Na světě žije odhadem 50 milionů pacientů s demencí. Většina trpí Alzheimerovou chorobou. Podle epidemiologických prognóz se jejich počet do roku 2050 ztrojnásobí. Pokud bychom uvěřili videím se zázračně vyléčenými pacienty, jež kolují po internetu, snadno dojdeme k závěru, že se pesimistické vize nenaplní a mnozí nemocní mají zcela reálnou šanci na uzdravení.
Přinést ji má chirurgický zákrok označovaný jako hluboká krční lymfovenózní anastomóza. Za tímto složitým názvem se skrývá propojení lymfatické cévy, odvádějící z mozku mozkomíšní mok, a žíly, jíž odtéká z mozku krev.
Když o této operaci poprvé referoval v roce 2022 v čínském lékařském časopise mikrochirurg Čching-pching Sie z kliniky v Chang-čou, nevzbudil ve světě pozornost ani u odborníků, ani u laické veřejnosti. V Číně ale vyvolala Sieho publikace „zlatou horečku“: operaci nabízely v reklamních kampaních stovky klinik a odhaduje se, že jim uvěřily tisíce pacientů, kteří byli ochotni za zákrok zaplatit částku odpovídající 30 000 amerických dolarů.
Čtyřiaosmdesátiletý senior s pokročilým alzheimerem už nic nevnímal. Po zákroku po letech poznal svého syna a po půl roce seděl na posteli a čile konverzoval.
Čínské úřady proti tomuto obchodu s nadějí zakročily a omezily operace na vybranou síť klinik, kde se zákroky provádějí za kontrolovaných podmínek. Čching-pching Sie je od září 2025 ve vazbě. Důvody jeho zadržení policie nezveřejnila.
Zájmu o slibnou operaci se nelze divit. Současná medicína disponuje pro boj s Alzheimerovou chorobou dvěma typy léků: první patří k inhibitorům cholinesterázy, které zvyšují v mozku hladinu acetylcholinu a tím snižují závažnost projevů demence v časných stadiích jejího rozvoje. Léky z této kategorie však demenci nevyléčí. Lék Memantin funguje na jiném principu: váže se na tzv. NMDA receptory a zabraňuje tak uvolňování vápníkových iontů do neuronů. Také memantin brzdí nástup Alzheimerovy choroby, ale ani on ji nevyléčí. To je důvod, proč vědci spolu s lékaři hledají stále nové způsoby léčby.
Čching-pching Sie měl zkušenosti s operacemi, při kterých propojoval cévy lymfatického systému s žílami třeba u pacientek, jež podstoupily operaci nádorů prsu a přilehlých mízních uzlin. Narušení mízního oběhu jim komplikovalo život silnými otoky a odvod hromadící se lymfy do žil jim přinesl úlevu.
Čínský průšvih s genovou terapií. Experimentální léčba stála šestiletou Mei život |
Myšlenkou na chirurgickou léčbu demence se Sie začal zabývat poté, co operoval ženu trpící těžkým ušním šelestem, lidově označovaným jako zvonění v uších. Po vyšetřeních se ukázalo, že by ženě pomohlo snížení tlaku okolních tkání na nervy spojující vnitřní ucho s mozkem. Na nervy tlačila nadměrně namáhaná lymfatická céva a Sie se rozhodl ji propojit s blízkou žílou. Snazší odtok lymfy ulevil pacientce od ušního šelestu, a navíc pomohl k vyšší duševní výkonnosti.
Siemu ležel výsledek operace v hlavě. Vysvětlení našel v nedávném objevu tzv. glymfatického systému, označovaného jako paravaskulární systém. Ten je tvořen dutinami kolem mozkových cév vyplněnými mozkomíšním mokem a slouží k očistě mozku od zplodin a škodlivin. Ve spánku se dutiny glymfatického systému roztáhnou, a odplavování nežádoucích látek tak nabere na intenzitě. Někteří vědci proto vysvětlují následky chronické spánkové deprivace právě nedostatečnou očistou mozku ve spánku.
Sieho napadlo, že propojení žil odvádějících krev z mozku s mízními cévami odvádějícími mozkomíšní mok z glymfatického systému zvýší čisticí kapacitu mozku. Mohl by se tím zlepšit stav pacientů s neurodegenerativním onemocněním?
