Přesunout, či nepřesunout nádraží v Brně? Zeptejte se architekta Tittla

Brno dolní nádraží. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

PRÁVĚ MŮŽETE POKLÁDAT SVÉ OTÁZKY

Už o víkendu mají Brňané hlasovat o poloze nádraží v referendu. Jak se na celou věc dívá architekt Filip Tittl, autor vítězného projektu mezinárodní urbanistické soutěže Budoucnost centra Brna, jejíž součástí bylo i řešení nádraží? Ptejte se, čtenářům serveru Lidovky.cz začne odpovídat ve čtvrtek ve 13 hodin.

položených otázek: 49 | jak se správně ptát | Aktualizovat
  1. Otázka má být stručná a jasná, maximálně tři řádky.
  2. Není možné reagovat na otázku zakládající se na externím odkazu.
  3. Přestože konfrontační otázky vítáme, nesmí překročit hranici slušnosti.
  4. Nepište otázky VELKÝMI PÍSMENY.
  5. Podepište se.
  6. Neopakujte dotazy, které už položili jiní.

Zodpovězené otázky

OTÁZKA (6.10.2016 14:44) Ladislav Písařík
Co kdyby se autodoprava ponechala na východní straně, odstranily obchodní objekty - PRIOR, nádraží rozšířilo a tarmvaj ponechala v původní poloze, možná by byla potíž s pěším provozem, snad by to vyřešily elektzrické dopravníky, stejně jako spojení s autobusovým nádražím. Jsem pro ponechání v původní poloze, ten dopravní uzel se zdá být přirozenější. Hodnotil někdo požadavky lidí, kteří vlakem dojíždějí denně do práce?
Filip Tittl: (6.10.2016 16:36)
Dobrý den, pro každodenní dojížďku je poloha v centru určitě výhodná. Pro modernizaci stanice není nezbytné stávající objekt Tesca bourat, byť úpravu by si asi zasloužil. Když se podíváte na naše urbanistické řešení, tak autobusové nádraží jsme umístili pod kolejiště železniční stanice, takže elektrických dopravníků nebude třeba... Každopádně děkuji nejen vám ale všem tazatelům za zajímavé otázky a omlouvám se za spousty překlepů, které jsou výsledkem snahy odpovědět na všechny dotazy v krátkém čase. Přeji hezký zbytek čtvrtka a Brnu hodně štěsí na víkendové referendum i pozitivní budoucnost!
OTÁZKA (6.10.2016 14:26) Tomáš
Dobrý den Uvažuje se při posuzování polohy nádraží i s tím, že v době dostavby budou v provozu samoříditelné automobily (minibusy), které budou moci rozvážet (seskupovat) pasažéry podle zvoleného cíle a tudíž se výhoda polohy nádraží u uzlu tramvají sníží? Pokud by se měl v budoucnu realizovat projekt typu Hyperloop. Jsou navržená řešení s tímto rozšířením kompatabilní? Děkuji
Filip Tittl: (6.10.2016 16:29)
Dobrý den, za sebe bych doporučil nebát se inovací, ale zároveň zůstat zdravě konzervativní. Samořiditelné minibusy určitě nenahradí v dohledném horizontu konvenční městskou dopravu. Obdobně hyperloop bude těžko konkurovat "konvenčním vysokorychlostním tratím". Výhoda běžného vysokorychlostního vlaku, který umí jet nejen po speciální trati, ale i téměř po jakékoli běžné trati, je klíčová. Např. systém MAGLEV je na rozdíl od hyperloopu (což je zatím spíše teorie) dotažený do podoby fungujícího systému, ve světě existují realizace. Teoreticky umožňuje významně vyšší rychlosti i úsporu v provozu. Přesto se výrazněji nerozšířil, protože zkrátka není kompatibilní s jinými existujícími systémy. Byl bych proto velmi opatrný.
