Sobota 18. ledna 2020svátek má Vladislav -1 °C polojasno Předplatné LN

S pokleslým vkusem bojujeme stále, říká zakladatel mmcité Karásek

Oceňovaný stojan na kola Davida Karáska Meandre | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

UKONČENO

David Karásek je úspěšný designér, držitel ocenění Red Dot Award a spoluzakladatel firmy mmcité, která je svým městským mobiliářem proslulá i daleko za hranicemi České republiky. Před více než deseti lety začínala firma s lavičkami, dnes v sortimentu mmcité najdete i přístřešky pro kola, popelníky nebo dětská hřiště, a s firmou spolupracují uznávaní čeští designéři, například Roman Vrtiška nebo Lucie Koldová. Jaký byl impuls k založení firmy, jak dosáhnout úspěchu na mezinárodní scéně a co mmcité plánuje do budoucna?

položených otázek: 12 | jak se správně ptát | Aktualizovat
  1. Otázka má být stručná a jasná, maximálně tři řádky.
  2. Není možné reagovat na otázku zakládající se na externím odkazu.
  3. Přestože konfrontační otázky vítáme, nesmí překročit hranici slušnosti.
  4. Nepište otázky VELKÝMI PÍSMENY.
  5. Podepište se.
  6. Neopakujte dotazy, které už položili jiní.

