Cestu si zatím lidé hradí z vlastních zdrojů, přispívali od 800 do 1000 korun, část výdajů jim zaplatí europoslanci. Do Rokycan se podle informací starosty Trokavce Jana Neorala (nez.) a šéfa hnutí Nenásilí Jana Tamáše vrátí ve čtvrtek dopoledne.
"České vládě to tam osladíme," řekl Neoral všem cestujícím, mezi nimiž byly téměř tři desítky starostů brdských obcí. Od protestů v Bruselu si slibují to, že se diskuse o radarové základně přesune z českých kulturních domů a náměstí na půdu EP, a bude tak mít větší dosah i váhu.
Odpůrci radaru jsou podle aktivistů pro vládu neviditelní
"Hlavní akce nás čeká ve 14:00. Oblékneme se do bílých kombinéz, abychom ukázali, že 70 procent občanů naší republiky, kteří si nepřejí radar, jsou v podstatě pro českou vládu neviditelní," řekl Tamáš.
Podle něj je povědomí o projektu plánovaného radaru v EP velmi malé. Členové parlamentu, s nimiž se odpůrci radaru dosud setkali, byli podle Tamáše šokováni pokročilostí jednání s USA i mírou nesouhlasu s výstavbou mezi českými občany. Základnu USA v ČR odmítají podle průzkumů veřejného mínění zhruba dvě třetiny lidí.
Přijetí delegace z Ligy starostů a hnutí Nenásilí, které akci organizují, přislíbila Čechům také místopředsedkyně EP Luisa Morgantiniová. "Evropský parlament by se k radaru měl vyjádřit, zatím se na jeho půdě žádná diskuse nevedla," uvedl čtyřiadvacetiletý účastník Jaromír Vavroch, student z Mostu. Podle Neorala jedou do Bruselu také odborníci, například pražský fyzik Petr Pokorný.
Podle aktivistů by se měly podobné akce opakovat i v budoucnu. Společná kampaň hnutí proti radaru má trvat šest měsíců. "Už máme před sebou další cestu, jejíž cíl zatím nechceme zveřejňovat. Poté, co se vrátíme z Bruselu, uděláme přesný harmonogram cest," dodal Neoral. Petici proti radaru už podle něj podepsalo 300 tisíc lidí.
