Skončil Rok české hudby, inspirovaný tím, že před 200 lety se narodil Bedřich Smetana. Čím se může inspirovat rok 2025? Těžko jasně říci. Nerýsuje se postava srovnatelná s Němcovou (2020), Havlíčkem (2021) ani Mendelem (2022).
Takže zbývají témata nevázaná na jednotlivce, někdo by řekl spíš témata neživá. Ale i za nimi jsou osobnosti, i ona oživují různé myšlenky. Třeba železnice v podobě parních lokomotiv, komerční dopravy lidí, vznikla před 200 lety. Jenže nejde ani tak o to, co se stalo v Anglii 27. září 1825, ale spíše o železnici jako kostru a nástroj civilizace.
Čeho si cenit z normalizace
Ale začněme na domácím hřišti. Jistě se bude slavit 50 let od otevření pražských obchodních domů Kotva (10. únor) a Máj (21. duben). Jsou ukázkou význačné architektury v době tuhé normalizace, kdy vládlo havlovské „bezčasí“ a sám Havel psal dopis Husákovi. Ale i ukázkou toho, čemu Miloš Zeman říkal „ostrovy pozitivní deviace“. Za jistých okolností bylo možné, že i tak prestižní stavby navrhovali nerežimní autoři jako Machoninová a Machonin (Kotvu) či Masák, Rajniš, Eisler (Máj).
Tyto dvě stavby stále přiživují debatu o vztahu k normalizaci. Zda všechno z té doby odsuzovat coby „dílo ďábla“, či zda tehdejší kvalitní věci oceňovat. Jenže schází konsenzus v tom, co považovat za kvalitní. Zde je i jádro nynější debaty o stavbách v duchu brutalismu. Jisté je, že 50. výročí Kotvy a Máje tu debatu oživí.
Nepřímo sem patří i toto. V říjnu 1975 byl v Mostě přesunut děkanský chrám, unikátní dílo pozdní gotiky, o 841 metrů. Byla to záchranná akce v rámci komunistického projektu zboření starého Mostu ve prospěch těžby uhlí. Idea obětovat velké město těžbě se dnes odsuzuje. Ale samotný přesun chrámu, aniž by byl poškozen, byl výjimečný a takový by byl i dnes.
Přesun probíhal od 30. září do 27. října po zvláštních kolejích, nepřetržitě rychlostí 1,2 až 3,2 centimetru za minutu. Trasu 841 metrů chrám urazil za 28 dnů a v Guinnessově knize rekordů to zůstává zapsáno jako doprava nejtěžšího předmětu po kolejích. Upřímně, když k němu dnes přijdete poprvé, chrám navržený pro jádro středověkého města se jeví v novém prostředí jaksi opuštěně a divně. Ale technický výkon z roku 1975 působí dodnes úctyhodně. Uvidíme, co se k tomu bude říkat na podzim, k 50. výročí přesunu.
Teploty měřené po 250 let
A teď se ponořme hlouběji do historie. Na Nový rok budou slavit meteorologové. Nepřetržitá řada měření teplot ve stanici Praha-Klementinum dosáhne 250 let, čímž vyniká ve světě. Je to důsledek působení jezuitů a jejich náklonnosti k vědě. S měřením teplot začali již dříve, ale od 1. ledna 1775 se to dělo systematicky, podle moderních postupů (měření teploty v 7, 14 a 21 hodin se používá dodnes). Celou klementinskou řadu si můžete stáhnout z webu Českého hydrometeorologického ústavu (v excelu). Rekordy (maximální a minimální teploty) za každý den v roce jsou uvedeny přímo a přehledně.
Jaký byl rok 2024 z pohledu technologií? AI revoluce proběhla všude, a tak se lze zeptat rovnou jí samé |
Ta dlouhá řada má význam prestižní, ale jen omezeně srovnávací. Zaznamenává teploty v „tepelném ostrově“ velkoměsta, tedy ovlivněné. Dodejme, že na to upozornil už její „otec“, meteorolog, astronom a poté i rektor univerzity Antonín Strnad. A sice o půlstoletí dříve, než k tomu dospěli na západě Evropy. V tomto smyslu byl Strnad mentálně už v 19. století.
Věstonická venuše jako celebrita
Přijde i šance ponořit se až do prehistorie. Před sto lety, 13. července 1925, byla při výzkumu archeologického naleziště pod Pálavou, mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi, objevena figurka z pálené hlíny o rozměrech 11 x 4 centimetry. Vyšlo najevo, že je to artefakt z éry lovců mamutů, mladší doby kamenné (starý asi 30 tisíc let). Dostal název Věstonická venuše. Právě ona vyvrátila předpoklad, že doba kamenná ještě keramiku neznala.
Nález je spojován s prací týmu profesora Absolona z Brna, leč přímými nálezci byli dělník Josef Seidl a technický šéf Emanuel Dania (místní Němci), když Absolon dlel na konferenci v Paříži. Zásadnější je, že tento nález nebyl za sto let ve světě překonán. Stále platí, že jde o nejstarší keramickou sošku na světě. A měřeno opatřeními na ochranu při jejích převozech z brněnského ústavu Anthropos je to i soška nejvzácnější. Nepovoluje se například její letecká doprava – v obavě z toho, že při změně tlaku by mohla popraskat.
Nechme se překvapit, co se bude dít kolem venuše v červenci. Lze však hádat, že tak rizikový artefakt, který byl v posledních letech naskenován horem dolem, bude představen digitálně.
