Naše sousedy dlouhodobě rozčilovaly aktivity amerických výzvědných služeb. Minulý týden navíc Němci zatkli 31letého zaměstnance německé tajné služby BND, který je podezřelý ze špionáže pro Spojené státy. Tento týden pak začalo vyšetřování muže, který měl zase možná působit jako špion USA na německém ministerstvu obrany.
VÍCE ZDE: |
Oba tyto případy byly již pro německou vládu příliš. Proto sáhla k výše popsanému gestu, které bylo až do včerejška myslitelné jen proti státům jako Írán či Severní Korea. Jak reagovali Američané?
Rozhodnutí německé vlády zaznamenali, příliš se jim ho ale komentovat nechtělo. „Náš vztah v rovině bezpečnosti a zpravodajství s Německem je velmi důležitý a zajišťuje Němcům a Američanům bezpečí,“ řekla mluvčí Bílého domu Caitlin Haydenová. Podle ní je nezbytné, aby spolupráce mezi oběma státy pokračovala ve všech oblastech.
Rozladěná Merkelová
Míru rozladění německých politiků ilustrují čerstvá slova kancléřky Angely Merkelové, jež byla dosud k Američanům velice shovívavá. „Z mého pohledu je špehování přátel ztrátou energie. Máme tolik problémů. Měli bychom se soustředit na důležitější věci,“ prohlásila Merkelová. „Za časů studené války panovala všeobecná nedůvěra. Dnes žijeme ve 21. století. A máme úplně jiné hrozby,“ dodala.
Německá kancléřka Angela Merkelová si připíjí s americkým prezidentem Barackem...
Německá vláda v posledních dnech a týdnech čekala na kloudné vysvětlení z americké strany. Toho se jí však nedostalo ani po telefonických rozhovorech s ředitelem CIA Johnem Brennanem. Dostatečné vysvětlení nepřinesl ani americký velvyslanec v Německu John Emerson. Podle serveru týdeníku Der Spiegel Američané nepřednesli konkrétní návrhy, jak se postavit k posledním aférám.
Nemluvě o nějaké omluvě. Místo toho třeba Brennan pronášel pouhé floskule o transatlantickém spojenectví. Roztržka Ameriky a Německa začala v době, kdy tisk publikoval odhalení někdejšího zaměstnance americké tajné služby NSA Edwarda Snowdena. Berlín pak s Washingtonem vedl vyjednávání o nové dohodě o zpravodajských službách.
Špionážní skandály
|
K žádnému závěru však ani jedna strana nedospěla. Němci tak bolestně pociťovali to, že pro Spojené státy nejsou tak důvěryhodným partnerem jako třeba Velká Británie. Nyní lze odhadovat, že Američané se budou o usmíření s Německem dál snažit. Ostatně podporu Berlína potřebují v mnoha záležitostech. Třeba pro prosazení tvrdších sankcí vůči putinovskému Rusku.
Co bude dál?
Jak tedy dialog bude pokračovat? Agentury uvedly, že německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier zřejmě bude o současných špionážních aférách se svým americkým protějškem Johnem Kerrym jednat o víkendu ve Vídni na okraj diskusí o íránském jaderném programu. Otázkou však je, zda konečně bude mluvit tak, aby si Němce usmířil.
Není to poprvé, kdy Němci chtěli vyhostit představitele CIA. Historik Matthew Aid ve svém příspěvku pro server Daily Beast napsal, že před časem si německé ministerstvo zahraničí přálo, aby byl zástupce CIA v Berlíně David Edgar prohlášen za nežádoucí osobu.
Svůj názor však neprosadilo a Edgar pozici v roce 2001 opustil v rámci běžné výměny personálu. Z toho lze odvodit, že střety na poli tajných služeb Německo a Spojené státy zažily i v minulosti. Kvůli Snowdenovým informacím se však toto téma dostalo do centra pozornosti německé veřejnosti, odkud od té doby nezmizelo.
