Neděle 28. listopadu 2021, svátek má René
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Proč je zima horší než horko?

Vedoucí lékař Koronární jednotky Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce doc. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

UKONČENO

Tuhé mrazy ztrpčují život obyvatelům České republiky, největší potíže ale představují pro lidi s nemocným srdcem. Chlad a mráz je podle lékařů ohrožuje ještě více než extrémní teplo. Lidé teď mohou pociťovat větší bolesti na hrudi či dušnost. V chladu je i větší riziko ucpání tepen. Jak se v mrazivých dnech chovat? Čemu se vyhýbat? A jak například dýchat? Odpovídal vedoucí lékař Koronární jednotky Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce doc. Petr Ošťádal.

položených otázek: 31 | jak se správně ptát | Aktualizovat
  1. Otázka má být stručná a jasná, maximálně tři řádky.
  2. Není možné reagovat na otázku zakládající se na externím odkazu.
  3. Přestože konfrontační otázky vítáme, nesmí překročit hranici slušnosti.
  4. Nepište otázky VELKÝMI PÍSMENY.
  5. Podepište se.
  6. Neopakujte dotazy, které už položili jiní.

Zodpovězené otázky

OTÁZKA (8.2.2012 16:21) Zvědavá
Vydává člověk více energie, když je mu zima, nebo když se potí? Kdy je rychlejší metabolismus. Tedy jednoduše: Zhubne člověk více, když je mu zima než, když se potí? Samozřejmě za předpokladu, že v obou případech přijme stejné množství potravy.
ODPOVĚĎ (10.2.2012 12:09)
Dekuji za moc dobrou otazku. Teplokrevny organizmus, tedy i clovek, vydava energii na udrzovani stale teploty telesneho jadra. Tuto energii vydava proto jak v extremnim teplu, tak v extremni zime. Je-li vsak zima prilis silna nebo trva-li delsi dobu a organizmus jiz nedokaze stalou teplotu jadra udrzet, dochazi k jejimu poklesu a s poklesem teploty jadra klesa take metabolizmus ve vsech tkanich; v tu chvili se vsak uz jedna o nebezpecny a potencialne zivot ohrozujici stav. Nicmene tohoto fenomenu se vyuziva i lecebne, kdy se snazime umelym, kontrolovanym ochlazenim telesneho jadra ochranit mozek a dalsi organy napriklad pri srdecni zastave (po resuscitaci) nebo pri nekterych operacich srdce a velkych cev. Dobrou radu na vyuziti extremnich teplot k hubnuti vsak ode me, kardiologa, necekejte.
OTÁZKA (8.2.2012 16:23) Daniela Vesela
Dcera, 27 let, trpi arytmiemi, jiz tri roky ma voperovany ICD (po idiopaticke fibrilaci komor). Muze velky chlad ci vdechovani ledoveho vzduchu ovlivnit funkci tohoto pristroje? a pripadne ovlivnovat cetnost a delku arytmii?
ODPOVĚĎ (10.2.2012 12:12)
Funkce pristroje (ICD) by nemela byt zasadne ovlivnena; pristroj je cely pod kuzi, zpravidla na hrudniku, a tedy jeho teplota je blizka teplote telesneho jadra. Co uz vsak nelze zcela vyloucit, je vyssi riziko srdecnich arytmii v pripade extremnich teplot, zalezi vsak na konkretni srdecni vade.
OTÁZKA (8.2.2012 16:55) Alexandra Tomková
je dobré si loknout ledové vody než člověk vyjde na mráz,aby připravil průdušky na zimu-
ODPOVĚĎ (10.2.2012 12:13)
Nevim o tom, ze by poziti ledove vody melo ochranny vliv na organizmus, ktery je nasledne vystaven mrazu.
OTÁZKA (8.2.2012 18:30) Lucie
Dobrý den, pane doktore, v posledních dnech se internet hemží zaručenými radami, jak chránit děti před mrazem a jestli s nimi chodit ven. Rady jsou dost protichůdné. Má se dětem v mrazu dávat šála přes obličej, přes pusu? Nebo jen stačí dýchat nosem? A existuje nějaká hygenická norma stanovující od kolika stupňů pod nulou nelze chodit s dětmi ven např. s mateřskou školkou na vycházku, na lyžařské kurzy atp.? Díky moc za odpověď.
ODPOVĚĎ (10.2.2012 12:17)
Dekuju za otazku. Jako lekar, ktery se stara o choroby srdce u dospelych, Vam neumim dat odbornou radu, jak nejlepe ochranit deti pred mrazem, neznam ani teplotni limity pro skolni vychazky. Jestlize se internet v tomto ohledu hemzi protichudnymi zarucenymi radami, jak pisete, mohu jen zcela neodborne doporucit zdravy selsky rozum...
