Do ČR nejde zkušenosti z misí přenést
UKONČENO
Dora Tomíčková strávila jako pracovnice mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic rok v Uzbekistánu, kde léčila tuberkulózu, deset měsíců v Barmě a v Mozambiku – tam se věnovala hlavně lidem s HIV – a měsíc v Libérii. Jaké je léčit těžce nemocné tisíce kilometrů od domova jste se ptali 12. srpna od 16:00 lékařky Dory Tomíčkové.
položených otázek: 29
| jak se správně ptát | Aktualizovat
- Otázka má být stručná a jasná, maximálně tři řádky.
- Není možné reagovat na otázku zakládající se na externím odkazu.
- Přestože konfrontační otázky vítáme, nesmí překročit hranici slušnosti.
- Nepište otázky VELKÝMI PÍSMENY.
- Podepište se.
- Neopakujte dotazy, které už položili jiní.
Zodpovězené otázky
OTÁZKA (11.8.2008 17:12)
alain
Dobrý den, paní doktorko! Jak se člověk ( profesí lékař) dostane do organizace " Lékaři bez hranic" s perspektivou práce v potřebných destinacích? Jaké musí mít předpoklady, která odbornost je vítána, je-li limitován věkem, koho má kontaktovat ? Děkuji
ODPOVĚĎ
(12.8.2008 16:14)
V první řadě si lékař musí dát přihlášku do kanceláře Lékaři bez hranic, Vlašská ulice v Praze. Pokud bude shledán "potřebným", bude kontaktován a poté by se měl účastnit jakési selekce v rámci psycholog. schopností- je jasné, že by měla mít také určité osobnostní předpoklady. Jestliže uspěje, dostane nabídku na určitý post v určité zemi- ta nabídka není nahodilá, je již "ušita" na míru jeho profesnímu zaměření.
Specialisace, které se preferují je samozřejmě lékař s co nejširším spekrem záběru - internista, ev PL, samozřejmě ale také chrirugové do válečných konfliktů, ale i na dlouhodobější programy, anestesiolog, infektolog atd. Věková hranice není žádná - dolní samozřejmě je daná studiem atd, horní je neomezená.....
OTÁZKA (12.8.2008 4:38)
Josef
Pani Doktorko, Je pravdou, ze jednim z klicovych hledisek pri vyberu kandidatu do humanitarnich organizaci jako je "Les medicins sans frontieres" je to, jak by kandidat reagoval na nedostatek oceneni a nevdek, se kterym se bude casto behem sve praxe setkavat ? Je mozne, ze by vam cast pacientu za osetreni ani nepodekovala?
ODPOVĚĎ
(12.8.2008 16:17)
Hlavním kriteriem určitě není reakce na nevděk či něco podobného. Kandikáti procházejí nyní již poměrně složitým "testem", který by měl odhalit jejich slabá i silná místa. Ne každý vydrží být několik měsíců daleko od rodiny a přátel, s divným jídlem, kdy na něj jsou kladeny jak z osobního tak z profesního hlediska nároky, na které třeba nejsme z domova zvyklí, či jsou naprosto odlišného rázu. Kriterií je tedy celá řada, výběr je komplexní.
A co se týče pacietnů- ve většině zemí, kde jsem působila byli pacienti vděční, každý však děkuje jiným způsobem.
OTÁZKA (12.8.2008 13:39)
Vladimír Lelek, Slaný
Dobrý den,
kdysi jsem o podobné práci uvažoval, protože má jistě velký smysl, často větší než u nás. Při dlouhodobém pobytu za hranicemi si ale myslím, že může dojít k jistému postižení kariérních, i rodinných vazeb. Jak se díváte na tento problém? Postihuje tato práce vaši kariéru, či vaši rodinu?
Děkuji za odpověď a přeji hodně štěstí!
ODPOVĚĎ
(12.8.2008 16:21)
Pokud si chcete budovat kariéru v ČR, tak pochopitelně takováto práce Vás může zbrzdit - budete mít jiné zkušenosti než Vaši kolegové, ale je otázkoo, zda Vám pomohou v postupu v rámci ČR. Do povinných koleček české atestace budou jitě měsíce pobytu s Lékaři bez hr. chybět......
