Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Animismus se vrací. Proč nadáváme domácím spotřebičům jako živým lidem

Premium

Animismus se vrací. Proč nadáváme domácím spotřebičům jako živým lidem. | foto: Kresba Lela GeislerováLidovky.cz

  18:00
Antropologové 19. století popisovali přírodní národy i naše prehistorické předky jako tvory „primitivní“. Mělo se to projevovat i jejich magickým myšlením včetně animismu, tedy tím, že se i k neživým věcem chovali, jako by měly vlastní osobnost, či dokonce duši. Jenže se ukazuje, že podobně se chováme i my, lidé civilizovaní, „neprimitivní“ a zdánlivě zcela racionální.

Celý článek je jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit

Podle mytického vyprávění si bohyně Afrodita přišla osobně prohlédnout svou vlastní sochu vyhotovenou Praxitelem, jedním z nejvýznamnějších starověkých sochařů. Shledala ji věrnou – dokonce tak moc věrnou, až rozhořčeně zvolala: „Kde mě Praxiteles viděl nahou?“

Jelikož smrtelník nesměl za žádných okolností bohyni spatřit nahou, byla odpovědnost i trest přenesena – na jeho dláto. Praxiteles tak neviděl a neudělal nic, co je zakázané. Sochu prostě vytvořilo dláto, které během tvorby držel v ruce. A tento nástroj měl ve skutečnosti vést bůh Ares, Afroditin božský milenec, patron železa a všech z něj zhotovených nástrojů. Nástrojů s duší.

Dary, které se chtějí vrátit

Podle představ členů mnohých preliterárních společností věci skutečně měly svou vlastní duši; případně v nich byla, byť třeba jen přechodně, uložena duše člověka. (Kdyby náhodou tento text četli čtenáři vyrůstající na YouTube, tak animismus je religionistický termín podle latinského anima – duše, nikoli podle oblíbených japonských komiksů a seriálů.) Například pokud v takových společnostech žena rodila, její duše byla ve zvláštním ohrožení a bylo třeba ji bezpečně fyzicky uschovat; třeba do železného tesáku. Případně tito „lidé primitivní“ věřili ve spojitost mezi duší člověka a částí jeho těla, jako jsou vlasy, anebo mezi zraněním a inkriminovanou zbraní: v německém pohoří Harz podle antropologa Jamese Frazera nůž, který člověku způsobil ránu, natírali sádlem a předpokládali, že jak bude sádlo vysychat, bude se hojit i rána.

Podle autorů knihy Planeta Nippon se nelze divit, že pro Japonce je zcela normální, když si vytvoří hlubší a intimnější vztah s vlastním počítačem než s živými tvory.

Věci byly chápány jako mocné, ale i nebezpečné, byly-li předány někomu dalšímu, jak popsal francouzský sociolog Marcel Mauss ve svém Eseji o daru, podobě a důvodech směny v archaických společnostech (1925). Pokud někomu něco dáme, dáváme mu tak něco ze sebe samých. A když něco dokonce ukradneme, bereme si něco, co je ve skutečnosti součástí podstaty či duše druhého. Ponechat si danou věc by bylo životu nebezpečné! Patří jinému i duchovně a mohla by nám uškodit. Taková věc podle Mausse nebyla prostým předmětem: snažila se vrátit do svého původního domova nebo vytvořit pro rod a půdu, ze kterých vzešla, rovnocennou protihodnotu.

Mauss přibližoval například situaci domorodců na Trobriandských ostrovech, kde jednotlivé rody vlastní určité cenné předměty, z nichž každý má svou osobitost, jméno, vlastnosti i moc. Ať jsou to velké mušle abalone, štíty, jež jsou jimi pokryté, nebo opasky a přikrývky s rodovými znaky, vetkanými či vyšitými vzory očí či lidských i zvířecích hlav. Nebo i celé domy a trámy: „Vše mluví, střecha, oheň, sošky, malby. Každá z těchto cenností má tvořivou moc. Není jen znakem a zárukou; je i znakem a zárukou bohatství.“ Přežívání této víry v oživené věci autor sleduje i u francouzských či německých venkovanů. Někteří z nich prý ještě v Maussově době věřili, že se prodaná věc musí odpoutat od prodávajícího.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu Lidovky.cz, iDNES.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se
Autor: