Jan Potměšil: (8.8.2016 19:53) Dobrý den, nová právní úprava bude platit až od 1.7.2017, a pokuta za "znevážení úřední osoby při výkonu její pravomoci" může dosahovat max. 10.000,- Kč. V tomto případě se zneužití obávám, byť zneužít lze každý zákon. Určitým filtrem pro neopodstatněná oznámení by ale měla být skutečnost, že o přestupku nerozhoduje sám uražený, ale musí jej oznámit správnímu orgánu projednávajícímu přestupky. Ten by měl již z určitého odstupu a s nadhledem zvážit, zda jde skutečně o přestupek a zda je třeba i pokuta. Očekávám zároveň, že úředníci budou mít metodiku, jak takové případy posuzovat. Obecně platí, že úřední osoby musí v souvislosti se svým postavením snést vyšší míru kritiky, třeba i přehnané, neoprávněné, emotivní. Nedovolené by měly být až samoúčelné urážky, vulgarismy, výhrůžky. Také je třeba posoudit okolnosti, co věci předcházelo. Proti každému rozhodnutí se lze také odvolat, což představuje další stupeň kontroly. Ač se tedy obávám, tak zároveň doufám, že úřady budou rozumné.

Jan Potměšil: (8.8.2016 14:44) Dobrý den, zrušit zákon může jen Parlament (případně Ústavní soud). Pokud pak jde o různé pořádkové pokuty či přestupky, ty byly v zákonech vždy. Je ale třeba, aby byly zákony přiměřeně používány, to znamená, aby nebyla ukládána pokuta za to, že se někdo "křivě podíval" nebo aby nebyla ukládána pokuta v naprosto nepřiměřené výši či ve výši likvidační (což je zakázáno). Zákon umožňuje řešit i konflikty mezi občany navzájem, včetně přestupku ublížení na cti. Ti, kteří byli ošklivě uraženi nebo pomluveni, by jistě nechtěli, aby neměli žádnou možnost obrany a ochrany. Tato ochrana se pak může týkat i úředních osob - i ty jsou lidé jako ostatní. V pozici úřední osoby si na druhé straně mají uvědomovat svoji převahu. A svoji pravomoc mají využívat jen šetrně a zdrženlivě, protože, jak uvádíte, občan je zpravidla tou slabší a méně znalou stranou sporu. Na druhé straně ten, kdo využije všech svých procesních práv, může často úřední rozhodnutí zvrátit nebo změnit (je-li v právu), záleží hodně i na jeho vlastní aktivitě.

Jan Potměšil: (8.8.2016 14:29) Dobrý den, popravdě řečeno, obávám se, že v praxi různé ty sporné výroky nijak složitě vyhodnocovány nejsou.Nejspíš to dané orgány budou rozhodovat "podle citu", co jim ještě přijde jako urážlivé, a co nikoliv. Někde se též věcí vůbec nezabývají, protože by pak třeba nedělali nic jiného. Jinde, kde na to nejsou zvyklí, mohou reagovat citlivěji. Pokud bychom pak vycházeli z judikatury Ústavního soudu, který se vyjadřuje k mezím svobody projevu a toho, co je ještě mezi různými výroky přípustné, a co již ne, mělo by se zkoumat následující: Kdo to řekl (občan, novinář, vlivná osoba), o Kom to řekl (zda o řadovém občanovi, nebo třeba politikovi, úřední osobě, veřejně známé osobnosti), Co řekl (zda jde o tvrzení faktu, třeba nepravdivého, nebo jen o osobní názor na něčí postup nebo chování, nebo o neopodstatněnou urážku), Kde to řekl (v soukromí, na veřejnosti, v tisku), Jak to řekl (písemně, ústně, jakou formou), Proč to řekl (za jakých okolností - zda v reakci na útok, nebo chtěl někomu ublížit, důvodně či bezdůvodně) atd. Málokdy je ale každý případ posuzován ze všech stran. Přinejmenším by mělo být bráno v potaz, že úřední a veřejně činné osoby obecně musí snést více, jakkoliv zase nejsou povinny snášet úplně vše. Pokud jde o legraci, nejde podle mě o nic, co by bylo třeba trestat. Ne vše, co je nezdvořilé, je také protiprávní. Právo je jen "minimem morálky" a nemělo by mít ambice řešit všechno.

