Proč stále čelíme povodním?
vydáno 9.8.2010 12:00
Českou republiku opět zasáhly povodně. Tentokrát pustošily sever Čech. Voda bořila domy a zabíjela lidi. Není to tak dávno, co se povodňová vlna přehnala i severní Moravou. Žijeme v době záplav? Co povodně spouští? A dá se jim zabránit? Jak se z malého toku může stát ničivý živel? Na tyto a další otázky odpovídal hydrolog Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu.
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 11. srpna 2010 do 15:00
OTÁZKA:
Pamatuji si hrozivou povodeň 1997, pak 2002, loni v červnu na severu Moravy, letos sever Čech... Jak to bylo třeba v 70. a 80. letech? Nebyly? Nebo jsme o nich nevěděli? Jako roli sehrávají demokratická média, která pomáhají, zároveň se v zobrazování útrap vyžívají?
katka
ODPOVĚĎ:
Dobry den vsem.
V 70. a 80.letech opravdu nebyly tak rozsahle a velke povodne jako ty Vami jmenovane. V minulosti bychom nasli vice takovych obdobi povodnoveho klidu.
Zaroven, ale roste i vliv medii ve smyslu informovani o povodnich. Nedavno v casopise Vesmir vysel krasny clanek o "utajene povodni" na jihu Moravy od pana Munzara. Utajeni ve sdelovacich prostredcich bylo pravdepodobne i dusledkem komunisticke cenzury, ktera nechtela patrat po nejakych chybach, protoze obetmi byli hlavne hornici v mistnich dolech. Obecne vsak v te dobe povodne nebyly zpravou na prvni stranky novin, tam patrily politicke informace, o povodnich se psalo jen v rubrice "kratce", nebo v cerne kronice. Cili ano media maji take vliv na nase vnimani cetnosti povodni, zejme u tech lokalnich a mensich.
11.8.2010 14:13
OTÁZKA:
Dobrý den! Na kterých profilech bylo dosaženo 1000-letého průtoku? Není to jen zveličeno novináři? Děkuji.
Michal
ODPOVĚĎ:
Mluvit o 1000lete povodni je zavadejici a hydrolog by se do toho nemel moc poustet. Nas odhad toho jak velky prutok je 1000 leta povoden muze vychazet jen z pozorovanych dat a statistickych metod extrapolace dat. S jakouz takouz presnosti jsme schopni odhadnout kolik je stoleta povoden, proto spise rikame, ze povoden byla vice nez stoleta, nebo vyrazne vice nez stoleta. Lze se domnivat, ze podobne vyhodnoceni plati pro vsechny male toky v povodi Smede, pravdepodobne i Luzicke Nisy a na Kamenici. Finalni vyhodnoceni, kolik vlastne teklo a jaka tto byla povoden bude v ramci vyhodnoceni povodni.
11.8.2010 14:18
OTÁZKA:
Dobrý den, co je dle Vašeho názoru hlavní příčinou rozvoje povodní v posledních letech - extrémní a nárazové srážky nebo upravená krajina a terén, které umožňují rychlý průtok a omezují vsakování - popř. jiné vlivy. Jsem starší ročník a jsem přesvědčen - možná chybně - že k výraznému nárůstu srážek na našem území v posledních desetilích nedochází. Jaká je statistika povodní třeba v posledních 50 letech u nás? Nevzniká trochu zkreslený dojem také vlivem mediálních prostředků, pro které je to atraktivní předmět popisu? Děkuji
Michal Dvořák
ODPOVĚĎ:
Prave proto, ze potencialnich vlivu je cela rada, je obtizne jednoznacne jednotlive z nich urcit. POdle mne vliv krajiny existuje, ale uplatnuje se v ruznych situacich odlisne. Jednoznacne existuje i vliv medii (viz predesla odpoved). Narust srazek neni jednoznacny, ja se porad domnivam, ze proste mame tu smulu, ze zijeme "nahodou" v povodnove aktivnejsim obdobi. Proc je tomu tak? Stoprocentne podlozena odpoved neexistuje, ja bych patral spise v planetarnich a slunecnich cyklech a take v "prvku nahody".
