Jak mluvčí sdělila, ve většině letošních případů se vyskytlo víc problémů najednou. Kromě zanedbání práce s rodinou šlo například také o nedostatečnou činnost OSPOD jako kolizního opatrovníka dítěte u soudu. OSPOD také podle mluvčí ne vždy zjišťuje názor dítěte na uspořádání jeho poměrů a nebo ho nedostatečně informuje o průběhu, smyslu a důsledcích soudního rozhodování na jeho život.
„Orgánům sociálně-právní ochrany dětí rovněž často vytýkáme, že nejsou směrem k soudu dostatečně aktivní v hájení zájmu dítěte. Že například nenavrhují úpravu styku rodičů s dítětem, nenavrhují vyhotovení znaleckých posudků a ponechávají tyto záležitosti zcela na úvaze soudu,“ uvedla Hrazdílková.
Jak doplnila, situaci nelze posuzovat jen z čísel. Případy, které orgány sociálně-právní ochrany dětí řeší, jsou podle ní čím dál komplikovanější a vyhrocenější a k pochybením v nich přesto častěji nedochází, než dochází. „Celkově se výkon sociálně-právní ochrany dětí zlepšil, byť někdy může dojít k excesu. Je ale mnohem víc případů, kdy konstatujeme, že je postup OSPOD v pořádku,“ uvedla mluvčí.
Doplnila, že celkové zlepšení sociálně-právní ochrany dětí by přineslo sjednocení péče o ohrožené děti, která je nyní roztříštěna mezi ministerstva práce, školství a zdravotnictví. Zapojit do problematiky by se podle ní měly například i kraje, které mohou zajistit dostatek poradenských služeb rodinám nebo poskytování asistence u kontaktu rodičů s dětmi. „Je prostě třeba využívat všechny nástroje, které sociálně-právní ochrana dětí má, aby nedošlo k eskalaci problémů v rodině a rodiče v zájmu dítěte spolupracovali,“ řekla mluvčí.