Žloutenka, ateroskleróza i obezita. Nemoci, které trápí miliardy lidí, mají díky editaci genomu na kahánku |
Ve prospěch této teorie svědčily výsledky experimentů na myších. Když vědci narušili myším glymfatický systém, samočisticí schopnost mozku poklesla. U zvířat došlo k výraznému útlumu funkcí mozku, jenž se svými projevy podobá lidské demenci.
Přelomová operace
Vývoj stavu prvního pacienta, u kterého Sie provedl hlubokou krční lymfovenózní anastomózu, naznačil, že operace může opravdu pomáhat. Čtyřiaosmdesátiletý senior s pokročilou Alzheimerovou chorobou už jen ležel a z okolí prakticky nic nevnímal. Pouhé tři dny po Sieově zákroku se začal zajímat o dění kolem sebe a po letech poznal svého syna. Po půl roce už seděl na posteli a čile konverzoval. Po osmi měsících rázně pochodoval nemocniční chodbou a zpaměti recitoval půlstoletí starou maoistickou armádní hymnu. Těžko uvěřitelnou seniorovu proměnu Sie zdokumentoval na videu.
O představení operace Západu se postarali lékaři Wej Čchen a Wej-feng Ceng, působící v USA na klinice v ohijském Clevelandu. O Sieho úspěších se dočetli v bulletinu China Medical News a hned kolegu v Číně kontaktovali. Netrvalo dlouho a Sie letěl do Clevelandu, aby americkým lékařům předvedl zákrok u mrtvoly na pitevně.
Čchen a Ceng uvažovali o podobné chirurgické léčbě demence zhruba deset let, ale neodvážili se svůj nápad zrealizovat. Video se Sieovým pacientem, který operaci prodělal roku 2020, jejich nejistotu nahlodalo. Čchen začal na lékařských konferencích se Sieovým svolením promítat video dokumentující pokroky prvního pacienta.
„Spousta lidí na to zírala s ústy dokořán. Tím odstartovalo šílenství, v kterém se tahle operace začala provádět úplně všude,“ svěřil se Wej Čchen v rozhovoru pro vědecký časopis Nature.
Sie se vrátil do Číny, kam za ním jezdili lékaři z mnoha zemí, aby se s operačním zákrokem seznámili a výsledky viděli na vlastní oči.
„Nikdy jsem nic podobného neviděl,“ líčil pro časopis Nature dojmy z návštěvy neurochirurg J Mocco, působící na newyorské Weill Cornell Medicine. „Ale když jsem z Číny odjížděl, tak jsem si řekl: Nevím, jestli to funguje, ale ta operace si zaslouží, abychom její výsledky zodpovědně a rozumně prověřili.“
Zatímco Čína má boom hluboké krční lymfovenózní anastomózy za sebou, svět si hledá k této operaci cestu. Odborníci zdaleka nejsou zajedno. Skeptikům připadá, že se zlepšení dostavuje nečekaně rychle a nelze ho vysvětlit jako důsledek dokonalejší očisty mozku. Mnoho lékařů navíc poukazuje na rizika, jež jsou s takovou operací spojena: hrozí infekce, krvácení a v neposlední řadě poškození blízkých nervů.
Dočasný efekt
Odborníci proto odmítají přijímání dalekosáhlých závěrů na základě jednoho případu. Zvláště když současný osud a zdravotní stav muže zachyceného na Sieově videu nejsou známy. Vydrželo mu zlepšení po celou dobu, nebo sklouzl zpátky do demence? Pokud byl efekt jen dočasný, jak dlouho trval?
Na žádnou z těchto otázek neznáme odpověď, i když z Číny údajně prosakují zprávy, že většině pacientů nevydrží zlepšení déle než rok. To se může zdát jako příliš malý zisk z náročné operace, ale pacienti, kteří se propadají do demence, a jejich blízcí by nad šancí prožít kvalitnější rok zcela jistě nemávli rukou.
