát zmínila, by se neměl zpřísňovat, v současné době odpovídá potřebám celé společnosti, jejíž součástí je bohužel i 4000 osob hlásících se k pravicovému extremismu. Zpřísňováním zákona o právu shromaždovacím by mohlo dojít k bezprecedentnímu omezení politických práv další skupin obyvatel, které cítí potřebu veřejně se setkat a výjádřit svůj názor.

ODPOVĚĎ (26.8.2008 12:03) Dobrý den. Tolerance a občanská společnost jako nevládní nezisková apolitická organizace, která není navázána na žádnou ideologii, s organizací Antifa nespolupracuje. Rozcházíme se především v otázce nástrojů, které je legitimní používat proti neonacistům. O tom, že by na stránkách Antify byly fotografie pořízené Ondřejem Caklem nemám informace, nehledě na to, že Ondřej Cakl fotoaparát nepoužívá. Na demonstracích a dalších veřejných setkáních pravidelně figuruje až několik desítek fotografů, pokud fotografují z jednoho místa, nelze v zásadě identifikovat, kdo tyto fotografie pořídil.

ODPOVĚĎ (26.8.2008 12:22) Podle mého názoru nikoli. Naopak násilí, které v působení proti neonacistům použije, bude chápáno jako problematické a možná naopak neonacistům získá nové příznivce nebo alespoň posílí mlčící většinu. Násilí navíc vždy směřuje pouze k násilí a je akceptovatelné pouze k sebeobraně za splnění přísných podmínek.

ODPOVĚĎ (26.8.2008 12:40) Je třeba, abyste definoval levicové extremisty. S KSM nemáme vztahy naprosto žádné. Možná bych zašla

ODPOVĚĎ (26.8.2008 13:01) Jak jsem již řekla, spíše by bylo dobré začít užívat přesnější termín než termín extrémní pravice/extremismus. Nicméně pokud použijeme model, který je běžný v praxi českých státních orgánů a jako střední bod, od kterého odvineme pravicový extrém, budeme považovat ústavní pořádek, lze podle mého názoru v současné době podle některých zveřejněných projevů považovat Národní stranu za pravicově extremistickou. Zatím, ale stále má status strany pravicově radikální, tj. stále ještě ústavně konformní, což lze odvodit z jednání orgánů zodpovědných za její případné rozpuštění, které nebyly do současné doby schopny podniknout jediný krok k ukončení činnosti strany, která má pro romské obyvatele připraveno „konečné řešení“.

ODPOVĚĎ (26.8.2008 13:13) Ačkoliv DS dělení na pravici a levici odmítá, v jejich programových bodech lze najít spíše spojnice s levicovým programem. Nejraději by se označila za stranu lidovou (ve smyslu populistickou). Ve svém manifestu zmiňuje, že se rozhodla založit nové sociální hnutí, které vznikne skutečně zdola. DS se rozhodla hájit zájmy pracujících občanů, dělníků, jak v průmyslu tak i v zemědělství. Otevřeně se hlásí a navazuje na tradici dělnických stran druhé poloviny 19. století. V konkrétních činech ve vystupování na veřejnosti však udržovala kontakty s pravicovými subjekty ( Národní strana, Národní sjednocení). V poslední době navázala kontakty s neofašisty z Národního korporativismu a s neonacisty z Národního odporu, kteří dokonce hromadně vstoupili do jejích řad. Programové cíle strany nejsou dostatečně vypracované, v ekonomických otázkách se nijak zvlášť nerozepisuje. Vzhledem k tomu, že strana v počátcích byla schopna demonstrovat se zástupci KSČM a Klubu českého pohraničí proti Sudetoněmeckému Landschanschaftu a nyní pozve neonacistickou NPD ( Národně demokratická strana Německa), jejíž zástupci hovořili v Hradci Králové o vybudování společné Říše Čechů a Němců, lze stranu označit za velmi programově nestálou a v porovnání s jejími aktivitami od vzniku po současnost za protichůdnou. Jejich program je jenom pouhá politická proklamace, do budoucna se budou chovat spíše pragmaticky, podle momentálních nálad ve společnosti a očekáváme, že se spíše její aktivity a program bude měnit.