Přijímat, nebo nepříjímat neočkované děti do školky? Odpovídá vakcinolog Prymula

Přední český odborník na vakcíny Roman Prymula | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

PRÁVĚ MŮŽETE POKLÁDAT SVÉ OTÁZKY

Podle zákona o ochraně veřejného zdraví mohou jesle s denním režimem, mateřské školy a dětské skupiny přijmout pouze dítě, které se podrobilo povinnému očkování. Výjimku mají děti s potvrzenou imunitou proti nákaze nebo ty, kterým zdravotní stav očkování neumožňuje. Mateřská škola v Chrudimi nyní ovšem podává žalobu na ministerstvo zdravotnictví kvůli uložené pokutě ve výši 40 tisíc. Tu má zaplatit za to, že přijala děti, které nebyly očkovány všemi povinnými vakcínami. Jaké může mít takové jednání následky? Ptali jste se vakcinologa Romana Prymuly.

položených otázek: 45 | jak se správně ptát | Aktualizovat
  1. Otázka má být stručná a jasná, maximálně tři řádky.
  2. Není možné reagovat na otázku zakládající se na externím odkazu.
  3. Přestože konfrontační otázky vítáme, nesmí překročit hranici slušnosti.
  4. Nepište otázky VELKÝMI PÍSMENY.
  5. Podepište se.
  6. Neopakujte dotazy, které už položili jiní.