Co se týče rodinných vazeb- pokud máte na mysli partnera, tak záleží na tom jak jsou vazby silné. Ty silné vydrží. V případě, že partner má podobné smýšelní není vyloučeno, že páry jezdí spolu, pokdu nadjou v projetku profesní uplatnění.
OTÁZKA (12.8.2008 13:50)
Sibi
Dobrý den paní doktorko, jakým jazykem komunikujete se svými kolegy a jakým s pacienty?
ODPOVĚĎ
(12.8.2008 16:24)
Styčným jazykem s kolegy a s nadřízenými a také jazyk všech hlášení, statistik a psané komunikace je angličtina. Pak záleží také na jazyce dané země- pokud se jedná o světový jazyk, kterým hovoří většina tamního obyvatelstva, očekává se, že ovládáte i ten (např. Kongo - Francouzšina nevyhnutelná, či Mozambik - Portugalština, Honduras- Španělština ...)
OTÁZKA (12.8.2008 14:02)
Jitka
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli se vám po vaší zkušenosti nějak významně změnily hodnoty. Jestli ano, není taková změna neslučitelná s léčením v ČR? Děkuji
ODPOVĚĎ
(12.8.2008 16:26)
Hodnoty se člověku určitě změní, je řada věcí, které mne nevykolejí jako dřív. S prací v ČR mi to ale určitě nedělá problémy, tohle je někdy tak odlišný svět, že sem prostě nemůžete své zkušnosti z misí přenést....v medicíně a přístupu k pacientům jsem se snažila chovat úplně stejně ať jsem tam nebo tady.
OTÁZKA (12.8.2008 15:06)
Jiří Folta
Dobrý den! Jsem studentem všeobecného lékařství na LF UP v Olomouci. Chci se Vás zeptat, jaké podmínky lékař musí splňovat, aby se mohl stát členem Lékařů bez hranic. Zajímá mě otázka atestací, praxe, jazyka a samotného procesu přijetí do této organizace. Děkuji za odpověď!
ODPOVĚĎ
(12.8.2008 16:28)
Po ukočení studia na LF by měl mít lékař min. 2 roky praxe. Z osobní zkušenosti mohu doporučit- čím déle tím lépe a co nejširší. V případě splnění této podmínky- přihláška do kanceláře Lék. bez hranic v Praze a poté čekat, zda budete zván na vstupní pohovory. Projdete-li i těmito, tak začnou chodit nabídky....
OTÁZKA (11.8.2008 13:57)
Zirk.
Paní doktorko, lpracovníci našich tajných služeb se nijakd netají tím, že jsou s vámi v neustálém kontaktu v rámci zpravodajského využití této mezinárodní humanitární organizace. jak jste za tuto součinnost honorována ?
ODPOVĚĎ
(12.8.2008 16:32)
Součinnost tajných služeb a Lékařů bez hranic neexistuje.
Pokud máte jiné inforamce, jistě v nich najedete i odpovědi na veškeré své dotazy.
Pokud byl Váš dotaz pokusem o vtip- zkuste nějaký lepší.
OTÁZKA (11.8.2008 16:13)
Martina
Dobrý den,
vaše povolání je jistě fajn a určitě děláte dobré věci. Ale myslíte si, že systémově je vaše přítomnost opravdu ku prospěchu věci? Slyšela jsem, že díky přítomnosti zahraničních doktorů pak domácí doktoři nemají práci a odcházejí do zahraničí - do Ameriky atd. Místní pak necítí důležitost, aby šli studovat na doktora, když tam těch bílých mají pořád dost. Tohle jsem konkrétně slyšela o Malawi. Trochu paradoxní situace.
