Neziskové organizace v dopise, jehož sepsání iniciovala společnost In Iustitia, adresovaném Radě pro rozhlasové a televizní vysílání požadují, aby Česká televize seriál už znovu nevysílala a aby se tvůrci omluvili hlavním protagonistům.
Vadí jim, že seriál dokumentující romskou třídu během školní výuky prý podpořil stereotypy a předsudky vůči romské menšině. Jako argument pak uvádí, že samotné „romství“ bylo autory seriálu považováno za problém. ČT totiž třídu na svých stránkách popisovala jako „problémovou“ a „podprůměrnou“.
Oficiální anotace pořadu během vysílání„Do problémové a podprůměrné české třídy přichází noví učitelé, kteří mají ambice i předpoklady situaci změnit. Jedno pololetí budeme sledovat příběh plný emocí, který je vyprávěný z pohledu studentů a učitelů. Podaří se žákům a jejich novým učitelům uspět? Jak dopadne konfrontace nových učitelů s těmi stávajícími?“ |
Experiment inspirovaný švédskou reality show spočíval v tom, že tři učitelé z výběrových škol během půl roku vyučovali žáky z romské třídy.
Pedagogové je měli motivovat k učení a zavést do výuky nové metody. Jenže těm, jež jsou pod dopisem podepsaní, vadí, že k pokusu v českém prostředí byla vybrána právě třída s převážně romskými žáky.
„Domníváme se, že seriál Třída 8. A je pořadem, který mohl u diváků – laiků, kteří nemají praxi ani v oboru vzdělávání, ani nejsou školenými sociálními pracovníky, potvrdit stereotypní předsudky týkající se osob romského etnika,“ uvedly organizace v kritickém dopise.
„Třída 8. A je prezentována jako problematická, protože je téměř výhradně romská. Není přitom zřejmé, zda některé děti nemohou trpět například poruchou soustředění, na zřetel není bráno ani sociální zázemí jednotlivých dětí. I při takto nejednoznačné situaci je však nezvladatelné chování některých dětí v seriálu představeno tak, že divák – laik je bude spíše přičítat jejich romství,“ napsaly dále neziskovky.
Jmenovitě si na seriál Třída 8. A stěžují tyto organizace: In Iustitua, Amnesty International Česká republika, Muzeum romské kultury, Nesehnutí Brno, Nová škola, Ratolest Brno, Romea, Romodrom a dále projektová manažerka Táňa Bagári i Pavlína Holoubková.
Neetické, vytýkají neziskovky
Neziskovám mimo jiné také vadí, že tvůrci seriálu k získání materiálů při natáčení využili naivity teenagerů, jež se v pořadu objevily, a do značné míry i jejich zákonných zástupců. „Ti mohli věřit, že angažmá v televizním pořadu může nějakým způsobem zlepšit vyhlídky jejich dětí. V okamžiku, kdy děti, respektive jejich zákonní zástupci, daly souhlas k natáčení, nemohli nikterak předvídat, jak natáčení proběhne a co bude jeho konečným výstupem,“ stěžují si Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.
Anketa
Myslíte, že měl dokument ČT přínos pro samotné žáky?
Natáčení s nezletilými osobami, které podle nich nejsou schopni domýšlet důsledky takového pořadu, považují za neetické.
Výtkám se však kreativní producentka ČT Kamila Zlatušková brání. „V hlavní anotaci pořadu jsme romství našich protagonistů nezdůrazňovali, jak už jsem mimo jiné do médií několikrát opakovala, výběr přímo romské třídy jsme původně ani neměli v plánu. Hledali jsme vstřícnou školu, která bude mít o takový druh experimentu zájem,“ napsala serveru Lidovky.cz scenáristka a režisérka, která stojí například za cyklem Ptáčata či dokumentem Koza o romském boxerovi Peteru Balážovi.
Třída 8. A ukazuje prostředí, o němž všichni mluví, ale málokdo je zná |
„Domněnku o vytváření špatného mediálního obrazu Romů lze vyvrátit řadou pozitivních recenzí pořadu z našich deníků a týdeníků, kdy redaktoři jednoznačně přečetli ústřední téma jako kritiku stávajícího školského systému postaveného mimo jiné právě na segregaci či nesmyslném biflování, tedy v žádném případě na kritice či stereotypizaci romské menšiny,“ odpověděla na kritiku Zlatušková. Podle ní navíc režisér Braňo Špaček přistupoval jak k žákům, tak materiálu velmi citlivě.
VIDEO: Ukázka ze seriálu Třída 8. A
