Po celý letošní rok jsme si ve volném seriálu postupně představili tvorbu Jožeho Plečnika (1872–1957). Nejdříve jeho rané práce ve Vídni, dále jeho dílo v českých zemích a zejména úpravy areálu Pražského hradu a lánského zámeckého parku z éry prezidenta Masaryka a nakonec (LN, Orientace 1. 10.) i vinohradský chrám Nejsvětějšího srdce Páně.
Vinohradské Srdce Páně. Jože Plečnik navrhl jednu z nejpůsobivějších sakrálních staveb na našem území |
Plečnik nepracoval jen v Praze, významnou stopu po sobě zanechal v rodné Lublani, ale i na dalších místech ve Slovinsku, Chorvatsku, Bosně nebo i Srbsku. Již v roce 1921, tedy rok po svém jmenování hradním architektem, Prahu opouští a vrací se do rodného města, kde je jmenován profesorem architektury na nově založené technice, současně se stává jakýmsi neoficiálním hlavním architektem slovinské metropole.
