Havířovské nádraží? Demolice by vyšla na 10 milionů, tvrdí architekti

Havířovské nádraží | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

UKONČENO

Architekti Lucie Chytilová a Adam Guzdek už několik let bojují za záchranu Havířovského nádraží. Založili sdružení Důl architektury, pořádají demonstrace, píší petice a jednají s politiky. Před několika měsíci to vypadalo, že je jejich snažení u konce, tehdejší ministryně kultury Alena Hanáková totiž budovu nevyhlásila památkou a umožnila tak její demolici, dnes je však situace o něco pozitivnější. Důl architektury jedná s novým ministrem kultury i dopravy, do protestu se zapojila Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR a podle informací Lidovek.cz demolice nezačne dříve než na podzim. Má nádraží ještě šanci? Jaké budou kroky architektů a co se chystá za akce?

položených otázek: 21 | jak se správně ptát | Aktualizovat
  1. Otázka má být stručná a jasná, maximálně tři řádky.
  2. Není možné reagovat na otázku zakládající se na externím odkazu.
  3. Přestože konfrontační otázky vítáme, nesmí překročit hranici slušnosti.
  4. Nepište otázky VELKÝMI PÍSMENY.
  5. Podepište se.
  6. Neopakujte dotazy, které už položili jiní.

Zodpovězené otázky

OTÁZKA (24.7.2013 13:08) martin daněk
nebourat! držím vám palce!
ODPOVĚĎ (24.7.2013 14:03)
Martine, děkujeme.
OTÁZKA (23.7.2013 18:13) turon
proboha, to nemusíte bourat, to brzo spadne samo
ODPOVĚĎ (24.7.2013 14:15)
Dobrý den, nádraží není rozhodně v tak špatném technickém stavu, aby hrozilo samozřícení. Ocelová konstrukce střechy je dle dostupných fotografií bez známek rzi. Je ovšem smutné, že velká část lidí posuzuje objekt podle vizuálního vjemu a tedy stavu, do jakého jej nechal dojít vlastník, tedy České dráhy, a.s. Na objektu se podepsala dvacetiletá absence běžné údržby. Nemůžeme rovněž očekávat, že plochá střecha, která brzy oslaví padesát let, bude v pořádku. Proto do objektu zatéká a v hale na podhledu vznikají nehezké rezavé skvrny. Pokud se České dráhy, a.s. starají tímto způsobem o svůj majetek, nelze očekávat, že v budoucnu u nového terminálu to bude jiné.
OTÁZKA (23.7.2013 16:11) Bara Stefanova
Co lze v této chvíli pro záchranu Nádraží Havířov prakticky podniknout?
ODPOVĚĎ (24.7.2013 14:17)
Dobrý den, vaše Vaše otázka a odpověď na ní je velice obšírná, protože jsme pořád v procesu a pořád se nám odkrývají nové zkutečnosti. Máme nové informace z vedení Českých drah, že nejdříve dojde k demolici na začátku příštího roku, to nám dává dost času, abychom mohli ještě podniknout nějaké akce. Jistě jste zaregistrovala, že nádraží nebude kulturní památkou. Proto jsme se nyní obrátili na ministra dopravy. Pan ministr nám přislíbil, že prověří věc týkající se nádraží, sám osobně potvrdil, že je proti takovému nesmyslnému bourání a plýtvání veřejných prostředků. Také chceme, aby se zvyšoval tlak veřejnosti na vedení města Havířova, proto plánujeme pořádat několik akcí pro veřejnost. Jedna z nich bude už 2. srna a bude na náměstí v Havířově, kde se sejdeme všichni, kteří jsme proti zbourání. Havířov totiž nyní staví na tom, že lidé se o to nezajímají a je jim jedno co se kde děje.
OTÁZKA (23.7.2013 17:04) Hodál Radek
Občané města mají bohužel o bourání vlakového nádraží pramalé informace, jak se může obyčejný občan zapojit aktivněji?Vznikne podobné sdružení jako při protestech proti spalovně a kde se dá registrovat. Děkuji.