OTÁZKA (6.10.2016 14:18) Josef Ptáček
Proč se někdo odpovědný nezajede podívat do Haagu, na letiště v Amsterodamu, na letiště do Kodaně, nebo prostě jen do středu Varšavy? Tam všude je nádraží v neodsunuté poloze ale POD ZEMÍ. Třeba ve Varšavě vyjedete do nadzemní nádraží budovy (nikde nejsou žádné železniční náspy) a do hotelu Holiday Inn, Marriot či do Paláce kultury lehce dojdete pěšky i s kufrem. Jen neobjevovat Ameriku ...
Filip Tittl: (6.10.2016 16:21)
Vyjmenováváte určitě zajímavé příklady. Ale je pravda, že nejde jen o samotné nádraží, ale i o jeho napojení. V rbně bych doporučil určitě využít stávající tratě, které mají danou výškovou nivelitu. U výjledového připojení vysokorychlostních tratí je ale uvažování o podzemním řešení zcela na místě. Koncekonců v oficiální veriantě "Petrov" je takto řešeno.
OTÁZKA (6.10.2016 14:16) Zuzana Hofova
Dobrý den, jak vidite praktickou využitelnost území "u řeky" v případe neodsunu nádraží? Bude motivace (a penize) s tímto prostorem něco dělat v dohledne dobe? Vítězný návrh pro variantu Petrov je pěkný, jen se bojim, aby se ho tato generace dozila. Z toho důvodu bych skoro preferovala návrh, co byl na druhém miste, ten centrální park (ač tomu tedy moc nerozumim, hezky vypadají oba). Děkuji.
Filip Tittl: (6.10.2016 16:19)
Dobrý den, jak by mohl propstor za nádražím vypadat, jsme se pokusili nastínit v našem návrhu. O využitelnost bych strach neměl, je to území v atraktivní poloze blízko nádraží. Určitě se bude stavět postupně, ale to je pro vznik města jenom dobře - daleko méně hrozí vznik velkých nepříjemných monofunkčních ploch.
OTÁZKA (6.10.2016 14:02) Petr Skvaril
Nultou variantu, tj.rekonstrukce stavajiciho nádraží, nám předkládájí jako řešení, které neumožňuje v budoucnu zajíždět rychlovlakům na toto nádraží. Jak to vidíte vy? Děkuji.
Filip Tittl: (6.10.2016 16:15)
Dorbý den, myslím, že nulovou variantu jako řešení nikdo nepředkládá. Pokud narážíte na studii proveditelnosti, tak tam slouží jako srovnání těm variantám "návrhovým". To je tak vždy - musí se prověřit, zda se vložená investice vyplatí oproti pouhému udržování stávajícího stavu. Jinak abychom byly korektní, i stávající stav umožňuje zajíždět "rychlovlakům". Problém stávajícího stavu je spíše v nízé kapacitě, ne zcela šťastným parametrům nástupišť a komfortu odbavení. Proto je třeba nádraží modernizovat.
OTÁZKA (6.10.2016 13:46) Ondrej
Komu patri pozemky, ktere budou vykoupeny pro vystavbu noveho nadrazi a kolikaset nasobne stoupne jejich cena?
Filip Tittl: (6.10.2016 16:10)
Přímo pod vlakovým nádražím v přesunuté poloze - pokud vím - vlastní pozemky SŽDC. Ale samozřejmě hodnota okolních pozemků by se s novým nádražím zvýšila. Snažil bych se ale hledat pro jednotlivé varianty spíše pozitivní argumenty.
OTÁZKA (6.10.2016 13:45) Jaromír Literák
Dobrý den, myslíte si, že je uspokojivě řešitelný přestup cestujících z nádraží v odsunuté poloze na MHD? V současné době kolem nádraží projíždí většina tramvajových linek a do centra se dá dojít i pěšky. Pokud vím, od nového nádraží se plánuje jedna tramvajová linka.
Filip Tittl: (6.10.2016 16:07)
Dobrý den, z hlediska dostupnosti tramvajové dopravy je určitě výhodnější stávající poloha nádraží, jak píšete.
OTÁZKA (6.10.2016 13:44) Sobeslav Cesky
co by zato jiná města dala,aby měla takto položené nádraží ve středu města i centru na nástup tramvají. I kdyby úprava stávajícího stála více,tak se ta poloha jistě vyplatí,co myslíte Vy,pane architekte,jenž neumí česky ? (vidět není ve vyjmenovaných slovech...)
