ODPOVĚĎ (17.7.2013 10:03) Dobrý den. Orientační cena domu pro ČR je poměrně těžko vyčíslitelná, jedná se o experimentální a soutěžní dům navržený dost specificky pro podmínky soutěže “Solar Decathlon”, který se koná v Kalifornii. Jednou z disciplín soutěže je nicméně i cena domu, která se u našeho domu pohybuje okolo 300 tisíc dolarů (počítáno to dle amerických cen materiálů).Pokud by se dům běžně stavěl v ČR a nebylo nutné jej znovu rozebírat a převážet, jeho cena by pochopitelně byla znatelně nižší.Také by záleželo i na tom, jak by dům byl vybaven. Tak, jak je nyní realizován, je vybaven špičkovými technologiemi a mnozí z našich sponzorů a partnerů se v domě prezentují tím nejlepším, co momentálně nabízejí. Počítáme, že cena domu při běžné produkci by byla přibližně 3 milióny korun.

ODPOVĚĎ (17.7.2013 10:22) Dobrý den. Ano, souhlasím, dům by se neměl podobat pacientovi, kteří leží na jednotce intenzivní péče, jak o tom s oblibou přednáší Ing. Jan Žemlička, energetický konzultant našeho týmu. V našem domě používáme v první řadě pasivní prvky - nadstandardní tepelnou izolaci, orientaci ke světovým stranám, stínění prosklených ploch. Koncept „domu v domě“ pracuje s principem dvou „kůží“. První kůži tvoří tepelně izolovaná obálka obytného prostoru. Druhá kůže (dřevěná pergola, horizontální a vertikální stínící lamely) funguje jako „nárazníková“ zóna a zmírňuje tepelnou zátěž. Technologie, včetně těch "nových" by měly být v budovách navrhovány v rozumné míře. My je používáme pro měření a regulaci parametrů vnitřního prostředí, pro ovládání zásuvkových okruhů a pro řízení umělého osvětlení.

ODPOVĚĎ (17.7.2013 10:29) Dobrý den. Přihlášku do soutěže Solar Decathlon jsme posílali na závěr roku 2011 a o tom, že jsme byli vybráni mezi 20 účastníků, jsme se dozvěděli na začátku roku 2012. Celá tato dlouhá příprava nepředstavovala pouze vymýšlení samotného soutěžního domku, ale též spoustu dalších činností. Od sestavení a organizace týmu, hledání partnerů a sponzorů... po nalezení návrhu, s nímž se celý náš tým bude umět ztotožnit a bude jej schopen a ochoten dotáhnout společnými silami až do konce. Do stavby jako takové jsme se my studenti pustili v květnu 2013. Financování bylo pro nás velkou výzvou. Účast v soutěži je spojená s grantem pořadatele soutěže, který představuje 15% celkového rozpočtu projektu. Další jeho části pokrývají grantové programy (25%) a komerční zdroje (40%), ze kterých je převážně financována výstavba domu.

ODPOVĚĎ (17.7.2013 12:39) Dobrý den. I když to zní neuvěřitelně, na projektu pracujeme již téměř dva roky, počítám-li to od doby, kdy jsme začali s návrhem domu, se kterým jsme se do soutěže hlásili. Během posledního roku jsme museli postupně projektovat a odevzdávat projektovou dokumentaci od studie po realizační dokumentaci, dokumentace skutečného provedení stavby nás ještě čeká. Pro většinu z nás byla soutěž jako bonus k běžnému studiu nebo práci. Půl roku nás ale plně zaměstnává. Děkujeme za podporu!

ODPOVĚĎ (17.7.2013 13:04) Dobrý den, projekt je v tuto chvíli primárně nastaven pro podmínky soutěže v USA, nicméně po drobných konstrukčně technických úpravách odpovídajících českým normám a požadavkům českého klienta a optimalizaci s ohledem na možnosti výroby a dopravy v tuzemsku není problém takovou stavbu provádět jako sériovou. Navíc se tímto krokem mnoho věcí zjednoduší a také zlevní.

ODPOVĚĎ (17.7.2013 13:14) Dobrý den, projekt je možné realizovat stejně rychle jako každou jinou prefabrikovanou dřevostavbu. S připraveným projektem s klientskými změnami je možné uvažovat cca 8 - 10 týdnů na výrobu a následně cca 3-5 týdnů na montáž a uvedení do provozu. Projekt je řešen jako soutěžní stavba - prototyp - a není nabízen v jiných variantách. Pro účely soutěže v USA nebude domek připojen k žádným sítím kromě tzv. microgrid, do které dodává vyrobenou elektrickou energii a ze které si ji zase odebírá.