Zodpovězené otázky

OTÁZKA (25.2.2013 18:11) Martini
dobry den Chtel bych se zeptat jestli Vás trochu nemrzi, ze v centru Brna na laveckach ktere jste navrhli i zkonstruovali nyni sedi v podstate jenom bezdomovci a normalni clovek ma pomalu strach si na ne sednout aby neco nechytl.
ODPOVĚĎ (27.2.2013 16:06)
Abych pravdu řekl, moc mi to líto není, beru to jako přirozenou součást měst. Navíc si myslím, že drtivá většina laviček neslouží jen bezdomovcům. Město je složitý organismus a jeho jednotlivé části se od sebe hodně liší. Takže někde to tak je, většinou ale ne.
OTÁZKA (25.2.2013 20:26) Honza Pivec
Dobrý den, chtěl bych se Davida zeptat, zda-li vnímá nějaký posun v trednu používaných materiálů, zda-li se budoucnost přikloní, třeba v případě laviček, spíše k dřevoplastu, nebo k přírodním materiálům. A jak lze bojovat návehem prvků mobiliáře nebo použitým materiálem proti hojně rozšířenému vandalství. Děkuji
ODPOVĚĎ (27.2.2013 16:18)
Díky, Honzo za otázku. Nejprve odbočím a využiju příležitosti abych ti poděkoval za záslužnou práci, kterou jsi vykonal na misi v Afghanistanu, máš můj obdiv. Co se týče používaných materiálů, je pravda, že jejich paleta je hodně omezená, zvláště ve srovnání s mediálně frekventovaným interierovým nábytkem. Občas to působí docela konzervativně - hlavně se využívají tradiční materiály - ocel, hliník, litina nebo beton ve spojení se dřevem, sklem a v menší míře s některými druhy plastů. Je to logické, městský mobiliář musí být navržen tak aby odolal všemožným vlivům počasí ale taky, a to je hodně důležité, anonymnímu uživateli. Tato situace je hodně specifická a liší se výrazně od situace, do kterých se navrhuje většina jiných výrobků. Abych se dotkl těch nových trendů, na které jsi se ptal, jsou to dnes hlavně politicky korektní recyklované plasty, které ale mají výrazně horší vlastnosti a proto se nám zatím nedaří je smysluplně využívat. Další možností, která vypadá o dost líp jsou takzvané dřevoplastové kompozity, vypadají o dost líp a taky jejich fyzikální vlastnosti jsou výrazně lepší. Zrovna dnes jsme tady měli návštěvu od jednoho dodavatele tohoto materiálu z Rakouska takže možná brzo z něčím vyjdeme...:-)
OTÁZKA (26.2.2013 8:55) Ivana Vágnerová, Brno
Dobrý den pane Karásku, nemohla by Vaše firma navrhnout a nabídnout městu nějaké přístřešky na popelnice, které se poslední leta přesunuly ze dvorů bytových domů na ulice? Děkuji za odpověď a přeji Vám hodně úspěchů při zkrášlování našich měst.
ODPOVĚĎ (27.2.2013 16:44)
Tohle téma jsme už několikrát řešili, naposledy do Švýcarska, bohužel, zájem nebyl tak velký abychom vytvořili nějaký typový přístřešek. Požadavky na provedení a rozměry jsou případ od případu hodně odlišné.
OTÁZKA (26.2.2013 15:41) Tomáš Ježek
rád bych se zeptal jak vnímá firma mmcité rozdíly v přístupu k budování kulturního prostředí v zemích, kde působí nebo kam dodávají své produkty, v porovnání s Českem. Vždyť objednání městského mobiliáře musí vzejít z radnice, to není soukromá věc. Nedokáži si představit, že naše úřednická nevzdělaná jelita odkojená v Babovřeskách (konkrétně mám na mysli úřady Zlí(ý)nského kraje) budou schopna bez úplatku prosadit nějakou pěkně vydesignovanou věc.
ODPOVĚĎ (27.2.2013 16:48)
Rád bych se připojil k populárnímu nadávání na českou realitu ale můžu vás ujistit, že situace je všude stejná, mám dokonalý seznam francouzských, rakouských, belgických či anglických jelit...:-) Ale jistě, situace je trochu odlišná ve vyspělejších částech Evropy, radnice i občané věnují veřejnému prostoru ještě pořád více pozornosti než u nás, nicméně se to krůček po krůčku vyrovnává. S úplatky to nemá co dělat, spíš s obecným vkusem a s tím budeme asi bojovat vždy.
OTÁZKA (27.2.2013 9:13) Maak
Došlo na vaše slova a emigroval jste na Slovensko i se svoji firmou, v nedávné minulosti propojenou pupeční šňůrou na penězovody obecního úřadu Zlín díky kamarádům z ODS i CSSD? Děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ (27.2.2013 16:49)
Zatím na naše slova nedošlo, možná už ale brzy dojde. Víme však, že je to jen gesto, situace v jiných krajích pod oranžovou vládou není příliš odlišná. A jen tak nebude, když vidíme, co se děje právě v Senátu...
OTÁZKA (27.2.2013 12:05) Pospíšil