ODPOVĚĎ (24.7.2013 14:29)
Bohužel se velice špatně získávají informace ohledně zamýšlené budovy a přestavby. My jsme nyní požádali o poskytnutí veškeré stavební dokumentace k budově podle paragrafu 106 na městský úřad. Mělo nám přijít vyjádření, podle zákona, za 15 dní, zatím ještě nic nedoslo. Doufáme, že to není schválné zatajovaní informací. Budeme se snažit poskytovat více informací na našich webových stránkách sdružení www.dularchitektury.cz, kde jsou také veškeré tiskové zprávy, které pokaždé předáváme médiím. Jako občan se proti zbourání můžete zapojit tak, že se stanete členem našeho občanského sdružení Důl architektury. Tak budete všechny aktuální informace dostávat přímo do emailu. Přihlášku najdete také na stránkách. Také bychom byli velice rádi pokud přijdete osobně na naše akce, to je totiž velice důležité, aby se nás tam sešlo hodně a tím jsme dali najevo, že je více lidí, kteří o bourání nestojí.
OTÁZKA (23.7.2013 22:00) Marek
Nikdy jsem v Havířově nebyl, ale modle mého názoru mě tato budova moc nezaujala, a pokud by měla být postavena menší a úsporná budova tak bych byl pro demolici.
ODPOVĚĎ (24.7.2013 14:31)
Dobrý den, Havířov rozhodně navštivte a nádraží si prohlédněte. Do parametrů energeticky úsporné budovy lze dosáhnout technickým opatřením i stávající objekt. Na našich webových stránkách www.dularchitektury.cz je o tom článek "Bourat se nemusí!", ve kterém studentky ČVUT v Praze vymyslely koncept jednoduchých stavebních úprav a tím snížení spotřeby energie na vytápění o 80%.
OTÁZKA (23.7.2013 23:08) Vojtěch Vacman
doporučuji upravit na zimní noclehárnu pro bezdomovce, utvořili by si samosprávu a řídili provoz, vybíralo by se jen 10 korun/1 noc - na světlo a 1 korunu/1 noc na samosprávu
ODPOVĚĎ (24.7.2013 14:41)
Dobrý den, je to jistě zajímavý nápad, ale myslím si, že nádraží mají zcela jinou funkci a nejsou předurčena pro pobyt bezdomovců. I jiná nádraží po republice jsou prázdná, protože ČD nemají zájem je udržet při životě. Navíc, kdo by měl zájem o místo, kam se 20 let neinvestovalo.
OTÁZKA (23.7.2013 22:59) Alena
Havířovské nádraží je už delší dobu v katastrofálním stavu, Ministerstvo kultury ani dopravy na provoz nepřidá a megalomanské projekty minulé doby snad nemusíme udržovat. Zvlášť důležitý je pomník, že tudy projel Genrál Svoboda se se svým plukem :-P Preferuji komornější a úspornější projekt s dobře řešeným zázemím. Teď nejde u nádraží zaparkovat o bezbariérovém přístupu ani nelze hovořit. Nádraží není chrám páně, mělo by co nejlépe sloužit svému účelu - přepravě cestujících. To teď splňuje jen obtížně.
ODPOVĚĎ (24.7.2013 14:48)
Bohužel všude zmiňovaná nová budova nádraží není"nová" jedná se o rekonstrukci bočního křídla dnešní stávající budovy. Tato budova je jednoduché formy s břizolitovou omítkou. V plánu je "očesat" budovu až na nosnou konstrukci a dát tam pouze novou fasádu. Proto představa, že nová budova bude účelnější a lepší než stávající je zavádějící. Také se obáváme podle nás zbytečné investice do tzv. dočasné stavby zastřešení parkoviště. Takováto stavba z bílé membrány bude náročná na udržbu a vlastně není vůbec potřeba. Proto také vlastní návrh budovy není přesně nikde vidět, protože ho všude na vizualizacích kryje bílá membrána. Úprava bezbariérového vstupu také závisí pouze na majiteli čd, protože projektově řešitelná je určitě.
