Ten do Velké Británie dorazil sice až v prosinci roku 1944, ale podařilo se mu podrobně zaznamenat každodenní život nováčků u československého leteckého depa na základně Cosford a jejich návrat do osvobozené vlasti v srpnu téhož roku.
Adolf Sacher se narodil 19. dubna 1908 v obci Olšany, německy Olleschau, jako prvorozený syn Adolfa Sachera a jeho manželky Marie, rozené Vlkové. Jeho otec se živil jako dělník v olšanské papírně, matka stejně tak. Manželé společně měli ještě další dva potomky, syna Josefa a dceru Marii. Rodina žila v nedaleké obci Radomilov, kde s nimi bydleli i rodiče z otcovy strany.
Po obecné škole a čtyřech ročnících měšťanky začal Adolf Sacher docházet na živnostenskou pokračovací školu a v Šumperku se vyučil zahradníkem. Jako zahradnický příručí pak pracoval v Praze nebo v malé vsi Přívory u Všetat. V roce 1928, před nástupem vojenské prezenční služby, se přechodně živil na stavbách v hlavním městě.
Svobodě nadosah. Ve válce zahynul už jeho otec, Zdeněk Palme pak padl v boji proti nacismu |
K 1. říjnu 1928 nastoupil Adolf Sacher službu u uherskobrodského Pěšího pluku 27. V jeho rámci absolvoval poddůstojnickou školu a dosáhl hodnosti desátníka. Vyhlídka vojenské kariéry mu učarovala, proto se v roce 1930 rozhodl u armády setrvat. Od dubna byl ponechán jako délesloužící poddůstojník v další činné službě. Přidělen byl do přípravné služby pro účetní rotmistry z povolání. Od roku 1931 působil ve škole pro rotmistry v Milovicích, po jejímž dokončení byl k 1. dubnu 1932 jmenován rotmistrem-účetním.
Na jaře 1936 došlo k jeho přemístění od pěchoty k Leteckému pluku 1 „Tomáše Garrigue Masaryka“. Právě služba u letectva mu doslova změnila život, zvláště pak kurz pro letecké fotografy, jímž prošel ve Vojenském leteckém a technickém ústavu v Letňanech u Prahy. V rámci uvedeného leteckého pluku pak působil u fotografické čety. Díky tomu mohl být přítomen řadě důležitých okamžiků včetně návštěv významných zahraničních delegací.
Koncem 30. let zaznamenal i osobní život Adolfa Sachera několik změn. V listopadu 1937 se oženil s Annou Doškovou, která tou dobou byla již dost možná v očekávání. Začátkem července 1938 se totiž manželům narodila dcera Anna. Téhož roku však došlo k mnichovským událostem a v březnu 1939 pak k okupaci toho, co z Československa zbylo.
Veterán dvou světových válek. Oskar Felsenberg působil i u Královského letectva |
V nově vyhlášeném protektorátu Čechy a Morava vzniklo vládní vojsko. Tato protektorátní armáda, složená ve svém počátku z bývalých příslušníků československé branné moci, měla vytvořit zdání samostatnosti okupovaného území. Adolf Sacher byl do sboru vládního vojska převeden v červenci 1939 a zpočátku sloužil u 7. praporu v Josefově. Na konci roku byl přemístěn k 6. praporu v Hradci Králové.
Na jaře 1944 se manželé Sacherovi dozvěděli radostnou novinu, že společně čekají druhého potomka. Koncem května byla ale většina vládních vojáků odeslána do severní Itálie, kde měli konat strážní službu proti italským partyzánům. Adolf Sacher se svou jednotkou působil v oblasti železnice Premosello–Domodossola.
I přes veškeré výstrahy o potrestání zběhnutí, včetně důsledků pro rodinné příslušníky v protektorátu, přešel již 9. července spolu s ostatními vladaři k partyzánské jednotce kapitána Marca v Ornavasso. Odtud putovali přes Alpy do Švýcarska, kde došlo k jejich internaci. Právě ve Švýcarsku se přihlásil do československé zahraniční armády.
V polovině října 1944 odjel Adolf Sacher do Francie, odkud z Marseille pokračoval do Neapole, dále přes Alžír až do přístavu Greenock ve Skotsku, kam připlul v prosinci téhož roku. Po absolvování základního výcviku u Náhradního tělesa Československé samostatné obrněné brigády byl přemístěn na základnu Cosford, kde se stal příslušníkem dobrovolnické zálohy britského Královského letectva.
Od útěku z Evropy až na bojiště u Dunkerku. Milan Stránský vstoupil do armády už v 16 letech |
I zde měl u sebe fotoaparát a na zcela unikátních snímcích zachytil každodenní život československých letců na této základně. Zároveň se ve skupině dalších podílel na pořádání osvětových výstav. V Cosfordu se stal členem zahraniční jednoty tělocvičné organizace Sokol, čím navázal na své členství v předválečné době.
Do osvobozené vlasti se Adolf Sacher vrátil na palubě jednoho ze strojů Liberator 311. československé bombardovací perutě dne 4. srpna 1945. Návrat byl o to sladší, jelikož se ve zdraví setkal nejenom s manželkou a dcerou, ale též s v říjnu 1944 narozeným synem Janem.
Také v poválečném období setrval Adolf Sacher v československé armádě. Až do roku 1958 působil u různých útvarů a hodnostně stoupal až do hodnosti majora. I nadále se věnoval také vojenské fotografii a publikoval k tomuto tématu odborné články. Po odchodu z armády pracoval až do roku 1963 v pardubické pobočce Závodů chemického a potravinářského strojírenství.
Adolf Sacher, držitel mnoha československých i spojeneckých vyznamenání, zemřel 27. února 1971 v Pardubicích. Poslední rozloučení pak proběhlo 5. března téhož roku v pardubickém krematoriu.
Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha
