Lidovky.cz: Andersenovým textům se věnujete už léta, nyní dokončujete i nové, kompletní vydání jeho pohádek. Jak je možné, že se ho dočkáme až téměř 150 let po jeho smrti?
Andersenovy pohádky se do češtiny překládaly už od druhé poloviny19. století, ale tehdy se ze skandinávských jazyků překládalo přes němčinu. Už tam docházelo k určitým posunům, kterým se při překládání přes třetí jazyk nevyhnete. V letech 1914–1916 ale i u nás vyšel první překlad přímo z dánštiny od Gustava Pallase, který byl výtečný. Jeho jazyk ovšem odpovídá době, proto bylo potřeba vydání modernizovat. V 50. letech vyšla ještě sbírka překladů několika pohádek, za kterou stála pětice skandinavistů, ale Pallasův byl jediný téměř kompletní.
V 90. letech se do moderního překladu pustil František Fröhlich a výsledek se nese dokonale v Andersenově duchu, jenže nakladateli se pohádky nelíbily, proto vyšel jen první svazek. Ten samý nakladatel se je rozhodl převyprávět tak, aby zřejmě víc odpovídaly jeho vkusu.
Lidovky.cz: Nelíbily se konce pohádek?