ODPOVĚĎ
(12.8.2008 16:37)
V organizaci Lékaři bez hranic je lékař- cizinec většinou jakýsi profesní rádce místním lékařům ev. zdrav. sestrám, které se snaží prodpořit, naučit je nové věci, či pracovat s novými moderními pomůckami popř. léky. Tím pádem místním lékařům a sestrám dává poměrně velkou pracovní příležitost a navíc jim poskytuje poměrně dobré dovzdělání, které by jinak sotva kde dostali. Takoví zdravotníci pak i po odchodu z Lékařů bez hranic mají mnohem větší šanci se zaměstnat, je o ně značný zájem. Takže odpověd na Vaši otázku je - ano je to ku prospěchu věci a odchody zdravotníků do zahradničí nemají na svědomí humanitární organizace. Tolik lékařů, že by nahradili ty místní žádná humanitární organizace nikdy nesežene...
OTÁZKA (11.8.2008 17:15)
anonym
Nepřipadá Vám situace v Subsaharské Africe, narozdíl od Asie naprosto beznadějná? Dle mého názoru postkoloniální rozdělení kontinentu napříč kmenovými územími, středověká kultura a etika dle které vládnoucí kmen má právo na vše, včetně zpronevěření všech poskytnutých zdrojů, a ti druzí absolutně na nic, zcela znemožňuje jakýkoliv positivní posun. Bohužel mám pocit, že zvláště lékařská pomoc Africe má za následek jen nekontrolovaný vzrůst počtu obyvatel, který při současném poklesu výroby má za následek jen to, že každou hodinu umírá hladem a na nemoce desetkrát tolik dětí než tomu bylo před padesáti lety. Dle WHO je s výjimkou Jižní Afriky v Celé Subsaharské Africe ůmrtnost dětí do pěti let vyšší než 15% a stále se zvyšuje.
ODPOVĚĎ
(12.8.2008 16:45)
Lékařská pomic má za cíl zachraňovat co se zachránit dá a předejít dalšímu šíření těch kterých nemocí.
Vy mluvíte spíše o pomoci potravinové - ano ta tam vázne. Úmrtnost dětí do pěti let věku je někdy způsobena právě vysokou nemocností- na léčitelné choroby, ne všude děti umírají pouze hladem.
Lékařská pomoc jistě nevede k nekontrolovanému vzrůstu počtu obyvatel, naopak, snaží se lidi " uzdravovat" tak, aby byli dsot sliní si sami najít obživu prací a nebyli závsilí na jiných....Řekla bych , že to je přesně obráceně.
OTÁZKA (11.8.2008 18:44)
Hanka
Hezky den preji,
v pripade, ze projdu testy na prijeti k vyjezdu na misi, jakym zpusobem si muze clovek zajistit jistotu prace jako lekar ci logistik s MSF? Mela by moje znama zdravotni sestra dat vypoved v jeji nemocnici a spolehnout se jen na praci na misi? Ci se obvykle domlouvate se svym zamestnavatelem, nemocnici, na dlouhodobe nepritomnosti? Dekuji.
ODPOVĚĎ
(12.8.2008 16:48)
Jistotu, že nějakou práci dostanete samozřejmě nemá nikdo, asi nejlepší je počkat si na konkrétní nabídku a až v případě, že ji přijmete, dohodnout se zaměstnavatelem, popř.s ním svůj možný odjezd projednat předem. Záleží pak jenom na Vás a na zamšstnavateli, zda je ochoten dát Vám např. 6 měsíců nepalceného volna a" počakt " na Vás, a nebo zda musí člověk dát výpověd a po návratu hledat. Každý z nás to řešil trochu jinak - i podle toho na jak dlouho odjíždíte, někdy je to na 3 měsíce, což není takový problém, někdy na rok.
OTÁZKA (11.8.2008 22:12)
pepan
Vážená paní doktorko, jaká byla Vaše motivace v tyhle misi pracovat? Co si myslíte o postavení( finančním) lékařů v ČR? Taky v ČR dochází k personální krizi v poskytování lékařské péče, proč v mnoha zemích, včetně Evropy je lékařů nedostatek?
ODPOVĚĎ
(12.8.2008 16:51)
Motiací pracovat pro Lékaři bez hranic byla souhra mnoha věcí - vyzkoušet, zda obstojím jako lékař i osobně, cestovat, poznávat nové země a kultury zblízka.