Zodpovězené otázky

OTÁZKA (10.10.2016 11:49) Jana T.
Dobry den, rada bych se zeptala, proc podle Vas roste pocet lidi, kteri se stavi k povinnemu ockovani a priori negativne. Pozitiva ockovani pro celou populaci preci stale prevazuji nad moznymi vedlejsimi ucinky, ktere se mohou u jednotlivcu vyskytnout. Mohou v tom hrat roli urcite zajmy ci lobby? Dekuji
Roman Prymula: (10.10.2016 12:18)
To je složitá otázka. Lidé od nepaměti mají rádi jakési konspirační teorie a v poslední době si všichni pletou demokracii s něčím, kdy je mi vše dovoleno. Nemám problém se zavedením nepovinného očkování, ovšem pak by roli informátora a přesvědčovatele musel převzít na svá bedra stát a já se obávám, že toho v současnosti není schopen. Protichůdná doporučení jsou rovněž naprosto kontraproduktivní a nesmyslná. Děkuji za pozornost, spousty dotazů a už se musím rozloučit. R. Prymula
OTÁZKA (10.10.2016 10:46) Martin Rotter
Všeobecně se předpokládá, že je nahlášených maximálně 5% výskytů nežádoucích účinků po aplikaci léků, zejména po aplikaci různých vakcín. Takže, celý státní aparát zakládá svou vakcinologickou politiku na statistikách, které jsou z 95% nepřesné. Myslíte si, že zdravotnicko-politické závěry vyvozené z takové výchozí situace jsou a mají být pro člověka žijícího v demokratické společnosti závazné?
Roman Prymula: (10.10.2016 12:11)
Prakticky vše ve společnosti se hodnotí na základě nějakých výběrových souborů, které ale musí reprezentovat celou populaci. To že nahlásím teplotní reakci 100x a ne 1000x nemá žádný praktický význam. Potřebuji však znát všechny závažné a zejména život ohrožující komplikace a ty jistě takto dramaticky podhlášeny nejsou.
OTÁZKA (10.10.2016 10:38) Martin Rotter
Pro-očkovací entity (včetně Vás) často operují s pojmem kolektivní imunity. Operujete s nutností naočkovat 95% nějakého segmentu populace, aby byla KI navozena. Jenže, jak můžete tvrdit, že KI byla navozena, když přece ani nevíte (protože se to neověřuje), že dané vakcíny u očkovaných skutečně zabraly? Není tu vůbec žádná zpětná vazba. Nějaké % proočkovanosti vůbec nevytváří kolektivní imunitu. Například děti jsou ve školce 8 hodin denně a co zbytek dne? Navíc se ví, že některé vakcíny efektivně působí pouze několik let, takže nejenže kolektivní imunita nedává smysl z hlediska ochrana prostorové, nedává smysl ani z hlediska ochrany časové. Co na to povíte?
Roman Prymula: (10.10.2016 12:07)
Kolektivní imunita neexistuje logicky u všech onemocnění (např. tetanus, virová hepatitida B). Ale u klasických infekcí zcela nepochybně. Problém je, že je leckdy obtížné definovat proočkovanost přesným číslem, od kterého již ano. To se liší u jednotlivých onemocnění. Faktor prostorový hraje nepochybně roli, ale s ním jde ruku v ruce expozice a ve zbytku dne s výjimkou rodiny těžko strávíte s někým tolik času. Časový faktor ochrany se opravdu mění a ve vyšším věku díky vyvanutí imunity opravdu ani teoretická vysoká proočkovanost kolektivní imunitu nemusí navodit.
OTÁZKA (10.10.2016 10:37) Michaela
Dobrý den,pane Prymulo, prosím, můžete mi vysvětlit, jak neočkované dítě může ohrožovat kolektivní imunitu ve školce v prvních dvou třídách (nově v posledním ročníku školky již dítě neohrožuje) a pak na základní škole ve škole v přírodě (při běžné docházce do školy neohrožuje)? A co personál těchto vzdělávacích zařízení, ten děti neohrožuje? Kdopak z nich je asi očkován proti Hemofilu B, žloutence a dále přeočkováván proti ostatním nemocem? Většina personálu takováto očkování a přeočkování nemá, jelikož pro ně nejsou povinná. Ochrana po očkování (zejména inaktivovaných vakcín) je odhadována na pouze několik let, tedy dospělá populace není dávno chráněna po očkování z dětství, neměli by se tedy rodiče začít bát být se svými očkovanými dětmi? Máte k dispozici nějaké odborné studie, které jasně hovoří o tom, že neočkované děti jsou hrozbou pro očkované děti nebo také pro děti kontraindikované k očkování ve školce nebo na škole přírodě? Navíc stále u nás nevidím žádných 5% dětí, které mají kontraindikaci k očkování ze zdravotních důvodů. Řekla bych tak nějak jednoduše, že u nás se očkuje všechno co dýchá, bez ohledu na zdraví. Připadá Vám to vše v pořádku?