Jan Potměšil: (8.8.2016 14:26) Dobrý den, každé rozhodnutí o pokutě by na konci mělo obsahovat poučení o opravném prostředku. Tedy zda lze podat odvolání, kde, v jaké lhůtě. Proti rozhodnutí o pokutě, které bylo vydáno "v prvním stupni", se lze vždy odvolat. Odvolání Vám nesmí být na újmu a samozřejmě na ně máte právo. Odvoláním v podstatě nelze nic zkazit, vyšší pokutu už dostat nemůžete. Můžete ale vysvětlit, v čem považujete rozhodnutí za nezákonné, nepřiměřené, neberoucí v potaz všechny okolnosti atd. Pokud jste už promeškala lhůtu pro odvolání, můžete alespoň do jednoho roku od právní moci rozhodnutí podat podnět k přezkumnému řízení (k nadřízenému orgánu nebo k tomu, kdo rozhodnutí vydal). Na zrušení rozhodnutí v přezkumném řízení ale není právní nárok. Správně by Vás měl být schopen poučit o Vašich právech i sám úřad, který Vám pokutu uložil. Nebude asi rád, ale musí Vám alespoň říci, do kdy se můžete odvolat, jaké náležitosti má mít odvolání, kde a ke komu lze odvolání podat. Pokud vyčerpáte všechny opravné prostředky, rozhodnutí považujete za nezákonné a nedosáhla jste nápravy, můžete se obrátit ještě na kancelář Veřejného ochránce práv. V průběhu řízení také můžete oslovit některou z neziskových organizací, aby Vám poradila (občanské poradny, Liga lidských práv apod.).

Jan Potměšil: (8.8.2016 14:24) Dobrý den, máte pravdu, svým způsobem ano. Ale i v trestním nebo občanském soudním řízení o urážkách v průběhu řízení rozhoduje soudce či předseda soudního senátu, tedy často ten, proti kterému urážka míří. Je ale třeba rozlišovat, zda jde např. o pokutu za hrubě urážlivé podání (či za rušení jednání) v konkrétním řízení, nebo o pokutu za přestupek. V průběhu konkrétního řízení může pokutu uložit sám dotčený úředník, a bránit se lze až v rámci odvolání. Pokud jde o přestupek ublížení na cti (nebo v budoucnu o přestupek znevážení úřední osoby), ten už posuzuje víceméně nestranný orgán, kterému se přestupek oznamuje. Ten by neměl stranit jedné či druhé straně, měl by postupovat spravedlivě. V přestupkovém řízení se také lze hájit, navrhovat důkazy, uvádět argumenty, případně věc dovést až ke správnímu soudu, pokud odvolací orgán obviněnému nevyhověl. To vše by mělo zajistit určitou kontrolu.

Jan Potměšil: (8.8.2016 13:45) Dobrý den, osobně jsem vždy opatrný, pokud politici chtějí v reakci na jeden či dva případy problému zviditelněného médii měnit zákony nebo vstupovat do konkrétní věci. Skutečnost, že někdo špatně použije zákon, nebo jej dokonce zneužije, ještě neznamená, že sám zákon je špatný. Pro nápravu chybné aplikace zákona slouží opravné prostředky, Veřejný ochránce práv, soudní ochrana. Také z jednoho či dvou případů nelze dovozovat, že všechno je špatně - změně zákona by vždy měla předcházet plošná analýza, která posoudí, nakolik je problém rozšířený a závažný, a zda je skutečně třeba systémová změna. Na druhé straně si myslím, že o horních hranicích pokut za verbální delikty, tedy za to, že někdo o někom něco řekne, lze diskutovat. Tím spíše, pokud má být někdo trestán za kritický postoj ke státu, který je vždy v podstatně silnějším postavení než občan. Přinejmenším proto, aby to nesvádělo k ukládání horentních pokut za několik neuvážených slov.

