Zapadlí vlastenci. Jak se mění život krajanů v Banátu a proč tu děti nemají otravnou pubertu

  14:00
Před dvěma sty lety se na samý okraj habsburské říše přesouvaly skupinky Čechů, aby kolonizovaly neprostupné pralesy a založily české vesnice. Impérium chtělo oblast zalidnit a upozornit Turky na druhém břehu Dunaje, že už tu nežijí jen vlci a medvědi.

Celý článek je jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
Česká komunita v Banátu.

Česká komunita v Banátu. | foto: Profimedia.cz

Když někdo v Česku řekne „Jedu na Banát“, myslí tím většinou velký hudební festival, který se letos v Tisovém údolí, zvaném Eibenthal, konal již potřinácté a je mediálně nejznámější akcí spjatou s krajanskou komunitou Čechů v Banátu.

Mnoho lidí se domnívá, že Banát jsou české vesnice Svatá Helena, Gernik, Rovensko, Bígr, Eibenthal a Šumice, kam se dá jet za krajany a jejich pruhovanými peřinami – i když od té doby, co místní začali pokládat asfalt, zapojovat internet a měnit koňská spřežení za traktory, to pro některé městské intelektuály už není dost nóbl, pardon, dostatečně autentické.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

99
Předplatit
Flexibilní, bez závazků
Automatické obnovování

Roční

989
Předplatit
Nejlepší poměr cena/výkon
Ušetříte 17%

Dvouleté

1 889
Předplatit
Nejvýhodnější
Ušetříte 20%

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu Lidovky.cz, iDNES.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se
Vstoupit do diskuse (3 příspěvky)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.