Roman Prymula: (10.10.2016 12:01)
Já nebudu komentovat různé legislativní úpravy, mnohdy vzájemně neprovázané, protože tam hraje odbornost mnohdy pouze malou roli. Skutečností je, že cirkulací viru či bakterie u neočkovaných jedinců může dojít i k onemocnění očkovaných prolomením imunity. Záleží na celé řadě faktorů. Proto má kolektivní imunita svůj význam. O personálu jsem již hovořil v předchozí odpovědi. Hemofilová onemocnění typu B jsou nebezpečná téměř výhradně pro děti do 5 let věku, proto dospělé (pokud nepřišli o slezinu) neočkujeme. A bohužel proočkovanost u nás díky různým hysteriím dramaticky klesá. U dobrovolných pneumokoků jsme na 70% a u povinného očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím jsme klesli u 2. dávky v současnosti pod 90%. To asi nebude proočkováno vše co dýchá.
OTÁZKA (10.10.2016 10:28) Johana Chylíková
Dobrý den, kdo jsou podle Vás čeští antivaxxers? V USA to bývají méně vzdělaní lidé s tendencí věřit konspiračním teoriím, obyvatelé menších měst a fanoušci Donalda Trumpa. Mně se zdá, že v Česku jsou to spíše vzdělanejší lidé z větších měst? Co si myslíte vy?
Roman Prymula: (10.10.2016 11:52)
Dnes to jsou dominantně konzumenti sociálních sítí, to možná trochu ovlivňuje úroveň vzdělanosti. Na druhé straně komunikaci na sociálních sítích zvládne prakticky každý, a proto bych tento faktor nepřeceňoval. Spíše jsou to mladé matky či těhotné ženy, které v přechodném osamění či na mateřské dovolené hledají socializaci se svými kolegyněmi a v tomto prostředí se dezinformace šíří až lavinovitě. Někdy se setkávám s antivax názory i u velmi vzdělaných lidí, i když to je spíše výjimkou.
OTÁZKA (10.10.2016 9:50) Jiří Bilík
Dobrý den, jak se stavíte k povinému ranému očkovaní HBV. Nebylo by vhodnější, vzhledem k prostředí, volit raději HAV?
Roman Prymula: (10.10.2016 11:45)
Riziko virové hepatitidy A je zřetele hodné zejména v souvislosti s cestováním. Proti hepatitidě A se očkuje například i v některých amerických státech (USA), kde je výskyt nad 20 na 100000. To by u nás muselo být 2000 případů ročně a přes současný brněnský exces je dlouhodobě situace klidná, Na druhé straně je toto očkování možno jednoznačně doporučit na privátním trhu. Hlavní problém ve vztahu k hepatitidě B je její chronický průběh a komplikace. Ty virová hepatitida A nemá.
OTÁZKA (10.10.2016 9:49) Jaroslav Čáp
Byly provedeny testy vlivu a významu očkování alespoň u 1000 dětí očkovaných a stejný počet vůbec a nikdy neočkovaných, žijících v podobných podmínkách, obdobný počet očkovaných jednou vakcínou, obdobný několika, max. třemi vakcínami a podobná skupina očkovaná všemi vakcínami? Byly sledovány všechny veřejností diskutované možné vlivy u všech testovaných? Byly testovány rozdíly mezi dětmi očkovanými v útlém věku řádově dnů a obdobná očkování ve věku řekněme po jednom roce života? Tedy řekněme vliv očkování na děti s nevyvinutým imunitním systém a u dětí, u nichž lze předpokládat, že si jejich organismus mohl sám obranný systém vybudovat? Bere se někde v úvahu dokonalost matky přírody a byl tento systém testován, např. oproti systému jen desetiletími ověřovaného a měnícímu se neustále systému očkování?
Roman Prymula: (10.10.2016 11:40)
Dvojitě zaslepenou randomizovanou studii, abychom porovnali obě skupiny eticky nelze dnes provést, protože máme dostatek důkazů, že vakcíny jsou přínosné, a tímto bychom kontrolní skupinu vystavili nepřípustnému riziku. Nicméně existují srovnání, kdy je možno zpětně analyzovat vývoj nemocnosti u neočkovaných jedinců v populaci a myslím si, že tato data jsou přesvědčivá. Jistě ale vše není růžové. Pokud očkujeme v nejranějším období nezralého jedince riskujeme, že jeho odpověď po očkování nemusí být dostatečná, ovšem i jeho riziko onemocnět infekcí je dramaticky vyšší než u kojence zralého. Tím chci říci, že doby, v kterých očkujeme jsou zanalyzovány na velkých souborech dat velmi důkladně.