Dobrý den, budu trochu rýpavý, protože používám MHD v Brně podle toho, co jsem viděl na vašich stránkách tak je mi spousta přístřešků povědomých. Ať již jsou z vaší dílný či nikokliv, vkaždém případě mě zaráží jejich nepraktičnost co se užitné hodnoty týče. Na pohled jsou sice hezké, ale když pod nimi člověk stojí spolu s dalšími lidmi a skoro na všechny prší a fouká (teď nemám na mysli vandaly poničené kusy, to samozřejmně není vaše vina), tak jen přeje designerovi který tu zastávku navrhl aby si to taky zkusil. Chápu že je to jen dočasný přístřešek a neslouží k delšímu pobytu, ale přijde mi, že věcy by neměly jen vypadat ale také sloužit. Přijde mi, že vštšina zastávek je hodně otevřená (což například na kopci kde hodně fouká je docela hloupost), stříšky jsou kolikrát hodně vysoko a otvory kde jsou citylighty tomu taky moc nepohají. Stál jsete někdy v dešti pod některou s vašich zastávek?
ODPOVĚĎ (27.2.2013 17:10)
Ano, v Brně jsme dělali hodně přístřešků, například většinu v centru. Vím, že jsou otevřené, ale jak správně píšete, je to jen přístřeší, nemůže je považovat za malé domy. Navíc, je-li daná šířka (cca 1,8m), která není velká a přesto bychom potřebovali na některá místa ještě užší, a je-li normou daná minimální podchodná výška (2,3m), težko zásadně ovlivníte jejich ochrannou schopnost. Čelní stěna, která by problém řešila by ale přinesla více problémů než by sama řešila. Naší snahou jako designerů pak bylo dosáhnout maximální transparentnosti hlavně proto, že každý přístřešek je v podstatě vždy dodatečně vsazen do existujícího uličního prostředí a tudíž by neměl vytvářet vizuální barieru. A jestli jsem naše přístřešky zkusil za deště? Samozřejmě, několikrát. Stejně jako většinu těch co vidíte v Evropě. Chrání cestující stejně jako ty naše...
OTÁZKA (27.2.2013 12:47) Petra Malá
Zajímalo by mě jestli a jak testujete vaše výrobky na odolnost venkovního prostředí a proti vandalismu? Dále mě zajímá jak se stalo, že máte sídlo v Bílovicích? Co byl podle Vás rozhodující okamžik pro uplatnění se v zahraničí? Jsem z Brna, kde je hodně městského mobiliáře vaší firmy. Trochu mě mrzí, když třeba vidím odpadkové koše od vás, které jsou polepené plakáty nebo ušmudlané od popela od nedopalků a upatlané. Přemýšlíte při volbě materiálu i o jeho "samočistitelnosti" (samoudržitelnosti, s co nejmenší potřebou údržby)? Díky a přeji další úspěchy a rozvoj
ODPOVĚĎ (27.2.2013 17:18)
Musím říci, že přesto, že už máme v tomto oboru opravdu bohaté zkušenosti, naše výrobky neustále testujeme. Máme vlastní zkušebnu, kde zkoušíme nejrůznější materiály, například asi dvacet druhů různých dřevin z celého světa, různé povrchové úpravy, nátěry apod. Je to nekonečný proces, naučili jsme se nevěřit našim dodavatelům a raději všechno sami zkoušíme. Přesto se občas něco nepovede, veřejný prostor je jedním z nejnáročnějších prostředí, které můžete potkat. Když navrhujeme vždy máme na zřeteli i údržbu, myslíme si totiž, že dobrý výsledek je jen ten, kdy se podaří dobře skloubit všechny části procesu - návrh, technický a technologický vývoj, výroba, instalace a nakonec i údržba. Poslední dvě bohužel už nejsou většinou v našich rukách. Ovšem přestože se snažíme aby výrobky byly snadno udržovatelné, nějakou údržbu vyžadují vždy. A to už je věcí zákazníka, většinou města. Naše výrobky navíc stačí většinou opravdu jen umýt.
OTÁZKA (27.2.2013 14:37) Karel Višnovský
Dobrý den pane Karásku, jak jste se k designu dostal? Vnímáte jej jako disciplínu, jež se dá řemeslně naučit nebo jde v první řadě především o otázku talentu? Děkuji KV
ODPOVĚĎ (27.2.2013 17:25)
Je to zvláštní ale já jsem chtěl být designerem už od svých sedmi let, sám nevím proč. Líbilo se mi, a líbí se mi to dosud jak z ničeho vzniká něco. Něco, co může vypadat tisíckrát jinak a je jen na vás abyste vybral tu jedinou finální formu. A nejlépe tu správnou, což je nejtěžší. Asi se nedá říct, že se dá tato disciplina naučit, talent je potřebný. Jako vždy ale jen na něm nezáleží, asi nejdůležitější je přístup k řešení problémů a schopnost inspirace prakticky ze všeho, co je kolem vás.
OTÁZKA (27.2.2013 14:43) Míša Vaňková
