Případ možného dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo, kde premiér Andrej Babiš právě získal na čtyři roky imunitu před trestním stíháním, je příkladem hypotetické ekonomické kriminality. Předseda vlády opakuje, že pokud by nevstoupil do politiky, nejspíš by nikdo nepředal klíčové dokumenty policii a ta by nikdy nezačala vyšetřovat skutek, jenž se stal roku 2008.
V tomto smyslu mají jeho slova o „politickém procesu“ jistou relevanci – ale to si měl rozmyslet dřív, než do politiky vstoupil a nadělal si spoustu nepřátel (včetně lidí, které nejdříve jmenoval svými náměstky na ministerstvu financí). Je zcela legitimní a zcela správné, že politikům, předsedům stran, a dokonce ministrům pere špinavé prádlo každý, kdo může.
Mluví-li Babiš o zpolitizované justici, můžeme se mu snadno vysmát, protože soud jej již dvakrát osvobodil. Nebo se můžeme zamyslet, zda neříká něco, co nechceme slyšet.
Ta kauza je přitom poměrně jednoduchá: existuje podezření, že Andrej Babiš účelově vyvedl firmu Imoba z holdingu Agrofert, aby získal evropskou dotaci. Zda šlo od počátku o účelový podvod, nebo o legální operaci, řeší od roku 2022 soudy. Máme tedy reálnou pochybu a odůvodněné vyšetřování.
Kdo tu jezdí na červenou
Argument, že podobných případů využívání/zneužívání dotací máme v republice stovky, je sice zcela pravdivý, ale stejně tak zcela irelevantní: pokud někdo jezdí autem na červenou, je z hlediska práva naprosto irelevantní, zda se takto pirátsky chovají i tisíce jiných řidičů. Potud je zcela v pořádku, že justice kauzu Čapí hnízdo prověřuje, byť zároveň je mnoho důvodů se ptát, zda se to děje seriózně, nezaujatě, bez průtahů a tak dále, ale to tu řešit nebudeme.