ODPOVĚĎ (17.7.2013 13:30) Dobrý den. Do soutěže se mohou hlásit univerzitní týmy, podmínkou je podání přihlášky, ve které je třeba prokázat, že soutěžící budou schopni zajistit organizaci týmu nebo financování projektu. Proč jsme prvním týmem, který se do soutěže dostal? Souhlasím, že v ČR nemá soutěž zdaleka takovou popularitu jako v USA. Prvních pár z nás se o ní dozvědělo v rámci přípravy našich dizertačních prací na fakultě architektury. Většina z nás, architektů, kteří jsme v týmu, jsme studenti doktorského studia a zabýváme se trvale udržitelnou výstavbou. Možnost zkusit naše teoretické znalosti v praxi se nám zdála dobrou motivací. Po skončení soutěže se dům vrátí zpátky do Čech a plánujeme jeho umístění v rámci nově vznikajícího Centra energeticky efektivních budov, kde bude k dispozici studentům a dalšímu výzkumu. Těšilo by nás, kdyby si v budoucnu našel své obyvatele. Děkujeme za podporu!

ODPOVĚĎ (17.7.2013 14:53) Dobrý den, Při stavbě domu byl kladen důraz na výběr přírodních materiálů, na jejich recyklovatelnost a nízkou potřebu energie na jejich výrobu. Jeho "ekologičnost" budeme posuzovat mimo jiné pomocí hodnotících nástrojů SBToolCZ a LEED. Na jejich základě pak budeme moci objekt porovnávat s podobnými stavbami. Náš dům není primárně koncipován jen jako úsporný, ale i (zejména) jako dům energeticky soběstačný. To znamená, že veškerou energii, kterou spotřebuje, je schopen si vyrobit.

ODPOVĚĎ (17.7.2013 14:58) Dobrý den, Na Vaši otázku nedokážeme přesně odpovědět, jedná se o velmi individuální záležitost a otázka je bohužel příliš obecná. Cena jak vlastní stavby jakéhokoliv domu, tak jeho následného provozu je odvislá od mnoha faktorů, nejen od velikosti. Pokud bychom porovnávali dva zcela stejně vybavené objekty i jinak zcela shodné, pak by s největší pravděpodobností dvojdům oproti dvěma domům vycházel příznivěji.

ODPOVĚĎ (17.7.2013 14:59) Dobrý den, Ano, v případě našeho domu to možné je, veškeré komponenty a rozvody jsou umístěny v odnímatelných podhledech a předstěnách a v technické místnosti.

ODPOVĚĎ (17.7.2013 15:15) Dobrý den, Základem energetických úspor je správný návrh domu - jak z hlediska jeho tvaru a velikosti, tak použitých materiálů. Význam má samozřejmě i orientace domu. Dále je pak třeba dobře navrhnout pasivní ochranu domu před tepelnými ztrátami či přehříváním (tepelná izolace, vhodná velikost oken, stínění atd.). Dalším bodem už jsou pak aktiní prvky a samozřejmě zvolený způsob vytápění a větrání i úsporných svítidel a třeba i vodovodních baterií (úspora vody). Co se týče "inteligentních" technologií, tak tam záleží na návrhu a výběru jednotlivých technických komponent, které dům "kontrolují" a řídí. Inteligence systémů spočívá ve včasném reagování na potřeby uživatelů domu a vnější vlivy počasí. V našem případě je v domě použit systém měření a regulace (MaR) Sauter v kombinaci s chytrou domácí elektroinstalací (KNX) firmy Schneider Electric.

ODPOVĚĎ (17.7.2013 15:23) Dobrý den, ta hranice je asi hodně individuální, protože přesně a smysluplně vypočítat návratnost použitých opatření je poměrně náročné. Vlastně ve výsledku je to víc závislé na smýšlení budoucího uživatele domu - zda mu záleží na prostředí, v němž žije, zda je ochoten investovat více do toho, že v budoucnu bude na vývoji cen energií méně závislý (případně vůbec), zda je třeba i ochoten svůj životní styl přizpůsobit filozofii trvale udržitelného rozvoje. Jestliže si například postavíte pasivní dům 50km od místa, kde pracujete, tento dům postavíte výrazně větší, než skutečně využijete (tj. náklady na provoz v poměru na jednoho uživatele budou opět vysoké) a do práce budete dojíždět každý den dvěma automobily, pak je vlastně vše tak trochu špatně. Co se týče návratnosti námi naprojektovaného domu při současných cenách energií, tak momentálně tuto kalkulaci pro ČR nemáme. Co ale víme je, že dům je schopen být na sítích nezávislý.

ODPOVĚĎ (17.7.2013 15:42) Dobrý den, Možné to pravděpodobně je, výpočtově by to jistě šlo prověřit. Garantovat to v praxi (nastanou-li třeba nějaké zcela výjimečné podmínky - např. dlouhodobější zatažená obloha, bezvětří, extrémní zima) je ale trochu náročnější. Takovýto dům (ostrovní systém, tj. "off the grid") musí samozřejmě umět dostatečně dlouho dobu ukládat dostatečné množství energie a energii si umět co nejvíce různými způsoby vyrábět (veškerá ostatní opatření platná pro pasivní, resp. energeticky nulové domy jsou samozřejmostí). Je trochu otázkou, zda má smysl (čtenář Gabriel ml. se ptal na "rozumnou hranici" úspornosti) si pro stavbu domu vytknout právě takovýto cíl. Požadavek na trvalých 22 stupňů je značně ambiciózní a pro komfortní vnitřní prostředí i zbytečný.