Dobrý den, chtěla bych se Davida zeptat: 1. Jak/jestli se změnilo vnímání městského mobiliáře jako součásti veřejného prostoru a jestli je v dnešní době prostor pro kreativitu a design (jak to můžeme vidět v zahraničí), nebo pořát "bojujete" s klasickým vnímáním toho, jak má vypadat lavička, koš, zastávka...? 2. Co je (jestli se to tak dá říct) na procesu kreativa- návrh- realizace- umístění "nejložitější" (skloubení designu a užitnosti, získání kvalitních materiálů, seriová výroba...)? 3. Nějaký "sen", cíl, přání v tom co byte chtěli navrhnout, realizovat nebo dosáhnout a co by znamenalo "tak to se povedlo, na to jsem fakt hrdý"? :) Díky! S přáním neutuchající kreativity. Míša V.
ODPOVĚĎ (27.2.2013 17:38)
Ahoj Míšo, pěkné otázky... 1) Můžu asi říct, že se vnímání změnilo, v naší zemi určitě dramaticky za posledních davcet let a protože mě znáš nepřekvapí tě, když řeknu, že jednoznačně k lepšímu. V Evropě lze taky pozorovat posun, pochopitelně ne tak dramatický, neboť začínali trochu z jiné úrovně. Hlavně můžeme vidět, že městům na úrovni veřejného prostředí záleží, že jim, stejně jako jiným zákazníkům, stále více záleží nejen na kvalitě ale také na atmosféře, kterou tyto malé (vzhledem k architektuře) objekty vytvářejí. Ale s tradičním nebo naopak pokleslým vkusem musíme bojovat stále, to zřejmě nikdy neskončí. 2) Myslím, že jsi to řekla sama - nejtěžší je právě propojení toho všeho dohromady. Pro mě asi taky to, rozpoznat v prvotní skice potenciál plnit přesně to, co chceme na konci. Provést ten ze začátku křehký koncept celým procesem tak aby nakonci byl silnější než na začátku. 3) Nejvíc si vážím výrobků, které nestárnou, jejich duch je pořád silný. Pár takových v katalogu máme, některé vyrábíme více než deset let a pořád mě v prostoru baví. Tak takových bych ještě pár chtěl navrhnout...
OTÁZKA (27.2.2013 15:03) Újezďák
Díval jsem se na stojany na kola do vašeho nabídkového listu, neb jsem po spatření do dřeva vypáleného znaku kola v článku nabyl dojmu, že jste též autory nepraktických stojanů na kola u radnice Prahy 4. ( viz link na článek kde je stojan jako poslední obrázek k vidění). http://prahounakole.cz/2011/08/v-potirani-cyklistu-vede-praha-4/ Otázka je tedy : Jste pachateli a nemáte někdy dojem, že design občas není zrovna přátelský k uživatelům ? :) V nabídce máte pěkné stojany, alek kupříkladu váš vlnkovaný stojan Meandr mi k poutání kol nepřijde zrovna uživatelsky příjemný a Velo se jeví co typický stojan nepřítel pro cyklisty s kotoučovými brzdami, což je třeba v Praze značná část cyklistů...
ODPOVĚĎ (27.2.2013 17:58)
Tak tohle je typická otázka někoho hodně úzce zaměřeného...:-) Ok, městský mobiliář nejsou zdaleka jen stojany na kola a my nejsme specialisté, kteří neřeší nic jiného než cyklodopravu. Přesto jsme právě proto, že víme jak jsou dnešní bikeři choulostiví na svá kola navrhli flexibilní Meandre - asi nikde měkčejí své kolo neuložíte. Včetně vaší kotoučovky. Velo není špatné, je to náš nejstarší stojan na kola ale také nejprodávanější. Nejlepší je ale kolo jen tak opřít a v této kategorii máme třeba Edgetyre s malým ale důležitým pryžovým páskem, který zajistí, že se žádná část vašeho kola nedotkne oceli, ze kterého je stojan vyroben. Zase měkkost. Článek, na který odkazujete jsem si přečetl a nějakou chytrostí mě tedy neohromil. Lavička Woody v provedení se stojany (nejedná se tedy o samotný stojan na kola jak bylo v článku uvedeno) byla navržena jako multifunkční výrobek, který má sloužit hlavně unaveným cyklistům, kteří si potřebují nebo jen chtějí na chvíli sednout a jsou rádi, že nemusí kolo odhodit do trávy. Nepočítá se tedy s tím, že by od něj odcházeli. Vhodné třeba pro cyklostezky. Navíc my se snažíme aby každý stojan na kola nejen dobře fungoval ale aby v prostoru také dobře vypadal a to i v situaci kdy v něm žádné kolo není - což je také situace nejčastější. To se o mnohých, ryze funkčních stojanech říct nedá - mnohé znich vypadají bez kola (takže většinou) příšerně, některé jsou i nebezpečné. My si myslíme, že ulice nepatří cyklistům ale všem a i stojany a jejich instalace by měly podle toho vypadat.
OTÁZKA (27.2.2013 16:17) Fronti
Dobrý den, zajímalo by mě jak dlouho u vás ve firmě trvá uvedení typického výrobku na trh (např. lavičky) - od prvního návrhu po realizaci.
ODPOVĚĎ (27.2.2013 18:00)
Tohle je velmi různé. Někdy se stane, že kvalitní a pěkný výrobek navrhneme za měsíc či dva, někdy se s tím moříme i dva roky. Nezáleží jen na komplikovanosti výrobku i když i ta hraje roli. I tady je vidět, že je to kreativní proces, který se nadá vždycky zcela naplánovat. No, to je na tom taky to pěkné, že...
přeposlat e-mailem