OTÁZKA (10.10.2016 9:48) Richard Kořínek
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, proč je v povinném očkování zařazena Hepatitada B? Chápu ještě proč jsou tam běžně přenosné infekce, ale Hep B je přenosná pouze krví nebo pohlavním stykem. Rozumím očkování rizikových skupin - zdravotníci, sociální a humanitární pracovníci, ale proč plošné očkování v 6 týdnech věku? Navíc u nemoci, jejíž incidence průběžně klesá už od roku 1980. Celkově se díky očkování určitě výrazně zlepšil zdravotní stav populace, ale mám dojem, že v konkrétně v tomto případě volba vakcín nesleduje pouze logiku veřejného zdraví, ale i tlak farmaceutických firem. Nebo se pletu? Díky za odpověď. R.K.
Roman Prymula: (10.10.2016 11:32)
Hepatitida B je v nejnižším věku opravdu u nás velmi malým rizikem. Očkujeme v nejnižším věku ze dvou důvodů. Používáme kombinovanou vakcínu, kde hepatitida B je obsažena, nemáme informace o tom, že byla v této aplikaci škodlivou a je dostatečně imunogenní, že ji nemusíme později přeočkovávat. V ČR jsme očkovali současně 0leté a 12leté, takže dnes je proočkována populace do 30 let věku. To je hlavním důvodem, proč hepatitida B v populaci dramaticky klesá. Kdybychom hepatitidu B vyřadili z očkování 0letých museli bychom ji zařadit do očkování např. 12letých. To sice možné je, ale je to komplikovanější.
OTÁZKA (10.10.2016 9:44) Ivan
Prosím o vysvětlení z hlediska imunizace dětí, zda mělo a má smysl vyžadovat očkování pouze po dětech, ale nevztahuje se to na uklízečky, kuchařky atd. které jsou prokazatelně očkované podle jiného očkovacího kalendáře a s podstatně méně vakcínami. Od příštího školního roku se to nebude vztahovat na celý poslední ročník dětí ve školce. Je tak zřejmé, že vyžadování očkování ve školkách asi nemá souvislost s veřejným zdravím, ale je to spíše donucovací prostředek.
Roman Prymula: (10.10.2016 11:25)
Jistě ne všechny normy jsou ideální a už jsem hovořil o tom, že povinnost je pro stát pohodlnější, kdy nemusí provádět různé dlouhodobé a masové informační kampaně. Na druhé straně je třeba vůči personálu být trochu korektnější. Běžné dětské choroby již nepochybně prodělali a mají protilátky či paměťovou imunitu. Klíčový je také faktor kontaktu, kdy zmiňované kategorie osob nejsou s dětmi v neustálém kontaktu. U uklízeček, pokud nebudou mít zrovna virovou hepatitidu A kontaktní onemocnění nehrozí, u kuchařek jsou monitorována onemocnění, která se mohou šířit prostřednictvím potravin.
OTÁZKA (10.10.2016 9:44) Jiří Bilík
Dobrý den, jaký je váš názor na očkování v době, kdy imunitní systém není ještě zralý? Nemůže rozmach autoimunitních onemacnění souviset právě s tendencí sniřovat věk očkovaných a zvyšovat množství nemocí? Ano, neexistují prokazatelné studie, které by to potvrdily ani vyvrátily. Prostě nemáme dostatečný počet dětí, které by byly ochotny dělat experimentální vzorek.
Roman Prymula: (10.10.2016 11:19)
Myslím si, že máme dostatek studií, které přímou souvislost s autoimunitními chorobami vyvrátily. Na druhé straně opravdu očkujeme na hraně zralosti a nezralosti imunitního systému, a proto je tento čas velmi pečlivě balancován. Jistě bychom mohli očkovat později, ale tím bychom právě nechránili ty, kteří to potřebují nejvíce, tedy děti do jednoho roku věku. A je třeba rovněž zdůraznit, že vlastní infekce bývá mnohem významnějším zdrojem různých komplikací či spouštěčem některých nežádoucích reakcí.
OTÁZKA (10.10.2016 9:41) Jiří Bilík
Dobrý den, uvádíte: Například u spalniček je potřeba k dosažení kolektivní imunity přibližně 95procentní proočkovanosti. Tu všek nesplňuje ani samotná vakcína, která zanechává cca 10 % populace bez potřebných protilátek. Navíc prodělané spalničky dávají doživotní imunitu, čehož vakcína nedosahuje ani náznakem. Stejně tak v případě zarděnek a příušnic se očku v 18 měsicích, přitom imunita je mnohem zásadnější v pozdějčím věku, kdy už účinnost očkování začíná vyprchávat a jsou běžné případy, že naočkované děti tuto nemoc dostanou. V době, kdy rozložení očkování více ovlivňují farmaceutické firmy, než odborný názor není bezpečnější cestou větší volnost?