OTÁZKA (8.2.2012 18:34) Jirka Barák
Pří chůzi v chladu mě tupě začne bolet mezi lopatkami,nebo i vpředu na hrudní kosti.Při přechodu do tepla nebo zastavení tlak zmizí. Na EKG nic nebylo zjištěno.Předem moc děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ (10.2.2012 12:23)
Obtize, ktere popisujete, napadne pripominaji tzv. anginu pektoris. Jedna se o potencialne zavazne onemocneni, zpusobene nedokrevnosti srdce pri zuzenych koronarnich neboli vencitych tepnach. Pri tomto onemocneni muze byt EKG, natocene v klidu, zcela normalni. Doporucuji navstivit bez odkladu Vaseho lekare, ktery navrhne dalsi vysetreni a pripadne lecbu.
OTÁZKA (9.2.2012 0:19) Anonym
Dobrý den, několikrát týdně se chodím proběhnout 10 - 15 km. Chtěla bych se zeptat, zda je běžné, že v teplotách okolo minus deseti stupňů mám průměrnou tepovou frekvenci po dobu zátěže i při velmi pomalém běhu (jinak ani v mrazu neběhám) o 10 - 20 tepů vyšší než při "běžné" venkovní teplotě. Zároveň mám daleko větší pocit žízně. Při jaké teplotě by už i trénovaný člověk neměl venku sportovat vůbec? Děkuji za odpověď. Gabriela
ODPOVĚĎ (10.2.2012 12:30)
Vase pozorovani je ucebnicovym prikladem reakce organizmu na fyzickou zatez v extremni zime. Vlivem zvyseneho vylucovani nekterych pusobku (napr. adrenalin nebo noradrenalin) v chladu dochazi ke zrychleni tepove frekvence. Soucasne se vsak pusobenim stejnych pusobku zmensuje take prusvit tepen (dochazi k jejich zuzovani), proto byste si pravdepodobne namerila i vyssi krevni tlak. Mrazivy vzduch ma take zpravidla nizsi vlhkost, proto dochazi k vyssim ztratam vody dychanim a zvysuje se nasledovne pocit zizne. To vse znamena nepochybne zvysenou zatez pro organizmus.
OTÁZKA (10.2.2012 10:56) Iva1
Dobrý den, jsem již starší osoba a nedýchá se mi právě lehko. Ale nyní, v těch 15-tistupňových mrazech, je to o dost lepší. A nejhorší situaci zažívám za letních veder. Nemělo by tomu být naopak?
ODPOVĚĎ (10.2.2012 12:33)
Dekuju za otazku. Je tezke jednoznacne odpovedet, zda je pro organizmus horsi extremni teplo nebo extremni zima. Nicmene pokud se tyka onemocneni srdce, v soucasne dobe mame mnohem vice udaju o skodlivem pusobeni extremni zimy; prikladem muze byt prokazatelne vyssi vyskyt srdecnich infarktu v zimnich mesicich.
OTÁZKA (9.2.2012 0:20) Mard
"Poděkujete" redakci, že Váš rozhovor má nadpis "Proč je horko horší než zima?" ? A druhá otázka: má teplo/chlad vliv na četnost fibrilací a tedy zástav srdce?
ODPOVĚĎ (10.2.2012 12:36)
Pro radu srdecnich arytmii, jako je fibrilace sini, ale i nektere druhy komorove tachykardie nebo fibrilace komor (srdecni zastava), byl popsan vyssi vyskyt v zimnich mesicich.
OTÁZKA (9.2.2012 2:25) Zbyněk
Má zima respektive mráz kladný vliv na zdraví? Kdysi jsem něco prodával a vždy celý prosinec jsem denně stál venku 10 hodin. Někdy jsem tak prochladl, že jsem se potom v teple mnoho hodin nemohl zahřát, byl jsem strašně zmrzlý a strašně unavený.Přesto jsem nikdy nebyl nemocný. Nyní jsem v kanceláři, odpočinutý a občas něco chytnu. Proč mají lidé strach z nachlazení? Když jim říkám, aby šli na mráz, tak si myslí, že jsem blázen. Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ (10.2.2012 12:42)
Od samotneho mrazu asi nemuzeme ocekavat priznivy ucinek, ale protektivne pravdepodobne bude pusobit tzv. otuzovani. V zimnich mesicich je vzdy zaznamenan vyssi vyskyt nachlazeni, nejruznejsich virovych, predevsim respiracnich infekci; ty mohou byt potencialne velmi nebezpecne pro jedince s nejruznejsimi chronickymi nemocemi. Chripkove epidemie byvaji provazeny vyssim vyskytem kardiovaskularnich prihod a dokonce i vyssi umrtnosti u citlive populace (starsi nemocni a pacienti s chronickym onemocnenim).
OTÁZKA (9.2.2012 3:33) Josef