Planeta šílená, domov můj? Rok 2025 může přinést zlom, na který společnost není připravena |
Archeologie občas přináší nečekané zprávy. Mexiko si připomene 500 let od smrti posledního vládce Aztéků. Jmenoval se Cuauhtémoc a 28. února 1525 ho dobyvatel Cortés nechal oběsit. Což se bude po právu kriticky reflektovat. Ale něco bylo moc i na drsné conquistadory. Třeba obětování lidí Aztéky. Zaznamenali to, ale věřil by někdo zápisům conquistadorů? Spíše ne. Jenže archeologové v roce 2016 jednu „pyramidu smrti“ objevili, ostatky zkoumali a zjistili, že patří mužům, ženám i dětem. The Economist o tom psal s titulkem: Pionýři genderové rovnosti. Aztékové obětovali muže i ženy. Inu, z perspektivy pokroku.
Jako farmáři u Chlumce?
Vraťme se do roku 1775. Přinesl totiž poslední velké selské povstání. Začalo v rebelském kraji severovýchodních Čech a vyhrotilo odpor k neblahé situaci poddaných po neúrodě a hladomoru i po zpřísnění robotních povinností. Vliv měla i dezinformace, jak by se řeklo dnes, že císařský patent dal sedlákům svobodu. Hlavní postavou byl Antonín Nývlt, rychtář ze Rtyně, jenž ustavil „selské guberno“ a dal rebelům řád.
To vše vedlo k selskému povstání, k šíření rebelie do vnitrozemí, střetům s armádou a posléze k bitvě u Chlumce nad Cidlinou. V ní přišlo o život 28 sedláků a povstání bylo poraženo. Od té doby se už 250 let říká „dopadli jak sedláci u Chlumce“. Ale ve skutečnosti ta rebelie do značné míry uspěla. Marie Terezie vzbouřence omilostnila za slib loajality, vydala robotní patent, který ladil s jejich požadavky, a šest let nato císař Josef II. zrušil nevolnictví. Tím v jádru skončily důvody pro velká selská povstání. I když robota byla zrušena až v roce 1848.
První republika se k odkazu selského povstání z roku 1775 hlásila (stavěla pomníky). Jak to bude teď? Podobné jako loni s Žižkou a husity? To těžko. Se sedláky se nepojí ideologie, jež by dnes našla svůj ekvivalent. Ale nechme se překvapit, na západě EU vliv sedláků docela sílí. A buďme rádi, že novořeč ještě neprosadila verzi „dopadli jak farmáři u Chlumce“.
Kde je železnice, tam je civilizace
Tématem roku může být i železnice. Pára se k pohonu používala už dřív. Ale až 27. září 1825 v Británii, na trati Stockton–Darlington, vyjel první osobní vlak podle jízdního řádu. Začala nová éra. Technicky ji umožnili konstruktéři jako George Stephenson, podnikatelsky lidé jako Isambard Brunel. Ale brzy měla dopady širší, společenské, ba civilizační.
Až do rozvoje železnic mělo každé město svůj místní čas. Teprve jízdní řády si vyžádaly čas harmonizovaný. Říkalo se mu zprvu čas železniční a pak z něj vznikl čas pásmový. Železnice vedla i k rozvoji značek sýrů. Předtím si každé město vyrábělo svůj, blíže neoznačený. Když je pak rozvážely vlaky, musely se rozlišit. Začalo platit, že kde je železnice, tam je civilizace. Dodnes z toho profituje Indie, kde britští kolonialisté vybudovali kvalitní železniční síť.
My si železnici pojíme až s roky 1828 (koňka České Budějovice – Linec), 1838 (parní provoz v Brně) či 1845 (v Praze). Ale začalo to roku 1825. Byla to éra námořních plachetnic, balonů a železnic. Ale zatímco plachetnice a vzduchoplavbu překonal vývoj, železnice své poslední slovo zdaleka neřekla. To je velké téma.
Havel versus Sex Pistols
Teď k roku 2025 jen přehledně. Před 900 lety (21. října 1125) zemřel vyšehradský kanovník a kronikář Kosmas. Před 500 lety byla v Jáchymově otevřena šachta Svornost, nejstarší stále využívaný důl na světě a první, kde se těžil uran.
Před 150 lety se narodili Albert Schweitzer, Ferdinand Porsche (ve Vratislavicích nad Nisou) a Rainer Maria Rilke (v Praze).
Před 100 lety proběhl v Tennessee slavný „opičí proces“ s učitelem, jenž zmiňoval evoluci. V Sovětském svazu vznikla agentura TASS, pionýrský tábor Artěk a časopis Pioněrskaja Pravda. Všechny stále existují. Artěk zažil v létě průšvih, když vyšlo najevo, že tam – na Ruskem okupovaném Krymu – pobývala mládež z Německa, Francie či Finska.
Před 50 lety, 17. dubna 1975, se moci v Kambodži chopili genocidní Rudí Khmerové. O dva týdny dříve založili Bill Gates a Paul Allen firmu Microsoft. 1. listopadu zažil sál hospody U Čelikovských v Horních Počernicích premiéru Havlovy Žebrácké opery – rozehnala ji policie. O pět dnů později zažila britská škola Saint Martin premiérový koncert kapely Sex Pistols – byla prý vypískána.
Na Nový rok se bude měřit teplota v Klementinu 250 let v řadě. Je to důsledek působení jezuitů a jejich náklonnosti k vědě. S měřením začali dřív, od roku 1775 systematicky.
