Možnost, že se na Přerovsku zahnízdí, je podle nich vysoká. Odborníci se proto obracejí i na veřejnost, aby jim jejich pohyb pomohla mapovat.
Tovačovská jezera nejprve přilákala samičku labutě zpěvné. Odborníci ji již řadu let identifikují podle límce, který jí dali před pěti lety ornitologové v Německu. „V naší republice byla poprvé zjištěna 16. dubna 2006 v Tovačově. Od té doby už Českou republiku neopustila,“ řekl Adolf Goebel z Moravského ornitologického spolku. Podle něj se tak stala první labutí zpěvnou, která trvale žije na území České republiky.
Labuť si podle odborníků od té doby zaletěla například na Hodonínsko, objevila se i v Chropyni na Kroměřížsku a delší dobu pobývala také v Kojetíně. Byla však dosud opuštěná. „Pravidelně se vracívá do Tovačova a s oblibou zimuje v Kroměříži. Snažila se také zahnízdit, ale neměla partnera. Společná snaha se samcem labutě velké logicky k ničemu nevedla,“ doplnil Goebel.
Osud osamělé labutě zpěvné, kterou ornitologové přezdívají Zpěvanka, se však zlomil na začátku února, kdy u ní odborníci spatřili samce. Pravděpodobnost, že by se u nás setkala s jedincem stejného druhu, považovali přitom za velmi malou.
„Vzhledem k tomu, že tento jedinec vytrvale odháněl od Zpěvanky všechny labutě velké v okolí, dá se předpokládat, že se jedná o samce, který začíná hájit hnízdní teritorium. Následně se pár objevil v Kroměříži a po několika dnech opět v Tovačově,“ popisuje ornitolog.
Podle odborníků může nyní pár spolu odletět a zahnízdit více na severu, labutě se mohou i rozdělit. Ornitologové však doufají, že by se mohli dočkat vůbec prvního hnízdění labutě zpěvné v tuzemsku.
Labuť zpěvná hnízdí na rozsáhlých vodních plochách na širokém území subarktické Evropy, příležitostně bývá zaznamenána také v západní části Severní Ameriky. I přes svou mohutnou stavbu je velmi vytrvalý a zdatný letec.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