Finanční postavení lékařů v ČR zdaleka není ideální a ohodnocení jaké je v sousedních zemích nedosahuje. To je přesně důvdod, proč lékaři odcházejí. Každý odchází za lepším, má-li šanci.
OTÁZKA (12.8.2008 8:38)
Danka
Dobrý den, paní doktorko, ráda bych taky jednou na misi, ale nedávno jsem přemýšlela, co mě k tomu vlastně vede. Četla jsem zajímavý příspěvek o motivaci lidí jít do takových podmínek - o pocitu moci, který pomáhající musí nutně zpracovat, víme všichni. Zaujalo mě však, autor jako jednu z motivací uváděl možnost nemuset se při takové práci soustředit na své problémy a negativní pocity, které vycházejí z potřeb duše, také pocit smyslu života, který si pomáhající takto z venku dodává, protože se identifikuje se svou profesí a tak si nemusí uvědomit, že mu jinak pocit smyslu chybí....Co si o tom myslíte? A kromě velkosrdečnosti a statečnosti, jací jsou na misích lidé?
ODPOVĚĎ
(12.8.2008 16:55)
Lidé jsou na misích různí a každý má jiné pohnutky. Rozhodně nedoporučuji podobnou zkušenost někomu,kdo má čistě "spasitelské" cíle, nidky totiž nemůžete pomoct všem, a když jste "TAM" vidíte co všechno je potřeba a kolik toho nestihnete. Může to vyústnit do hrozné frustrace. Myslím, že lékař takhle dost často nepřemýšlí - snažila jsem se pro naše pacienty dělat maximum tam i tady, pocit, že někomu pomůže v třetím světě a tady nikomu nepomáhám prostě nemám. Pro mě je důležité, že se snažím být vždycky maximálně " profesionální" a odvést dobrou práci - ať je to tady s laboratoří a všemi vymoženostmi za zády, nebo uprostřed ničeho jenom s fonendoskopem.
OTÁZKA (12.8.2008 9:37)
Tomáš
Dobrý den, nejprve bych vám chtěl vyjádřit obdiv. Obětujete se pro dobro a zdraví ostatních, pokud by na světe bylo více lidí jako vás, svět by byl lepší. Můj dotaz zní, jak se vypořádáváte s prožitou situací a zkušeností se zemí, kde lidé často žijou pod úrovní zvířat a často pro ně neexistuje žádné řešení, než prostě přežívat v nelidských podmínkách a snášet to po celý život. Dokážete se od těhle lidí oprostit a brát je pouze jako součást zaměstnání nebo poslání, nebo jejich útrapy prožíváte s nimi a pokud ano můžete potom klidně spát? Držím vám palce a hodně štěstí.
ODPOVĚĎ
(12.8.2008 17:01)
Mnozí lidé opravdu žijí v otřesných podmínkách, ale ve chvíli, když začnete uvažovat, že to není spravedlivé, je člověk ztracen.... Mohli jsme jim pomoci tím, že jsme je uzdravili nebo zlešpili jejich zdravotní stav, nebo jejich dítěte. Pro mnohé z nich už to bylo víc, než cokoliv jiného. Na to ostatní pochopitelně často člověk myslí, ale připouštět si to nemůže. Ale samozřejmě jsou chvíle, kdy to na vás dolehne víc...jenže se musíte nějak vzpamatovat a vypíchnout to pozitivní. Navíc, i neuvěřitelně chudí lidé se dokážou neuvěřitelně radovat a to z naprosto obyčejných věcí, často svůj život berou jako daný ... tak to prostě je.
OTÁZKA (12.8.2008 11:25)
JS
Neobtěžovali vás Afričtí muži?
ODPOVĚĎ
(12.8.2008 17:01)
Ne.
OTÁZKA (12.8.2008 11:31)
Pavla
Jak je práce lékařů bez hranic placená?
ODPOVĚĎ
(12.8.2008 17:03)
HOdnocení je různé u různých sekcí, ale v průměru je to na první misi něco okolo 700 Eur. S časem zkušnostmi se částka trochu zvyšuje.