O dočasném efektu operace je přesvědčen i americký neurolog Jonathan Kipnis z Washington University v St. Louis, který se svými spolupracovníky v roce 2015 jako první odhalil existenci a funkce glymfatického systému.
„Pokud neodstraníme důvod, proč glymfatický systém nepracuje, jak by měl, skončíme neodvratně opět se špatně fungujícím glymfatickým systémem. Bude se ucpávat zas a zas a zas,“ říká Kipnis.
Do hlubin tajemství spánku. Čemu vděčíme za to, když nám stačí krátká doba na vyspání? |
Hodnověrné informace o účinnosti léčby lze načerpat jen z klinických studií, do nichž je zařazen větší počet pacientů. Jejich stav je porovnáván se skupinou, jež se podrobila jinému druhu léčby, popřípadě byla vystavena neúčinné léčbě a může se u ní projevit placebo efekt. Takových studií je ale pomálu. V Číně byly publikovány výsledky operací u stovek pacientů, ale většina kritéria pro seriózní klinickou studii nesplňuje.
Jednu z prvních studií, jejichž výsledky bude možné vzít za bernou minci, rozběhla ve Spojených státech společnost Medical Microinstruments, vyrábějící chirurgické roboty. Zařazeno je do ní patnáct dobrovolníků. Podobná studie se připravuje také v Evropě. V Číně běží velmi důkladný klinický test za účasti bezmála čtyř stovek pacientů.
Silné důkazy
Co se dá ze stávajících výsledků operací provedených v Číně a řadě dalších zemí vyvodit? Do očí bijící zlepšení, jaké prezentoval Sie na svém videu, nebývá pravidlem. Většina pacientů zaznamená v průběhu několika měsíců spíše mírnější progres, ale řada lékařů uvádí, že u některých pacientů přinesla operace dramatický pokrok.
I u nemocných s mírným zlepšením ale vědci pozorují pokles množství amyloidu beta a proteinu tau v mozkomíšním moku. Hromadění obou těchto bílkovin v mozku je považováno za příčinu Alzheimerovy choroby. V jiných studiích se po hluboké krční lymfovenózní anastomóze prokázal v mozku pacientů nárůst v propojení neuronů nebo zlepšené zásobování mozku krví. Nejistota ale přetrvává.
Podle některých odborníků se za různorodým efektem operace skrývá fakt, že chirurgický zákrok je vhodný jen pro některé typy demence a u jiných nezabírá. Vytipování těch správných pacientů by proto zvýšilo úspěšnost a ušetřilo zbytečné operace ostatním. Další experti přičítají různorodé přínosy operace velmi rozdílné úrovni provedení chirurgického zákroku.
Vše živé září biofotony, říkají vědci už sto let. A nechtěně tak nahrávají šarlatánům |
Někdy jsou lymfatické cévy s žilami propojeny velmi „hrubým“ způsobem. Jenže chirurgové se nedokážou shodnout ani na tom, co je správný postup: někteří hledají funkční lymfatické cévy a uzliny a ty pak propojí s nejbližší žilou. Jiní provádějí zákrok tam, kde je tok lymfy narušen, a snaží se ho propojením s žilou obnovit.
„V současnosti nikdo pořádně neví, proč chirurgický zákrok pomáhá,“ přiznává německý chirurg Maximilian Kückelhaus z univerzity v Münsteru, který spolupracoval se Siem a dnes se podílí jako poradce na klinické studii společnosti Medical Microinstruments.
Spousta nejasností vytváří prostor pro nejrůznější spekulace. Někteří lékaři dokonce navrhují odzkoušet méně drastické metody a jsou přesvědčeni, že speciální masáže mohou napomoci zlepšenému odtoku mozkomíšního moku z glymfatického systému a mohou postup Alzheimerovy choroby významně pozdržet.
Na definitivní potvrzení nebo vyvrácení přínosů Sieho operace si zjevně ještě nějakou dobu počkáme. Většina vědců se ale shoduje v tom, že ve hře je příliš mnoho, než aby bylo možné dosavadní výsledky ignorovat. Přesně v duchu slavného citátu amerického filozofa Henryho Davida Thoreaua: „Některé nepřímé důkazy jsou velmi silné, třeba když najdete v mléce pstruha.“