OTÁZKA (23.7.2013 23:07) Dalibor
Dobrý den. Zajímalo by mě zda máte na tuto budovu zajištění nějaké finanční zdroje. A zda při její záchraně jste ochotni kromě vychvalování stylu ( Brusel ) a děláni si jména sami přiložit ruku k dílu. Například pořádně umyt okna a rámy špína si tam pamatuje ještě soudruha Husáka. A není jen tam ..A také by bylo dobré upravit to pro začátek tak,, aby v zimních měsících nebylo venku tepleji než uvnitř této budovy. O průvanu ani nemluvě. A zda v následujícím roce začne kompletní rekonstrukcí kterou tato budova potřebuje jako sůl. Děkují za informaci. Dalibor
ODPOVĚĎ (24.7.2013 14:51)
Když jsme pořádali divadelní představení na vlakovém nádraží, kde nám přijelo zahrát národní divadlo Moravskoslezské, tak jsme si celou horní část, kterou jsme si od Českých drah pronajali za 10 000,- na jeden den, také museli uklidit. Bylo nás kolem 10 lidí a celý úklid desetileté špíny a prachu trval celý den. Fotky z této akce také můžete najít na našich stránkách...
OTÁZKA (24.7.2013 1:03) Špaček Jaroslav
Přeji pěkný den. Zajímalo by mě, zda máte v hlavě pouze nápad na zachování budovy nebo i její budoucí smysluplné využití? Je pěkné prohlásit určitou stavbu za památku, ale musí se přemýšlet i dál. Vždyť ta budova absolutně kapacitně neodpovídá slabému železničnímu provozu dnešní doby. Osobní vlaky směr Český Těšín a Ostrava/Opava + rychlíky do Prahy. Nezlobte se na mě, ale takový provoz by zvládla snad i malá vesnická nádražní budova. Druhá stránka věci je ekonomická. Na obrovském prostoru se nachází pokud se nepletu 2x trafika, 1x rychlé občerstvení pofiderní kvality a prodejní místa ČD a Regiojetu. Neskutečné množství prostoru je nevyužito a zákonitě jeho provoz musí prodělávat. Zkuste mě, prosím, vyvést z omylu. Dle mého se snažíte pouze z nostalgie zachovat pomník komunistické výstavby minulého století a bráníte tím smysluplnému uzpůsobení se vytíženosti "nádražního uzlu" dnešní době.
ODPOVĚĎ (24.7.2013 15:08)
Ideální by bylo, pokud by místo bourání došlo letos na rekonstrukci. Podle práce studentek na ČVUT by k tomu, aby do haly netáhlo a bylo zde dostatečné teplo a také se snížili výrazně nároky na vytápění, stačilo, aby se nově zateplila střecha hlavní budovy, a dále úplně minimalizovali teleplné mosty, které vznikají v rámech prosklenné fasády. Vytápění v zimě by se pak dělo formou podobnou jako u pasivních domů, tím, že skrze skleněnou fasádu by se přes den budova vyhřála a během noci by se uvolňovalo akumulované teplo. V létě by se pak přehřívání řešilo důsledným chlazením objektu v noci. Havířov je město s 80. tisíci obyvateli (11. největší město v ČR)a proto si nedokážeme představit, že by mělo mít vesnickou nádražní budovu. Co se týká ekonomického hospodaření Českých drah, tak to na to jsme už odpovídali před chvílí a to také souvisí s dalším využitím budovy. Je zajímavé na budově nádraží, že není pomníkem "komunistické" výstavby, protože její architektonická hodnota vychází ze svobodného myšlení architekta ovlivněného mezinárodním stylem Bruselské výstavy, tedy vlivem mimo tehdejší komunistické státy.
OTÁZKA (23.7.2013 23:09) KREMA✝OR
Mám dojem, že by opravdu bylo lepší to zbourat. Jakoukoli starší budovu nelze považovat za památku, ačkoliv tahle není ani po stránce architektonický zrovna špatná. Jenže jak ji využít? A navíc, ani náklady na provoz nebudou nejnižší, protože třeba taková termoizolace bude bídná, nemluvě o nákladech na údržbu. Když už ale padne, jako že asi padne, co místo ní? Střízlivě vypadající funkční moderní budova, nebo pseudofuturistickej architektonickej ejakulát s mimozemským vzezřením, na nějž budou kolemjdoucí ukazovat prstem a vymejšlet mu posměšný přezdívky?