11.8.2010 14:22
OTÁZKA:
Dobrý den pane Daňhelka
Kdo pravidelně sleduje meteorologické mapy, pořizované na základě snímků z meteodrůžic, tak i když neni profesionál a neni to jeho povolání, má oprávněné pochybnosti o tvrzení, že povodně s předstihem několika hodin nelze předpovědět. Jak je tedy možné že argumentem, to nešlo předpovědět se odpovědní státní úředníci, kteří jsou placeni z daní občanú ČR se chtějí zbavit odpovědnosti. Je zřejmé, že toto neni otázka pro Vás, jste meteorolog. Chtěl bych vědět a jistě né jen já, s jakým předstihem je možné předpovědět mnořství a místo kam vodní srážky spadnou. Dle informací z masmédií to jde minimálně 6 až 12 hodin předem. To by jistě stačilo k varování obyvatel v postižených oblastech státu a stráty na majetku a lidských životech by nebyly v takovém rozsahu. Děkuji Brádka
Jiří Brádka
ODPOVĚĎ:
Odpoved na vasi otazku zalezi na tom, co povazujete za presnou predpoved mnozstvi a mista vyskytu srazek. To ze budou intenzivni srazky (rekneme nad 20 mm za den - coz uz je poradny dest) na uzemi Cech lze s uspechem predpovedet tak 24 az 72 hodin dopredu (kazda situace je ale jina). Predpovede, ze v bource spadne 100 mm nad Libercem v podstate muzemem jen par minut dopredu, respektive az v okamziku, kdy jiz bourka vznikla. Ostatni pripady se pohybuji nekde mezi - cim mensi uzemi a vetsi srazka, tim je to obtiznejsi.
11.8.2010 14:26
OTÁZKA:
Opravdu nehodlám litovat těch, kdo si tězce poškozený či stržený dům opraví či postaví na stejném místě (ano, mám na mysli například Troubky). To už není smůla a neštěstí ale prostá hloupost. Neměl by stát, kraje či obce začít výrazněji zasahovat do takových rekonstrukcí - jak restriktivně (zákazem), tak proaktivně například možností získání náhradního pozemku? V této věci by snad mohli pomoci i hydrologové například poukázáním na lokality, které jsou pro stavbu či rekonstrukci po povodni zcela nevhodné.
Lukáš Erben
ODPOVĚĎ:
Zaplavova uzemi jsou jasne vymezena a ty informace jsou uradum znamy. Stejne tak jsou v miste znamy protipovodnova opatreni (pokud je na stoletou povoden, pak vetsi povoden misto stejen zaplavi). Osobne bych byl spise pro moznost poskytnuti nahradniho reseni lidem, kteri by se chteli prestehovat - viz podle mne dobry priklad Jeseniku na Odrou a nekterych dalsich obci po lonskych privalovych povodni na Novojicinsku:-)
11.8.2010 14:29
OTÁZKA:
Existují ze všech míst záplav analýzy příčin vzedmutí hladin, včetně tvaru terénů kolem a komplexní jejich vyhodnocení s doporučeními pro vládu?
Četl jsem postřeh jedné obyvatelky vyplavené vesnice, o tom, že se orají brázdy polí po svahu ne po vrstevnicích a zdá se, že také chybí rozorané meze v padesátých letech minulého století, pravděpodobně dle sovětského vzoru.
Petr Fiala
ODPOVĚĎ:
Po kazdych velkych povodnich (1997, 2002, 2006, 2009) se pro vladu zpracovaval rozsahly hodnotici projekt mimo jine s doporucenimi a zavery. Krajina vzdy byla zminena jako jeden z vyznamnych faktoru, ale uprimne, pri extremech jako byly posledni povodne - extremni srazkove uhrny a jejich plosny rozsah a velke predchozi nasyceni povodi - by povoden vznikla i pri orbe po vrstevni.
