Joseph Wood měl zemřít do deseti minut poté, co mu vězeňští lékaři vpíchli smrtící injekci do krevního oběhu. Místo toho odsouzený více než dvě hodiny chroptěl a lapal po dechu. Jeho zpackaná poprava upozornila na problém, se kterým se americké státy, v nižch je možné udělit trest smrti, potýkají už půl dekády - ve Spojených státech se humánní poprava stává stále obtížnější záležitostí, píše The Washington Post.
Společnosti, které vyvíjejí nejběžnější smrtící jedy používané na popravy, je totiž přestaly dodávat do států, které trest smrti stále praktikují. Chtějí se tak distancovat od praktik, které řada lidí vidí jako barbarské. Tyto státy proto začaly experimentovat s novými smrtícími koktejly nebo využívají některé méně efektivní. To má ale za následek případy, kdy se - jako v případě Josepha Wooda - poprava změní v dlouhé utrpení odsouzeného.
Státy, v nichž nejvyšší trest platí, tak začaly hledat jiná řešení a do debaty se vrátily i starší metody popravy, jako například popravčí čety.
Stát Arizona ale podle serveru The Washington Post přišel s vlastním, kuriózním řešením. Odsouzení si nyní mohou prostřednictvím právníka nebo jiné pověřené osoby látky pro smrtící injekci obstarat sami a zajistit si tak bezproblémový průběh popravy.
„Jsem Šokovaný,“ řekl pro server Dale Baich, jeden z Woodových advokátů „Nedokážu pochopit, proč to vězeňská správa udělala a co si asi tak mysleli.“ Podle Baicha je nepochopitelné, aby právník, který strávil roky bojem za život svého klienta, měl pomáhat s jeho popravou. Stát se tak prý snaží zbavit svých povinností a přenést je na odsouzeného a jeho právníka.
Podle Roberta Dunhama, ředitele centra poskytujícího informace o trestu smrti, je taková praxe rovněž nezákonná, protože pouze doktoři a farmaceuti mohou legálně získat látky potřebné k popravě. I kdyby navíc právník byl schopný používané smrtící látky thiopental sodný nebo pentobarbital, nemůže ho předat nikomu dalšímu - a to ani státu -, jinak by se dopustil zločinu.