ODPOVĚĎ (24.7.2013 15:11)
Dobrý den. Máte pravdu v tom, že nelze každou starší budovu považovat za památku. V našem případě to bylo ale jediné řešení, jak odvrátit demolici, či získat čas. O problému prázdných nádraží jsme se již zmínili v jedné z odpovědí. Je to problém Českých drah, které nemají zájem, aby nádraží byla živá, tak jako například v sousedním Rakousku. Dalším problém je urbanistická poloha nádraží, která jej staví mezi dvě části města do místa, kde není nic. Lidé nemají tedy důvod se v blízkosti nádraží zdržovat. Něco podobného se nyní děje v Brně, kde nádraží z centra města chtějí odsunout. Brněnští zastupitelé tak vědomě vytvářejí mrtvé nádraží za 20 mld. korun. Co se týče energetické úspornosti nádraží v Havířově, máme vypracovanou zprávu včetně návrhů drobných stavebních úprav, které snižují spotřebu energie na minimum. Problém spatřujeme ve vlastnictví nádražních budov přímo dopravcem. Lepším řešením by bylo objekty nádraží převést do vlastnictví správy železničních cest a tím převést břemeno údržby z dopravce na správce. České dráhy by se tak staly jistě mnohem konkurence schopnějšími.
OTÁZKA (24.7.2013 2:42) Jenda Přibil
Dobrý den! Brusel miluji a nádraží se mi po estetické stránce líbí velmi. Zároveň chápu vlastníka, který má na stavbu úplně jiné požadavky - funkčnost, účelovost, ekonomická využitelnost. Rád bych se dozvěděl více o vašem postoji k celé věci. Upřímně, máte to v poloze "havířovské nádraží je významnou českou kulturní památkou a existuje silný veřejný zájem na zachování budovy v citlivě rekonstruovaném stavu" nebo spíš "máme rádi Brusel, budova se nám líbí, neradi bychom o ni přišli"? Pokud platí první, můžete onen veřejný zájem nějak doložit? Díky!
ODPOVĚĎ (24.7.2013 15:19)
Tak určitě bychom mohli říci oba dva výroky. K tomu prvnímu můžeme konstatovat, že petici proti zbourání zatím podepsalo k dnešnímu dni 2925 lidí a podpisy stále přibývají. Také se ukáže podpora našemu snažení 2.srpna na náměstí v Havířově, kde se společně sejdeme. Pokud nás tam přijde dost, tak budeme mít (snad to bude vidět i v médiích) dostatečnou podporu. Je totiž těžké opravdu přimět lidi, aby osobně někam na nějakou akci přisli. Takže pokud budete sledovat naše stránky, můžete se o tom sám přesvědčit.
OTÁZKA (24.7.2013 8:02) Lenka
V cem vidite klady nebo zapory stavby, ktera by mela nadrazi nahradit? Lenka
ODPOVĚĎ (24.7.2013 15:21)
Dobrý den, o novém terminálu existuje článek na našich webových stránkách. Nelze říci, že by nový návrh měl zápory. Jako architekti jsme přesvědčeni, že architekt Labuzík se svým týmem odvedli dobrou práci. Jedná se ovšem o návrh, který může stát kdekoli po republice. Jako sdružení nejsme proti stavbě nového terminálu. Jsme pro to, aby terminál vznikl ve stávajícím objektu a tím oživil stávající nádraží. Kde jsou lidé, mohou být i služby. Kde jsou služby jsou lidé. Navrhovaný objekt je skromný, co se týče do velikosti prostorů určených cestujícím. Například navrhovaný podchod se nachází již mimo objekt nádraží, čímž se zhorší komfort přístupu k vlaku. Původně bylo v plánu propojit nádraží s městskou části Šumbark, což se ještě před realizaci z finančních důvodů zamítlo. Je možné tedy očekávat, že ze stejných důvodu se zamítne i esteticky zajímavá membrána zastřešující přednádražní prostor.