Filip Tittl: (6.10.2016 16:06)
Ano, jak jsem již psal, celkově bych se klonil k zachování nádraží pod petrovem, primárně z důvodů, které píšete. Za chyby se omlouvám, holt my pražáci už jsme s češtinou na štíru.
OTÁZKA (6.10.2016 13:04) Eva Novotná
Pane architekte, co začít aspoň v odborné sféře osvětou, že historické jádro ve zbouraných hradbách města poloviny 19. století není totéž co centrum města, které má takřka 400 tisíc obyvatel? Pomohlo by to racionální diskuzi. Brno se svojí také modernistickou tváří přece není jen skanzen.
Filip Tittl: (6.10.2016 16:04)
Dobrý den, budu s Vámi částečně nesouhlasit. Brno je z mého pohledu jedno z měst, kde se historické centrum a centrum ekonimické či společenské velmi prolínají, byť samozřejmě definovat slovo centrum je na mnohahodinovou flozofickou debatu. Mám třeba dobré srovnání s Prahou, kde historické jádro mnohem méně plní úlohu společenského centra města, mnohem méně využívané z hlediska každodenních vazeb pracovních nebo komerčních. Živost a intenzitu Brněnského centra hodně determinuje i systém tramvajovýách tratí, který vytváří na hranici historického centra klíčové přestupní uzly.
OTÁZKA (6.10.2016 12:39) mirek rybem
Kolik hodin by podle Vás průměrný občan musel studovat dokumenty, plány ..., aby vůbec získal orientaci v daném problému? A to vůbec nemluvím o potížích, jak se k nim dostat. Myslíte, že referendum o takhle odborné otázce má vůbec smysl ? Je vůbec organizačně,prostorově, dopravně a s ohledem a na lidi,v takhle exponovaném prostoru, zvládnutelné staveniště v případě přesunu pod Petrov . O kolik let by se asi jednalo kdyby to šlo ideálně?Díky za odpovědi.
Filip Tittl: (6.10.2016 15:56)
Dobrý den, to je samozřejmě správná otázka, jedná se o odborně složitý úkol. Myslím si ale, že argumentů už bylo ve veřejném prostoru řečeno dost na to, aby si člověk mohl udělat na věc názor. Trochu doufám, že jsme k tomu přispěli i naším urbanistickým projektem. Zároveň platí, že pokud se bavíme o vyloženě technickýhc argumentech, tak mohu říct, že obě varianty jsou po obdorné stránce zpracovány dostatečně podrobně na to, aby bylo možné prohlásit, že jsou technciky realizovatelné a proveditelné. Občas není špatné nechat promluvit uživatele. Ve své praxi se snažíme do navrhování zapojit veřejnost, pořádáme plánovací setkání. Je to tak určitě správně. Odborník musí umět problematiku vysvětlit a dát doporučení. Ale jako architekt jsem zvyklý, že nakonec rozhoduje klient. Ne já. Co se týče staveniště, tak zvládnutelné určitě je. Řada měst řešila úspěšně obdobnou situaci. Tedy nic, v čem by se Brno pouštělo na neprobádaný terén. Časově se jedná o jednotky let, s tím, že ale zábory veřejných prostranství, které asi komplikují život nevjíc by samozřejmě neprobíhaly po celou dobu.
OTÁZKA (6.10.2016 12:31) Martin Kamler
Vážený pane architekte, rozumím tomu správně, že Váš návrh neřeší přivaděče železniční dopravy? Jak už v položených otázkách zaznělo, neumím si představit, že půjde kvalitu přivaděčů (tj. jejich kapacitu a cestovní rychlost) i jejich okolí zlepšit bez podzemních staveb. Prostor na přivaděče se zdá být příliš stísněný a bydlet u nich asi není příjemné. Pokud má nádraží zůstat pod Petrovem, není lepší to z těchto důvodu přesunout do podzemí? Děkuji.
Filip Tittl: (6.10.2016 15:48)
Dobrý den, nejsem si úplně jist, co myslíte těmi přivaděči. Železniční stanice je zkrátka připojena tratěmi, jsou využity primárně ty existující. Pro budouví výhledové připojení vysokorychlostní tratě se uvažuje o podzemním řešení tak, jak píšete.
