Johnson je ve Spojeným státech, s Trumpem se však osobně sejít nemá. Vyzval ho proto k setrvaní u dohody pomocí komentáře v The New York Times a televizní show Fox & Friends, prezidentově oblíbeném pořadu. Vypovězení dohody by podle něj mělo katastrofální následky. „Jestli získají přístup k jaderným zbraním, povede to k začátku zbrojení na Blízkém východě. Saudové je budou chtít, Egypťané, Emiráťané. Nechceme se vydat touto cestou. V tuto chvíli se mi to nezdá jako vhodné řešení, “sdělil Johnson. Dohodu bránil, vyjádřil však ochotu americkému prezidentovi s jejím vylepšením pomoci.
Méně než 24 hodin do potíží s Íránem? Trump v úterý oznámí, zda vypoví jadernou dohodu |
Kromě Británie za setrvání USA bojují i další mocnosti, které v roce 2015 jadernou dohodu s Íránem podepsaly. „Tato dohoda není nejlepší na světě, ale aniž by byla dokonalá, má celou řadu kladů a oni (Íránci) ji respektují,“ uvedla v úterý v rozhlase francouzská ministryně obrany Florence Parlyová. Nicméně dodala, že je třeba v budoucnu pracovat na jejím vylepšení, jak to navrhuje i francouzský prezident Emmanuel Macron. Stávající dohodu zcela opustit nechce, rád by ji však rozšířil. Jako příklad uvedl balistický program Teheránu, který je zdrojem napětí v regionu.
Írán jaderný program neobnoví, dohoda však musí být i po dostoupení USA dodržována
Íránský prezident Hasan Rúhání v pondělí oznámil, že jeho země jaderný program neobnoví, i pokud se Trump rozhodne dohodu opustit. Musí jí však nadále dodržovat ostatní signatáři. Podle Rúháního jeho země možná bude mít po odstoupení USA od dohody problémy, tak dva tři měsíce, pak to ale zvládne.
„Je možné, že budeme čelit nějakým problémům, tak dva až tři měsíce, ale překonáme je,“ prohlásil Rúhání na ropné konferenci v Teheránu s odkazem na případné odstoupení USA od dohody. Írán ji uzavřel v roce 2015 se šesti mocnostmi (USA, Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko) a EU a zavázal se v ní pozastavit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. Díky tomu se otevřel zahraničním firmám přístup na osmdesátimilionový íránský trh.
„Nebojíme se krutých rozhodnutí Ameriky... Jsme připraveni na všechny scénáře a příští týden nepostihne naše životy žádná změna,“ prohlásil Rúhání. Podle íránských médií také zopakoval, že USA budou mít „historické výčitky“, pokud od dohody odstoupí. „Chceme, aby naše zájmy garantovali neameričtí signatáři... Nakonec bude dobré pro Írán, že se zbaví zlovolné americké účasti,“ řekl v pondělí Rúhání.
Obamův odkaz
Robert Malley, který vedl jednání s Íránem za vlády Baracka Obamy, očekává odstoupení Spojených států od dohody. „Vycházím ze všeho, co slyším od Evropanů a lidí tady, že prezident Trump chce odstoupit od dohody, ne proto, že by nebyl spokojený s jeho podstatou, ale proto, že je to Obamův odkaz,“ sdělil.
Írán uzavřel v roce 2015 jadernou dohodu se šesti mocnostmi, mezi nimiž byly kromě USA s Barackem Obamou v čele Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko. Cílem dohody bylo pozastavit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí.