OTÁZKA (24.7.2013 9:13) Anonym
Dobrý den, pokud z ministerstva zní pouze argument, že je budova energeticky neudržitelná, proč se jednoduše nevyhlásí veřejná soutěž na citlivou rekonstrukci, která by uchovala architektonické kvality a zároveň vyšla vstříc ČD co se finanční stránky a nároků na nádraží (vytápění apod) týče? Proč musí být v ČR vždy pouze extrém?Díky, Pavla
ODPOVĚĎ (24.7.2013 15:30)
Dobrý den Pavlo, odpověď zní jednoduše - NENÍ ZÁJEM! Je běžnou a smutnou praxí, že na veřejné státní zakázky není potřeba vypisovat architektonickou soutěž. Všechny tyto stavby vznikají obchodní soutěží - tedy dle nejnižší nabídky. Pokud se tato praxe nezmění, o což již několik let usiluje i Česká komora architektů, není možné očekávat, že se v budoucnu dočkáme architektonicky kvalitních staveb. Samozřejmě, že nechceme tvrdit, že kvalitní architektura = drahá architektura. A další velmi podstatný důvod je ten, že rekonstrukce (restaurace) nejsou tak výhodné, jako realizace nových staveb. Proto je u nás trendem bourat a stavět. zde je nutno připomenout těch několik milionu (my odhadujeme cca 10 mil. korun) jen na samotnou demolici stávajícího nádraží. Podle nás jsou to zbytečně vyhozené peníze. Nejsme tak bohatý národ, abychom mohli práci našich předků bezmyšlenkovitě bourat a proinvestovávat finanční prostředky, které se mohou využít jiným a potřebnějším způsobem.
OTÁZKA (24.7.2013 8:05) Existuje
Máte připravený hlavně finanční plán? Aby to bylo peněžně alespoň na nule . Bude se to opravovat pod ČD nebo až pod SŽDC? Uvědomujete si, že se do toho budou cpát veřejné peníze a ty jaksi nejsou ani v jedné firmě?
ODPOVĚĎ (24.7.2013 15:31)
Finanční plán nemáme, protože jsme občanské sdružení, které na to nemá finanční prostředky. Všechno co ve věci nádraží děláme, tak děláme zadarmo a ve svém volném čase. To zda se nádraží bude opravovat pod ČD nebo SŽDC zatím není jasné, věc se projednává nejen na ministerstvu dopravy, ale také na ministerstvu financí. Co se týká finanční zajištěnosti obou firem (jsou obě dvě státní), tak ta je opravdu špatná, a to čím byla způsobena bude pravděpodobně řešit nynější nový ministr dopravy.
OTÁZKA (24.7.2013 9:46) Astaroth
Proč zachovávat stavbu z éry vrcholného modernismu a mezinárodního stylu, když právě tyto směry 60. a 70. let mohou za bezprecedentní destrukci nenahraditelné historické a eklektické architektury a co hůře, v Corbuissieristickém bludu i destrukci městské struktury. Neměli bychom se právě artefaktů této éry chtít zbavit? Hydra modernismu mezi architekty stále nebyla vymýcena a stále chce bořit staré. Zbořme tedy jí to moderní.
ODPOVĚĎ (24.7.2013 15:50)
Dobrý den, nemyslíme si, že bychom se měli chovat tak, jak to nesprávně činili naši předkové. Správně uvádíte odkaz na destrukci městské struktury Le Corbusierem. Díky Bohu, se jeho vize milionových měst nerealizovaly a Paříž nám zůstala ve své podobě dodnes. Je nutné také připomenout, že v každé době je názor na architekturu odlišný. Dnes jsou architekti více empatičtí například v usazení nové formy do stávající struktury města. Stavby 60. a 70. let byly ovlivněny názorem, že právě ony jsou těmi krystalizačními místy, kterým se okolí podřídí. To ale není případ nádraží v Havířově, které vzniklo jako nové město. Můžeme s klidným svědomím říct, že architekt Hrejsemnou svým návrhem nezničil nic. Komu bychom tím pomohli, kdybychom bořili to moderní? Na starých městech obdivujeme tzv. vrstvení. Pražský hrad je cizinci a znalci architektury obdivován především tím, že po 1000 let, zde zanechala stopu každá událost, která se stala naší historii. Vídeňský Schönbrunn je nuda. Proč by i Havířov nemohl svou éru začít vrstvením a zachovávat to, co je kvalitní a přestavovat to, co může být změněno.
přeposlat e-mailem