OTÁZKA (6.10.2016 12:15) Matěj Vostruha
Měl bych dotaz ke které variantě se kloníte? Myslím si, že podkopání Brna tunelem je zbytečně drahé a odsunutí je výhodnější. Nehledě na možnosti rozšíření pří výstavbě VRT.
Filip Tittl: (6.10.2016 15:46)
Jak už jsem psal výš, kloním se spíše k zachování nádraží v centru. Byť to byla delší cesta a k problematice jsme se snažili přistupovat nezaujatě. Tak jak jsme podrobně procházeli všechny dostupné podklady a existující studie a zároveň jsme prověřovali konkrétní řešení v rámci vlastního urbanistického návrhu, jsme ale postupně dospěli k závěru, že řešení přestavby nádraží ve stávající poloze pod Petrovem je nejen proveditelné, ale z hlediska dopravních i urbanistických konsekvencí lepší. Rozdíl v ceně není velký. Je totiž potřeba brát v úvohu nejen investiční áklady, ale i provozní. A ty jsou zas vyšší ve variantě řeka. Co se týče tunelu VRT, opět stručně zopakuji, co jsem již psal. Mezi Prahou a Brnem bude tunelů desítky kilometrů, jeden tunel v Brně to investičně nezmění. I tak stát reálně uvažuje o financování takové stavby. Rakousko postavilo u vídně mnohem dleší tunel. Takže obecně bych se toho nebál.
OTÁZKA (6.10.2016 12:08) Robert Hledík
přesunutí nádraží z centra s párkrokovou návazností na MHD lze považovat za výmysl vypečených majitelů pozemků, kteří za babku vykoupili a setsakramentsky silně chtějí vydělat na pražském eráru. Brno nemá dobré spojení na sever--na Svitavy a už vůbec skoro žádné spojení na Čes.Budějovice. Městský okruh skoro neexistuje a zbourané stadiony za Lužánkami zarostly za 20 let trním a hložím. A na radnici se hoduje a veselí, též za peníze eráru. To je teda režim.
Filip Tittl: (6.10.2016 15:40)
díky za kometnář, ale otázku k zodpovězení úplně neobsahuje...
OTÁZKA (6.10.2016 12:00) Josef Tobiáš
Jestliže budova nádraží v centru Brna snad tolik překáží, nebylo by možné místo přesouvání nádraží jinam vybudovat nové nádraží v centru, ale pod zemí? Chystá se snad stavba nádraží pod pražským letištěm, tak pro Brno by to snad bylo také dobré řešení. Nádraží v podzemí mají i jiná města. Například nádraží v centru Varšavy Warszawa centralna je také po zemí.
Filip Tittl: (6.10.2016 15:39)
Nemylsím si, že by budova nádraží v centru nějak překážela. Při modernizaci (nebo chete-li přestavbě) nádraží je ale samozřejmě důležité dbát na to, aby se ozila role kolejiště jako bariéry. Nádraží musí být prostupné. Mimochodem, varianta Petrov počítá s částí nádraží pod zemí - pro připojení vysokorychlsotních vlaků. Tedy trochu, jak píšete.
OTÁZKA (6.10.2016 11:51) Ondřej Veselý
Dobrý den, pokud pominu nostalgii, nebo citovou vazbu k současnému nádráží, nedává přece jen smysl nádraží přemístit?Zvláště ve velkém městě jako Brno? Mimochodem, nevím, kdo mimo obyvatel Brna ví, o co se jedná, ale brňenské nádráží a prostor před ním je tristní.
Filip Tittl: (6.10.2016 15:36)
Dobrý den, jak už jsem psal výše, za sebe bych se po zvážení všech argumentů klonil spíše k zachování nádraží v centru. I ve velkém městě, je poloha v centru výhodou. A upozorním přesně na to, co píšete. šance pro prostor před nádražím a celý "ring" okolo centra je právě modernizace nádraží. To může přinést energii a investice do těchto míst.
přeposlat e-mailem