Lze v oněch sto dnech, jež v srpnu 1945 otřásly Asií, nalézt nějakou výhybku, po jejímž alternativním přehození by se dějiny Indočíny odvíjely jinak? Promarnili klíčoví aktéři nějakou zásadní příležitost, učinili nějaké fatálně chybné rozhodnutí? Odpověď stěží může být jednoznačná.
Protikoloniální hnutí se na území dnešního Vietnamu zrodilo takřka hned poté, co tuto zemi v druhé polovině 19. století ovládli Francouzi, kteří ji postupně rozdělili na jimi přímo spravovanou Kočinčínu a dva protektoráty Tonkin a Annam. Bojovníci za samostatnost se nejprve snažili cizácké Francouze nahradit starým předkoloniálním imperiálním řádem, jejich nástupci zase chtěli podobně jako Japonci využít moderní vědu a technologie Západu k jeho vlastní porážce.
