Na betonovém plácku si děti hrají s míčem. Opodál sedí u stolku ženy zahalené v šátcích a sledují okolní ruch. Rodiče mezitím chystají v kuchyni něco k snědku. Zcela normální, až idylický život, chtělo by se říct. Tito lidé na něj přitom čekali velmi dlouho.
Evakuace tábora v Idomeni je u konce. Uprchlíky rozvezly desítky autobusů |
Prchajíc před bombami a jistou smrtí zažili nebezpečnou cestu do Evropy, kde pak museli žít v často špatných podmínkách v uprchlickém táboře v Idomeni nebo v Pireu. LM Village se pro ně stalo nadějí na normální život. Improvizovaný uprchlický tábor tak hostí okolo tří set syrských uprchlíků.
Ten nápad vznikl v hlavě starosty oblasti Andravida-Kyllini na západě Řecka, Nabila-Iosifa Moranta. Sám lékař původem ze Sýrie, kterou opustil svou zemi ve svých sedmnácti letech a následně se v Řecku oženil, chtěl v nastalé migrační krizi pomoci. V březnu tak do chátrajícího letoviska nastěhoval desítky syrských rodin.
A koncept prozatím funguje. Podle francouzského serveru L’Express LM Village v dubnu pojímala 341 uprchlíků. 210 z nich byli děti, 57 žen. V LM Village zároveň žije i množství starších lidí. Oproti bývalému uprchlickému tábortu v Idomeni je zde znát lepší nálada, lidé hýří úsměvy.
„Dělá mi radost, když je vidím, že žijí takto poté, co unikli bombám a válce,“ říká pro UNHCR, tedy internetové stránky Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Nabil-Iosif Morant.
Kritická situace v Idomeni: zoufalí uprchlíci mají strach, hrozí bouře |
Lepší jsou i podmínky. Jak ale Monrat přiznává, letovisko se samozřejmě potýká i s mnohými problémy. Jedním z nich jsou například znečištěné zásobárny vody nebo neznalost řečtiny, což uprchlíkům značně komplikuje každodenní život. V táboře totiž scházejí i dobrovolníci, kteří by uměli arabsky. Proto je zde ale Morant, který do tábora pravidelně přichází a uprchlíkům pomáhá, třeba i s překladem lékařských spisů z řečtiny.
Nutno rovněž podotknout, že v těchto podmínkách žije pouhý zlomek 58 tisíců migrantů, kteří se nacházejí v Řecku. Řešení je to navíc jen dočasné, mnozí z nich by se rádi posunuli na cestě Evropou dále, část již tak učinila.
Ač je tábor ukázkou přívětivější tváře Řecka ve vztahu k uprchlíkům a péče o ně, problém a jeho podstatu neřeší. „Abychom přestali vídat obrázky z Idomeni a dalších míst v Evropě, musíme nejprve ukončit válku v Sýrii,“ připomíná Monrat.
