Minule jsme si představili areál bývalé Psychiatrické léčebny na vídeňském Steinhofu, tentokrát v rakouské metropoli ještě zůstaneme. K výrazným dominantám města patří i dvojice neorenesančních paláců z konce devatenáctého století – Uměleckohistorického a Přírodovědného muzea (Kunsthistorisches Museum a Naturhistorisches Museum), které byly vybudovány nedaleko Ringstrasse.
Obě mezi sebou svírají parkově upravené náměstí, jemuž dominuje mohutný pomník císařovny – a také české královny – Marie Terezie (1717–1780). Sokl pomníku pak zdobí postavy vojevůdců, spolupracovníků a umělců její čtyřicetileté éry.
Vídeňské „Bohnice“. Secesní areál psychiatrické léčebny na Steinhofu sloužil nacistickým lékařům |
Na monument byla vypsána soutěž a císař poté vybral návrh sochaře Kaspara von Zumbusche. Sokl navrhl architekt Karl von Hasenauer, což bylo logické, neboť byl spoluautorem projektu obou muzeí.
Velkolepá muzea
A teď k oběma budovám. Jejich fasády jsou prakticky totožné: z centrálního rizalitu, který vrcholí osmibokou věží, zakončenou kupolí, vybíhají dvě symetrická dvoupodlažní křídla. Průčelí je z pískovcových bloků, vstup je vždy umístěn centrálně. Jedná se o dvě největší muzejní stavby Vídně.