Roman Prymula: (10.10.2016 11:07)
Procento proočkovanosti k dosažení kolektivní imunity je správné, ale v něm se už kalkuluje jistá ztráta daná nižší účinnosti vakcíny. 10% populace bez odpovědi není správný údaj. Protilátky velmi rychle klesají, buněčná ochrana je mnohem déledobější, ale hůře se měří. Ochrana po očkování proti spalničkám (zejména proti těžším případům) je kolem 97%. Máte pravdu, že imunita s věkem oslabuje. Proto se v současné situaci snažíme posunout druhou dávku vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím někam mezi 5-7 rok věku.
OTÁZKA (10.10.2016 8:59) Dora Veselá
Dobrý den. Vzhledem ke skutečnosti, že od 1.9.2017 bude povinná předškolní docházka pro děti od 5-ti let, rozhodně naroste počet neočkovaných dětí ve školkách. Zajímá mne, zda-li bude v případě, že se nezačnou hromadně vyskytovat avizované epidemie, přehodnocena POVINNOST očkování, nebo bude - bez ohledu na další vývoj - zachován současný povinný očkovací kalendář. Děkuji za odpověď D.V.
Roman Prymula: (10.10.2016 11:00)
Povinná předškolní docházka jistě může vést ke střetu dvou existujících norem a zákonodárci na tuto skutečnost budou muset reagovat. Osobně si nemyslím, že jsou nutné přehnaně tvrdé represe, ale nějaké být musí. Zákonu či vyhlášce bez represe by se každý vysmál. Očkovací kalendář je preventivní normou a má epidemiím předcházet. Jistě jsou onemocnění, jako virová hepatitida B či tetanus, kde epidemie v souvislosti s pobytem ve školce nehrozí. U těchto chorob bych já osobně povinnost nevyžadoval. Na druhé straně vzhledem ke kombinovaným vakcínám, kdy není možné většinou aplikovat pouze některé komponenty, může být toto vyjádření chápáno trochu alibisticky.
OTÁZKA (10.10.2016 8:02) Klára
Dobrý den, můžete mi vysvětlit, proč není povinná mužská obřízka, když x výzkumů jasně hovoří o tom, že obřezaní muži nepřenáší vir způsobující rakovinu děložního čípku? Vždyť se jedná o skvělou prevenci ne? Já vám řeknu proč to tak není, protože obřízku může dělat každý doktor, proto na ní nikdo nevydělá (myšleno, nikdo z lobbistů a velkých společností). Proto je povinné očkování, jehož vakcíny vyrábí pár vyvolených společností a to se to pak lehce lobuje. Nebo máte pro to jiné vysvětlení?
Roman Prymula: (10.10.2016 10:53)
Není to tak prosté, jak předestíráte. Obřízka v tomto konkrétním případě jistě význam má, avšak ne stoprocentní a její doporučování není příliš zdůrazňováno pro možný falešný pocit bezpečí a riziko nákazy nejen HPV, ale i dalšími onemocněními. A ruku na srdce, jedná se o poněkud jiný zákrok. Očkováním něco dáváme, tady bohužel bereme. Ale vážně. Pokud je proočkovanost v okolních západních zemích srovnatelná s naší tak to vůbec není otázka lobování firem, neboť Vámi zmíněný zisk mají tak jako tak a s povinností toto nemá nic společného. Bohužel na sociálních sítích kolují tak nesmyslné informace, že podpora očkování státem je nezbytná. Buď povinností anebo přesvědčováním.
OTÁZKA (10.10.2016 8:00) Jirka
Dobrý den pane vakcinologu, rád bych se zeptal, zdali nemoci v Německu jsou jiné, než v České republice. Narážím na to, že v Německu je očkování nepovinné, zatímco v České republice povinné. Čím si to vysvětlujete? Mají v Německu závažné epidemie? Rád bych se zeptal, zdali nedochází k nebezpečí pro občany České republiky při pohybu německých neočkovaných občanů? Děkuji za odpověď
Roman Prymula: (10.10.2016 10:45)
Už jsem na podobný dotaz reagoval. V Německu je dnes překvapivě vyšší proočkovanost než u nás. Není to tedy o povinnosti, a proto se německých občanů opravdu bát nemusíme. Povinnost či nepovinnost se vyvíjela historicky a paradoxně třeba v USA je poměrně přísná. Povinnost je pohodlná pro stát. Tam, kde je očkování dobrovolné, musí stát (ne firmy) vést kontinuální kampaň, aby význam očkování vysvětlil. A to že očkování význam má, je snad zřejmé z proočkovanosti v Německu mezi 96-99%.
OTÁZKA (10.10.2016 7:59) anonym
123

Na tuto otázku odmítá dotazovaný odpovídat

přeposlat e-mailem

Najdete na Lidovky.cz