11.8.2010 14:32
OTÁZKA:
Zdravím, četl jsem článek že ve střední Evropě probíhá zrovna malý pluviál. jaký je Váš názor, kdy podle Vás skončí? děkuji za odpověď
Mirek
ODPOVĚĎ:
Jeden muj kolega tvrdi, ze lze vypozorovat cyklus zhruba 180 let, v nemz jeho posledni tretina je na povodne relativne chudsi, my jsme ted v prvni tretine, takze podle teto teorie bychom si jeste dlouho pockali. Seriozne vsak nic takoveho rici nedokazeme.
11.8.2010 14:36
OTÁZKA:
V roce 1897 napršelo na Nové louce u Bedřichova 435mm srážek za 24h. Přehrada tehdy v regionu nestála ani jedna - a ač jsem z této oblasti, nepamatuji se, že by někdo někdy-zmiŇoval nějákou ničivou povodeŇ v tomto roce. Skutečně jsme tak radikálně změnili schopnost krajiny absorbovat vodu ??
Václav Kučera
ODPOVĚĎ:
9.7.1897 naprselo na Nove 345 mm, coz je dosud platny rekord (v roce 2002 na Knejpe 272 mm), v obou pripdech povodne vznikly, v roce 1897 dokonce opravdu katastrofalni, myslim, ze kdyz zkusite internet, najdete i par obrazku:-)
11.8.2010 14:38
OTÁZKA:
Dobrý den, dají se ty to četné záplavy z posledných let svou intenzitou srovnat z minulostí nebo je to jev nový a budem si muset zvykat.
A ještě jeden dotaz: Dá na vaše rady stát a řídí se jimi při navrhování proti povodnových staveb.
Děkuji
Pavel K.
ODPOVĚĎ:
I v minulosti byla obdobi castejsiho vyskytu povodni, napriklad: 1888 jizni Cechy, 1890 Vltava, 1897 Krkonose, Jizerky, 1903 Odra.
POdklady CHMU (merena dat, odhad velikosti 100leteho prutoku aj.) jsou pouzivany pri planovani, ktere delaji podniky Povodi, ti i identifikuji potrebna protipovodnova opatreni, jejich realizace je pak otazkou priorit, protoze penez neni na vsechny naraz - podobne treba dalnice, take je nejde postavit behem jednoho roku vsechny, ktere jsou v dlouhodobem planu.
11.8.2010 14:41
OTÁZKA:
Dobrý den, co vlastně přesně znamená, když se řekne "stoletá (tisíciletá, desetiletá ap.) voda"? Že o tolik víc vody oproti průměru v daném vodním toku se objeví s pravděpodobností jednou za sto let? Děkuji
Jirka B.
ODPOVĚĎ:
100leta voda znamena, ze takovy prutok se v danem miste objevi v dlouhodobem prumeru 1x za sto let - tedy pokud bychom meli 1000 let pozorovani, tak deset nejvetsich povodni je 100letych (a vetsich). My tyto hodnoty odhadujeme statisticky na zaklade mereni 50 az 120 let dlouhych (cili jde opravdu jen o odhady). To kolik to je ve srovnani s prumernym prutokem je misto od mista ruzne. Na malych tocich ten pomer byde vetsi nez na velkych.
11.8.2010 14:45
OTÁZKA:
Dobrý den, můžeme bleskovým povodním (i těm méně bleskovým) vůbec nějak čelit?
Jarka
ODPOVĚĎ:
Privalove povodne jsou velmi nahle, takze jedine co muzeme je pri jejich vyskytu rychle evakuovat qa zachranit lidske zivoty, postavit vsude technicka opatreni navic dostatecne kapacitni (nadrze, kapacitni koryta, ci vysoke hraze) neni mozne.
