Lidovky.cz: Co turecké referendum pro Turecko znamená? Znamená to opravdu konec demokracie?
Podle mě ten přerod není tak velkou dějinnou událostí, jak se může zdát. Ano, je to konec jedné éry, ale to v jediném ohledu, který naznačoval Stephen A. Cook ve svém článku ve Foreign Policy, je to konec aspirací na to, že Turecko bude demokracií se vším všudy. V tuto chvíli se uzavírá tato dějinná eventualita.
Mnohem pravděpodobnější než nějaký velký dějinný okamžik je, že tohle je jednoduše formalizace fungování Turecké republiky, tak jak fungovala pod Recepem Erdoganem do roku 2007, nebo přinejlepším do roku 2013. Je to pokračování celé řady trendů, které byly v turecké společnosti a politice viditelné ještě před nějakým pokusem o převrat, ať už to jsou čistky ve státním aparátu atd. Proto je to podle mě završení těchto dějů, spíše než přerod a začátek něčeho nového.
Ale silná reakce na toto téma je rozhodně na místě, protože se jedná v té státoprávní rovině o eliminaci těch liberálních nebo zastupitelských demokracií, tak jak je známe v západní Evropě.
Turecko při referendu ‚čarovalo‘ s lístky, tvrdí OBSE. Jen předsudky, reaguje Erdogan |
Lidovky.cz: OBSE se vyjádřila, že během hlasování došlo k manipulaci s volebními lístky, jaký to podle vás bude mít dopad na celé referendum?
V tuto chvíli Erdogan tu zprávu OBSE již odmítl a tvrdí, že celá ta zpráva je výsledkem jakéhosi politického zadání. Nicméně v tuto chvíli jak republikáni, tak prokurdská strana obě říkají, že podají stížnost na legitimitu hlasování kvůli otázce neplatných hlasů.
Lidovky.cz: Co se vlastně stalo?
Těsně před začátkem sčítání hlasování volební komise rozhodla, že budou považovány za platné i volební lístky, které neobsahují oficiální razítko té volební komise, což je dané jak volební praxí, tak i volebním zákonem. V tuto chvíli je to velice radikální změna, protože existuje jakási oprávněná obava, že tyto lístky představují manipulace s hlasováním. Objevují se videa, na kterých byly lístky razítkovány dodatečně, a tudíž ta obava z manipulace a její rozsah je tak obrovský, že není možné to ignorovat. Rozdíl mezi hlasy ano a hlasy ne představuje cca 1,2 milionu, ale volební machinace se měly dotknout až tří milionů hlasů. Vrhá to stín na celé vítězství prezidenta Erdogana.
Lidovky.cz: Má opozice vůbec možnost a šanci uspět s napadnutím referenda?
Zde se právě ukáže, nakolik je změna ústavy čistě formalitou a nakolik se nový autoritářský režim buduje. Já se obávám, že jakákoliv snaha opozice napadnout to referendum bude Erdoganem smetena ze stolu, což ukáže, že ta změna je pouze formalitou. Pokud by mělo dojít k tomu, že volební komise dospěje k rozhodnutí referendum přezkoumat, tak by to znamenalo, že je nezávislá na exekutivě. Už to samotné rozhodnutí započítávat hlasy, které mohly být manipulované, je jasný signál, jak ta komise funguje a komu je podřízená. Opozice podle mě teď stojí před tím, že bude fungovat v autoritářském režimu.
  |
Na stranu druhou opozice uhrála opravdu dobrý výsledek v nerovném zápase. Měla mnohonásobně obtížnější situaci provádět kampaň. Některé její mítinky nebyly umožněné, řada osobností, které se za ni postavily, čelila represáliím a opozice měla obecně mnohem menší prostor v médiích.
Lidovky.cz: Bude výsledek referenda mít za efekt větší polarizaci společnosti, než ke které dochází v současnosti?
Já se domnívám, že polarizace společnosti bude pokračovat. Samozřejmě tuto situaci nevytvořil prezident Erdogan, ta je bytostně daná Turecku, ale on zastupuje ten segment společnosti, který byl tradičně marginalizován a přehlížen a trochu potlačován. To znamená, že Erdogan je hlasem lidí, kteří byli na periferii turecké republiky, ať už psychologicky, nebo geograficky. A po tom nástupu k moci se po nějakou dobu mohlo zdát, že on může být tím, který dané rozdíly překlene a vytvoří novou republiku pro všechny. Velmi rychle se ale ukázalo, že nešlo ani o to vytvořit nějakou novou republiku, která by měla za cíl situaci změnit, ale jen se prohodily pozice. Že periferie nahradí centrum.
Erdogan nakonec sám vyhrál právě proto, že polarizoval celou společnost a to je to, co mu přináší volební úspěch. A i proto bude polarizace společnosti pokračovat a představuje významné riziko pro stabilitu celé společnosti.
Turecký ministr nesměl přistát v Nizozemsku. Erdogan hrozí odvetou |
Lidovky.cz: Mohlo podle vás mít německé a nizozemské odmítání kampaně, aby Turci v zahraničí volili, nějaký dopad na Turky v samotném Turecku?
Myslím si, že to dopad mělo. Četl jsem teď dva články zkoumající dva poslední předvolební průzkumy, které odhadovaly podobný výsledek jako referendum nakonec mělo. Podle autorů prý dokonce až sedm procent z výsledku vytvořila aktivizace nerozhodnutých voličů v Turecku, kteří slyšeli na tu nacionalistickou tóninu, na kterou zahrál Erdogan v souvislosti s tou nizozemskou a německou krizí. Pokud je to skutečně pravda, že Erdogan dokázal mobilizovat až sedm procent díky odmítání kampaně v Nizozemsku a Německu, tak jejich snaha tomu zabránit byla značně kontraproduktivní.
Historicky se v lidech zachovává sentiment, že západ se snaží intervenovat a ovlivňovat život v Turecku přímo i nepřímo, že se snaží Turecko rozložit angažováním se v turecko-kurdském konfliktu a tak dále. Je to historicky silná představa, která se zachovává v myslích mnoha Turků a je pak velmi jednoduché ji následně přetavit v nějakou politické výsledky.
