Investice do obrany od konce studené války do roku 2015 klesaly. Trocha zbývajících peněz pak často směřovala na okamžité potřeby v konfliktech nízké intenzity mimo teritorium členských států Aliance. Ne nadarmo se v Česku mluvilo o „afghanizaci armády“. Teď se však Evropa musí lépe přichystat na konflikt v mnohém odlišný.
Připravit armádu na případný budoucí konflikt s Ruskem bude klíčový úkol i pro českou vládu. Její dosavadní reakce na ruskou invazi si nepochybně zaslouží mnohá slova chvály, včetně dodávek vojenského materiálu, a to zejména těžké techniky, kterou Ukrajina zoufale potřebuje a kterou se jiné státy zpočátku poskytnout zdráhaly.
Právě dodávky těžké techniky na Ukrajinu však ukazují, že kromě pochvaly je třeba i varovné zdvižení prstu. Je totiž poměrně pravděpodobné, že jejich část pochází z mobilizačních zásob české armády. Jenže jinde se brát nedalo – a ani v mobilizačních zásobách toho Česká republika nemá úplně moc.