11.8.2010 14:47
OTÁZKA:
dobry den..myslite ze hrozi vyznamne rozvodneni potoka v miste asi 2 km od pramene kdyz potok nema zadny pritok a normalne je to potok asi pul metru siroky?
diky za odpoved
petr dvorak
ODPOVĚĎ:
Urcite muze, pokud se nektera bourka "trefi" primo do jeho povodi...
11.8.2010 14:48
OTÁZKA:
Neptam se proc byla povoden. Je to jasne, voda nema kde vsakovat.Ptam se proc je moderni cele mesta vybetonovat dlazbou.Vsechny namesti po revitalizaci maji jen dlazbu a sirsi chodniky aby radnice nemusela platit osetreni travniku.Otresne je ze se vybere prirozena zemina a stromy se sadi do vybetonovane jamy- navenek to vypada ze je v hline ale ony maji koreny sevrene v betonu a je to zasypane hlinou. Stromy tedy nezadrzi prival vody a je dlouho v bahne, za horka ty stromy usychaji (Ostrava-opravene namesti kde stromy jsou v betonove jame., budouci ctvrt Karolina je obrovska jama...Trinec-tam dokonce hasici zalevaji revitalizovany park na namesti,U Hypernovy jsou nove stromy uschle diky betonu. FMistek-u polikliniky revitalizave ulice- stromy i travniky sevrene betonem a i dokonce trava je na betonu a odpadu cihel . Jak je mozne ze i HYNDAU zabrala tu nejlepsi pudu a vlada neprovedla dodnes protipovodnove opatreni. Olomouc ma stavet na 48 ha- podnikatelske kancelare. Stezujte si i na to u vlady, at se neco zmeni
v
ODPOVĚĎ:
Myslim, ze ve svete je naopak moderni budovat treba takzvane raingardens, tedy mista, kde je vode umozne vsak, existuji male retencni nadrze pod dlazbou, nebo zelene odtokove cesty odvadejici vodu - zejmena v Norsku najdete spoustu prikladu. Je asi na kazdem meste, aby svou vystavbu uvazovalo i v souvislostech kam bude voda odtekat...
11.8.2010 14:51
OTÁZKA:
Domnívám se, že jednou z příčin povodní jsou ohromné plochy střech, silnic, parkovišť, ze kterých voda stéká a nevsakuje se. V sobotu jsem ale zažil povodeň v Mařenicích u Cvikova, a tam jsou skoro jenom lesy....Takže asi opravdu hodně "mokrý a vysoký mrak...
Luděk Hurych
ODPOVĚĎ:
Dekuji, dokumetujete prakticky, ze opravdu pri extremnich srazkach odteka voda formou povodne i ze zalesnene krajiny, na druhou stranu problem nepropustnych ploch je zrejmy, v mestech pak problem pusobi kazda intenzivnejsi srazka jsou pak vyplaveny sklepy a podobne.
11.8.2010 14:53
OTÁZKA:
Dobrý den. Jaký je Váš názor na teorii malých pluviálů? (publikováno v časopisu Vesmír, 1997, Zdeněk Vašků)
křowas
ODPOVĚĎ:
Pokud si pamatuji, clanek jsem kdysi cetl, ale lhal bych, kdybych tvrdil, ze si presne uvedenou teorii pamatuji, nicmene je rada klimatickych i extraterestrialnich cyklu, ktere mohou frekvenci povodni nejakym zpusobem ovlivnit, identifikace tohoto vlivu a jeho kvantifikace v podminkach stredni Evropy vsak zatim neexistuje. Na druhou stranu, treba vliv El Nino na zapade Ameriky je naprosto jasny a lze podle nej predikovat vyskyt povodnovejsich obdobi.
11.8.2010 14:58
© 2024 MAFRA, a.s. 
Přepnout na verzi pro počítač