Jan Potměšil: (8.8.2016 13:32) Dobrý den, tomuto druhu zábavy nefandím. Každý, kdo dobře koná svoji práci, očekává, že i ostatní budou konat dobře tu svou. Pokud tomu tak není, může se třeba nesprávnému či nezákonnému úřednímu postupu bránit, a to zákonnou cestou - stížností, oznámením, využitím opravným prostředků, sdělením svého stanoviska, soudně atd. Pokud ale někdo cíleně vyhledává konfliktní situace, které sám stupňuje, a snaží se druhého rozčílit či "nachytat", nepřijde mi to fér. To už není řešení reálného problému, ale snaha potvrdit si předem daný názor ("všichni jsou hlupáci" apod.) či snaha jen někoho (kohokoliv) "dostat". Pokud tento pán strážníkům nevybíravě nadává, může být už nyní postižen za přestupek ublížení na cti, pokud by dotčení strážníci podali návrh na projednání přestupku.

Jan Potměšil: (8.8.2016 13:27) Myslím, že u policistů či úředníků je to jako u každé jiné profese. Najdete lidi milé a ochotné, stejně jako nepříjemné či arogantní. A člověk si samozřejmě více pamatuje na "srážku s blbcem" nebo s někým nepříjemným a nevstřícným, než jiné případy, kdy vše fungovalo dobře. Tam, kde se pracuje s lidmi, také více hrozí, že úředník takzvaně vyhoří, práce jej nebaví, nezajímá. Aby se tak nestalo, bylo by ideální, kdyby státní zaměstnanci měli možnost sdílet své negativní zážitky, neúspěchy či frustrace s odborníkem (formou tzv. supervizí), ovšem to ve státní správě prakticky neexistuje. V každém případě se pak má zaměstnanec státu chovat alespoň zdvořile a profesionálně a osobní problémy nemá přenášet do kontaktu s občany.

Jan Potměšil: (8.8.2016 13:21) Dobrý den, to, co jste uvedl, považuji za názor, za který zásadně nelze nikoho postihovat. Dobrého úředníka to zamrzí, špatný se bude nejspíš hněvat. Zda někdo vykonává svoji práci dobře či špatně, zda na ni stačí nebo nestačí, to je ale věc subjektivního posouzení a nelze právem vynucovat, co si má občan o úředníkovi myslet. Tím spíše, pokud občan reaguje na nějaké zřejmé pochybení. Ústavní soud a Evropský soud pro lidská práva pak rozlišuje faktická tvrzení a hodnotící soudy. Tvrzení faktu může být pravdivé či nepravdivé, šíření lži lze trestat. Oproti tomu u hodnotících soudů (názorů) tak činit nelze. Leda názory "extrémní", extrémně vyhrocené či postrádající nějaký reálný zákonný podklad mohou být už za hranou zákona. A samozřejmě u vulgární hrubosti a podobně. Názor na kvalitu úřední práce ale ne.

Jan Potměšil: (8.8.2016 13:04) Dobrý den, obecně si myslím, že by se k sobě lidé měli chovat s respektem a dle zásady, že se chovám k ostatním tak, jak chci, aby se chovali oni ke mně. Pan Zelený jistě vystupuje konfrontačně a provokativně a jednání s ním určitě není snadné. Na druhé straně prý reagoval např. na to, že i jemu policisté tykali a z jeho pohledu zneužívali zákon. Bez obvinění už prý má zabavené osobní i pracovní věci přes 1,5 roku. Pokud se pak bránil satirou, nadsázkou, zlehčováním jejich postupů či výzvami, že mají dodržovat zákonné postupy, není to ještě nic protiprávního. Na hraně měl asi jediný výrok, kdy už se hanlivě vyjadřoval k postavě konkrétní policistky. Ostatní nepřesahovaly meze svobody projevu a přípustné kritiky.

Jan Potměšil: (8.8.2016 13:02) Dobrý den, věřím, že arogantní přístup dokáže člověka znechutit a rozzlobit jej i k ostřejší reakci. Osobně dávám přednost neoplácet stejnou mincí, lze si také stěžovat a dožadovat se správného postupu. Pokud člověk začne nadávat, přestává být vnímán za partnera, jehož názor je třeba brát vážně - i kdyby byl v právu.

Jan Potměšil: (8.8.2016 13:02) Dobrý den, žádný seznam předepsaných slov neexistuje. Za hranou zákona ale jistě budou vulgarismy, samoúčelné urážky, útoky proti soukromí či výhrůžky násilím. Naopak kritika, nadsázka, kritické hodnocení jsou v zásadě přípustné. Ale nemyslím si, že by si člověk měl připravovat nějaký seznam „povolených“ nadávek. Nesouhlas či jiný názor lze vyjádřit i slušně.