Co si myslite, pane doktore, o te mode, kdy se v nekterych letech nenosily zadne pokryvky hlavy (cepice)? Ja to nesnasim, picha mne potom v usich. Vetsina lidi si ale na nic neztezuje. Je pravdou to co jsem kdysi slysel, ze krevni obeh se za chladu snizuje ve vzdalenych koncetinach, ale nikoli ve hlave ??
ODPOVĚĎ (10.2.2012 12:47)
Ja bych urcite doporucil co nejvice omezit expozici extremnim teplotam, neni-li na ne clovek adaptovan (tam, kde Eskymak vystaci s kosili, Egyptan by mel mit kozich a cepici). Pokud se tyka jineho prokrveni konecku prstu a hlavy, mate naprostou pravdu: zatimco v prstech hornich i dolnich koncetin dochazi v extremnim mrazu k zuzeni cev, poklesu prokrveni a teploty, v hlave - v mozku je samoregulacnimi mechanizmy dlouho udrzovana stala telesna teplota a normální krevní průtok.
OTÁZKA (9.2.2012 7:08) Matuška
Jsem po transplantaci půlmonální chlopně u vás v NNH před 2 roky. Mrazy opravdu nemusím, buď vůbec jakoby necítím srdce, nebo se rozběhne jak blázen, a to i při chůzi venku po rovině, byť někdy jen na chvíli, než si odpočinu. Pak už jde hůře dýchat, přidá se motání hlavy a málem hledání lavičky na sednutí - ale hledej v zimě, že. Je třeba se obávat, nebo je to běžný příznak v mrazech a s touto diagnózou. Je to po dvou operacích "fallotky" normální stav, nebo radši v mrazech nevylízat z baráku? Jinak podobné zdravotní potíže jsou i během celého roku, ale v takových mrazech obzvláště. Děkuji!
ODPOVĚĎ (10.2.2012 12:50)
Jednoznacne bych Vam doporucil, zvlaste mate-li obtize, ktere popisujete, nevystavovat se ucinkum extremniho mrazu nebo tuto expozici co nejvice omezit a urcite minimalizovat fyzickou zatez v mrazivych podminkach.
OTÁZKA (9.2.2012 7:37) Olda Kopp
Dobrý den pane Doktore, mám následující problém, každý ctvrtek okolo osmé hodiny mám velmi výraznou srdeční arytmii. cítím se velmi špatně. moje otázka zní mám už jít domu nebo si mám dát další pivo a v klidu vyčkat do zavíračky?
ODPOVĚĎ (10.2.2012 12:53)
Mily Oldo, davejte na sebe pozor! Dnes je patek a do dalsi arytmie Vam zbyva pouhych sest dnu...
OTÁZKA (9.2.2012 11:37) Iva K.
Dobrý den, může být prolaps mitrální chlopně vliv na občasnou tachykardii (cca 220/min. trvající až 12minut), vždy vyvolanou podobným pohybem do předklonu, většinou po fyzické zátěži? Je mi 31, při jedné operaci došlo k dočasné zástavě srdce při větší ztrátě krve, je možná tato příčina? EKG vyšetření bylo v pořádku. Může být tak vysoká tach. nebezpečná? Předem děkuji Iva
ODPOVĚĎ (10.2.2012 12:57)
Na Vase otazky neumim odpovedet bez dalsich informaci z vysetreni. Zcela obecne mezi onemocnenim mitralni chlopne a nekterymi arytmiemi muze byt souvislost, stejne tak obecne vetsi krevni ztrata muze zpusobit zastavu srdce a obecne tachykardie s frekvenci 220/min muze byt zavazna. Doporucuji tyto obtize konzultovat s Vasim lekarem.
OTÁZKA (9.2.2012 13:23) Evžen, Frýdek-Místek
Pane docente, rád bych se Vás zeptal, zda jsem zdravý? "Co byste chtěl? Vždyt´jste zdravý!" byla odpověd´lékaře socialního odboru ve Frýdku-Místku. Mám po dvou infarktech v rozmezích 8. hod a následně 4násobný bypass. Také jsem postižen silným diabetem a zeleným zákalem. Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ (10.2.2012 12:58)
Podle toho, co pisete, mate nekolik chorob, ktere nejsou zcela vylecitelne a vyzaduji dlouhodobou lecbu.
OTÁZKA (9.2.2012 18:04) LukasH
Dobry den. Mam otazku ohladne extremneho otuzovania. (skok do ladovej vody, plavanie v nej) Pred nedavnom som absolvoval predoperacne vysetrenia (varikokela) teda mam za sebou aj testy srdca. Vsetko je ok. Myslite ze sa mozem bez problemov otuzovat, alebo navrhujete este nejake detailnejsie vysetrenia? Dakujem
ODPOVĚĎ (10.2.2012 13:01)
Dekuju za otazku. V medicine neni nikdy nic na 100%. Pokud mate vyloucene nejbeznejsi srdecni vady (napriklad echokardiografickym vysetrenim), zatezove testy byly v poradku a extremni otuzovani Vam nedela obtize - je Vam prijemne, tak mate pravdepodobne nizke (ale ne nulove) riziko, ze Vam tato cinnost ublizi.
přeposlat e-mailem